F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XI. Léta první i druhé republiky a protektorátu - pokračování


1921

23. dubna

Pod čerstvým dojmem událostí v Maďarsku došlo k uzavření spojenecké smlouvy mezi ČSR a Rumunskem; spojenecký svazek ČSR, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rumunska (zvaný Malá dohoda) byl dobudován smlouvou mezi Rumunskem a Královstvím (7. června).

14.-16. května

Z iniciativy levice sociální demokracie se sešel v Praze ustavující sjezd Komunistické strany Československa, který přijal 21 podmínek ke vstupu do Komunistické internacionály. Již 16. ledna t. r. byla ustavena komunistická strana v politicky nezralém prostředí Slovenska a Podkarpatské Rusi a podobně v březnu t. r. se utvořila německá komunistická sekce. Na požadavek kongresu Kominterny byla v Praze ustavena jednotná KSČ (30. října-2. listopadu 1921), kdy splynuly s KSČ dosud samostatné organizace polských, německých a židovských komunistů.

6. června

Založena Centrokooperativa - Svaz jednot hospodářských družstev Republiky československé, vrcholný orgán agrárního družstevnictví.

23. června-28. července

Propukla stávka bankovních zaměstnanců za platovou úpravu, která skončila nezdarem pro "nervózní radikálnost" jejich agitátorů.

30. června

Československá vláda vyhlásila nový vyživovací plán, jehož podstatou bylo uvolnění obchodu s obilím. O den později (1. července) prosadila agrární strana zrušení vázaného hospodářství.

15. července

Filmová společnost A-B otevřela v Praze na Vinohradech ateliéry, které sloužily k výrobě filmů (do roku 1933).

19. července

Národní shromáždění přijalo zákon o tzv. gentském systému podpor v nezaměstnanosti (poskytování podpor přeneseno na odbory); zákon vstoupil v platnost 1. dubna 1925.

12. srpna

Vydán zákon o závodních výborech (navazoval na zákon o závodních a revírních radách v hornictví z 25. února 1920), jež se mohly ustavovat v závodech nad 30 zaměstnanců. Měly právo spolupůsobit se správou závodu při propouštění dělníků, mohly podávat návrhy na zlepšení provozu, pracovních metod apod.

26. září

Jmenována vláda E. Beneše.

23. října

Druhý pokus excísaře Karla I. zmocnit se vlády v Maďarsku; Karel se za pomoci monarchisticky naladěných důstojníků pokusil získat na svou stranu armádu. Protestovala Dohoda, ČSR vyhlásila částečnou mobilizaci. Karlovi stoupenci nebyli jednotni, 24. října byly jejich jednotky odzbrojeny. Karel byl internován a 5. listopadu byl maďarským parlamentem oficiálně zbaven trůnu.

30. října-2. listopadu

Na sjezdu v Praze se sloučily jednotlivé komunistické sekce do celostátní KSČ.

6. listopadu

Podepsána československo-polská smlouva o respektování územní celistvosti a vzájemné neutrality z principu arbitráže.

16. prosince

Při návštěvě rakouského prezidenta Hainische a kancléře Schobera u prezidenta T. G. Masaryka v Lánech byla podepsána politická smlouva mezi Rakouskem a Československem. Potvrzovala vzájemnou záruku hranic a zásady neutrality. Byla uzavřena na 5 let; navazovaly na ni hospodářské úmluvy o pomoci Československa Rakousku (úvěr 500 milionů Kč).


1922


25. ledna

Slovenská ludová strana předložila v poslanecké sněmovně oficiální návrh na autonomii Slovenska. Již v létě 1921 vypracoval V. Tuka návrh ústavního zákona označovaný jako Sväzová listina Česko-Slovenskej Sväzovej republiky a 26. listopadu t. r. odešla ludová strana z vládní koalice (ta byla tímto krokem oslabena o 12 poslaneckých hlasů), přešla do opozice a vytvořila vlastní poslanecký klub (dosud s českými lidovci).

5. června

Podepsána prozatímní smlouva mezi ČSR a sovětským Ruskem (RSFSR), jež upravovala vzájemné vztahy hospodářské i politické (zřizovala zastupitelstva požívající všech diplomatických výsad, avšak nenesoucí titul vyslanectví). Obdobná smlouva byla podepsána o den později s Ukrajinou.

29.-30. června

Republikánská strana československého venkova (od dubna 1919, dříve agrární strana) se na svém sjezdu přejmenovala na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu; byl přijat opravený program a nový řád pro stranu s celostátní platností (spojila se se slovenskými uskupeními - Slovenskou národní a rolnickou stranou a Slovenskou domovinou, stranou malorolnického lidu).

1. července

Na Staroměstském náměstí v Praze se konala pietní smuteční slavnost, při níž došlo k vystavení ostatků Neznámého vojína, převezených od Zborova (z místa bitvy 2. července 1917).

13. července

Vydán tzv. malý školský zákon, který upravoval vnitřní poměry v obecném školství (například mezi povinné předměty byla zařazena občanská nauka a ruční práce, pro dívky povinný tělocvik a nauka o domácím hospodářství).

31. srpna

Podepsána spojenecká smlouva mezi ČSR a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců; byla uzavřena na 5 let a rozšiřovala úmluvu z 14. srpna 1920.

4. října

ČSR přistoupila k tzv. ženevskému protokolu o hospodářské sanaci Rakouska.

7. října

Jmenována vláda (tzv. všenárodní koalice) v čele s agrárníkem A. Švehlou, tvořená širokou koalicí českých stran od konzervativní pravice po sociální demokracii (obě socialistické strany, agrárníci, lidovci a národní demokraté). Opozici tvořili komunisté, luďáci, Němci a Maďaři.

listopad

Na pražské německé univerzitě došlo k studentským bouřím; fašisticky orientovaní studenti uspořádali demonstraci proti rektorovi pro jeho židovský původ. Vstoupili do stávky a výuka byla na několik dnů přerušena.

18. listopadu

Vzniklo Národní hnutí, česká fašistická organizace podporovaná národními demokraty, a o dva dny později převážně studentská organizace červenobílých. V listopadu vznikla také fašistická skupina v Holešově kolem časopisu Hanácká republika. Fašisté začali nosit nápadné odznaky - zlatý meč s písmenem N (národ) na podkladě československých státních barev a v kruhovém lipovém věnci.

prosinec

Zřízen Ústav pro technické hospodářství průmyslové, který měl napomáhat vědecky řídit racionalizační úsilí podnikatelů.

Komunisté vyzvali v Národním shromáždění socialistické strany k zřízení jednotné fronty poslanců s cílem řešit hospodářskou krizi.


1923


5. ledna

Na ministra financí A. Rašína byl spáchán 19letým anarchistou J. Šoupalem atentát, na jehož následky 18. února v podolském sanatoriu v Praze skonal.

6. února

Došlo k ustavení Říšské ústřední rady nezaměstnaných, která sdružovala zástupce nezaměstnaných z Čech, Moravy, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Ve stejný den se dostavila do Národního shromáždění deputace nezaměstnaných z celé republiky a přednesla zde stížnost na způsob realizace zákona o podpoře nezaměstnaných.

6. března

Vydán zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb.), který reagoval na atentát na ministra Rašína. Zákonem se mladá republika bránila proti extremismu zprava i zleva. Zavedl nové, dosud neznámé skutkové podstaty trestných činů (útok na veřejného činitele, pobuřování, rušení veřejného pořádku apod.). Platil s omezeními i po roce 1945 (nahrazen neslavně proslulým zákonem č. 231/1948 Sb.).

květen

Francouzský generál Foch jednal s československou vládou o francouzsko-německém konfliktu (okupace Porúří).

7. května

Podepsán protokol prodlužující československo-rumunskou spojeneckou smlouvu (z 23. dubna 1921) o další 3 roky.

18. května

Zahájeno pravidelné vysílání Československého rozhlasu v Praze; 1. března 1925 začala vysílat brněnská stanice, 1. srpna 1926 bratislavská stanice, 17. dubna stanice Košice a od 1. července 1929 stanice Ostrava.

18. srpna

Velvyslanecká konference předložila československo-polský spor o Javorinu Radě Společnosti národů (ta schválila 12. března 1924 delimitační čáru určenou Mezinárodním soudním dvorem v Haagu). Spor o Javorinu byl ukončen za návštěvy E. Beneše v Polsku (23. dubna 1925).

20. srpna-6. října

Proběhla generální stávka horníků proti krácení mezd.

16. října

V českých zemích proběhly volby do obecních zastupitelstev, na Slovensku a Podkarpatské Rusi se uskutečnily 30. září.


1924


25. ledna

Z iniciativy E. Beneše byla uzavřena československo-francouzská spojenecká smlouva, která garantovala nezávislost a územní nedotknutelnost republiky především proti případnému útoku ze strany Německa či Maďarska. Byla odrazem profrancouzské československé zahraniční politiky. Smlouva byla doplněna na tzv. arbitrážní smlouvu v Locarnu 15. října 1925.

14. dubna

Předseda senátu, agrárník K. Prášek, rezignoval na svou ústavní funkci, když se jako předseda Družstva hospodářských lihovarů zapletl do korupční "lihové aféry". Na tomto jeho rozhodnutí měl svůj pozitivní podíl prezident T. G. Masaryk, který svým společenským bojkotem přinutil Práška k rezignaci; ten pak založil vlastní agrární stranu (bez většího efektu). Na počátku roku 1924 se provalila řada dalších korupčních afér (uhelná, petrolejová, benzinová).

26. května

Mezi ČSR a Itálií byla uzavřena smlouva o "srdečném přátelství".

29. června

Založena Nezávislá socialistická strana dělnická; u jejího zrodu stály levicové skupiny bývalých anarchistů vyloučených 3. března 1923 ze socialistické strany (B. Vrbenský, L. Landová-Štychová) a z tzv. Volné myšlenky (T. Bartošek).

září

Založena Československá strana konzervativní, mající základnu ve velkých městech (Praha, Brno); šlo o krajně pravicovou stranu, v jejímž čele stáli J. Skála, Z. Zástěra, redaktor Strakatý.

9. října

Národní shromáždění přijalo zákon o sociálním pojištění dělníků a zaměstnanců; vstoupil v platnost 1. července 1926.

10. října

Přijato sedm tzv. bankovních zákonů, které sloužily k sanaci bank; mnohé banky zaznamenaly v letech krize 1921-1923 značné ztráty, zkrachovaly tři velké banky - Moravskoslezská (1922), Pozemková a Bohemia (1923). Několik provinčních bank se sloučilo s velkými bankovními ústavy.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.