F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

X. Směřování k samostatnému státu - pokračování


1869


Založena tajná revoluční organizace studentů Jednatelství z Blaníka (iniciativa Č. Körbra a J. V. Friče) s protirakouským zaměřením; již během roku 1870 byli její členové pozatýkáni a odsouzeni do vězení.

polovina února

Císař František Josef I. se vyslovil v předlitavské ministerské radě pro vyrovnání s Čechy.

1. března

V Praze zahájila činnost Živnostenská banka pro Čechy a Moravu; její základy byly položeny již v roce 1865, kdy se v Praze sešel sjezd českých a moravských záložen. Vedení banky bylo v rukou staročechů, ve správní radě zasedali mj. F. L. Rieger a J. S. Skrejšovský. Banka plnila hned od svého založení funkci peněžního ústředí českých záložen. V témže roce byla také založena v Praze burza na zboží a cenné papíry, příštího roku však zanikla a se zbožím se obchodovalo dále na volném trhu a v některých pražských kavárnách.

18. dubna

Potvrzen statut České polytechniky v Praze jako České vysoké učení technické (ČVUT); v předchozím roce byla polytechnika usnesením českého sněmu rozdělena na českou a německou část. Výuka zde byla zahájena ve školním roce 1869/1870.

12. května

Vydán zákon o zrušení lenních svazků formou výkupu; šlo o jedno z posledních opatření, které uvolňovalo cestu liberalizaci v zemědělství.

14. května

Vstoupil v platnost zákon o všeobecné povinné školní docházce, modernizující zastaralé předpisy z počátku 19. století. Prodlužoval školní docházku na 8 let a zřizoval školy všude tam, kde "v okruhu jedné hodiny po dobu nejméně 5 let žije více než 50 dětí". Zlepšilo se i postavení učitelů jak po stránce jejich přípravy, tak i materiálního zabezpečení, přičemž náklady na provoz obecné školy se přesunuly na obec a za vzdělávání učitelů zodpovídal stát.

polovina května

Začaly vycházet noviny Český dělník, které se staly tribunou opozice proti F. L. Chleboradovi spolu s pražskými Dělnickými besedami (malostranskou, smíchovskou a karlínskou).

27. května-17. června

Brně proběhla ve dvaceti textilních závodech stávka zhruba 4 tisíc dělníků za zvýšení mezd, která jim přinesla částečné splnění jejich požadavků.

12. června

Převodem Waldsteinských závodů do vlastnictví E. Škody vznikla firma Škoda Plzeň.

červenec

F. L. Rieger při návštěvě Paříže předal francouzskému císaři Napoleonovi III. zvláštní memorandum o významu federalizace Rakouska z hlediska evropské a české politiky; zdůraznil v něm "strategický význam" Čech v celé Evropě a slovanského elementu v habsburské říši jako hráze proti hrozícímu pangermanismu a panmaďarismu. Akce však nepřinesla bezprostřední výsledek.

7. srpna

Rozpuštěn spolek Slovanská lípa, proti členům výboru v čele s K. Sladkovským zahájeno trestní vyšetřování.

srpen-září

V habsburské monarchii došlo k finanční krizi, která byla vyvolána krachem na burze ve Vídni a v Budapešti.

4.-6. září

V Praze (na Betlémském náměstí) a Husinci se uskutečnily velkolepé oslavy 500. výročí Husova narození; jako hlavní řečník zde vystoupil K. Sladkovský.


1870


1. února

V Předlitavsku nastoupila vláda v čele s prof. L. Hasnerem.

31. března

Došlo ke střelbě do průvodu stávkujících dělníků ve Svárově (stávkovalo jich po deset týdnů několik tisíc); šest z nich bylo zastřeleno, mnoho dalších zraněno.

7. dubna

Vydán koaliční zákon, který umožňoval sdružování dělnictva a přiznával právo na stávku; do této doby byla každá stávka posuzována jako trestní čin a její organizování mohlo být trestáno vězením od 8 dnů až do 3 měsíců.

13. dubna

Jmenována nová (úřednická) vláda polského hraběte A. Potockého s cílem najít vhodnou podobu vyrovnání s českou státoprávní opozicí.

29. července

Byl rozpuštěn český zemský sněm (převažovala na něm ústavověrná většina). Po srpnových volbách se sešel 30. srpna t. r. nový sněm s opět federalistickou většinou. Moravský zemský sněm měl nadále ústavověrnou většinu.

26. září

Na adresu a pamětní spis českého zemského sněmu z 18. září t. r. byl vydán císařský reskript, v němž panovník slíbil prozkoumat české stížnosti a potvrdil nedílnost a neodcizitelnost Českého království. Současně s tím naléhal na české poslance, aby obeslali říšskou radu; na oplátku projevil úmysl nechat se korunovat na českého krále.

6. října

V Čechách byly vypsány přímé volby do říšské rady; ve volbách počátkem listopadu bylo zvoleno 36 poslanců české státoprávní opozice, kteří se však odmítli dostavit do vídeňského parlamentu. Odpor Čechů proti obeslání říšské rady vedl nakonec k pádu Potockého kabinetu (4. února 1871).

8. prosince

Čeští politikové v čele s F. Palackým a F. L. Riegrem podali říšskému kancléři Beustovi promemoria o zahraniční politice habsburské monarchie. Pamětní spis protestoval proti národnostnímu útisku v monarchii a žádal přeměnu monarchie na svobodnou federaci národů s právem národního sebeurčení. V zahraničně politických otázkách spis souhlasil se sjednocením Německa, protestoval však "proti násilnickému zdeptání Francie" a projevil sympatie k jižním Slovanům. Beust pamětní spis hrubě odmítl, nepředložil ho císaři ani sněmům a 14. prosince t. r. ho vrátil předkladatelům.


1871


Skupina českých podnikatelů založila v Libni u Prahy novou strojírnu - První českomoravskou strojírnu, jeden z kmenových podniků budoucího ČKD.

5. února

Panovník jmenoval novou, "masopustní" vládu v čele s hrabětem K. Hohenwartem; ve vládě zasedali i dva konzervativní Češi (původem) - K. Habietinek jako ministr justice a J. Jireček jako ministr kultu a vyučování. Nový kabinet měl vypracovat oboustranně přijatelné podmínky rakousko-českého vyrovnání. Několikaměsíční jednání vedl ze strany vlády ministr A. Schäffle a ze strany českých liberálů F. L. Rieger, A. Pražák a hrabě Clam-Martinic; probíhala střídavě v Praze a ve Vídni.

14. února

Výnosem ministerstva obchodu byl schválen burzovní řád pražské burzy; na založení burzy složilo zakládací příspěvek mj. 79 záložen a spořitelen, 50 cukrovarů, 12 bank, 12 pojišťoven, 4 železniční společnosti.

23. července

V monarchii zaveden jednotný metrický systém délkových, plošných a objemových měr a decimální soustava vah. Dne 20. května 1875 podepsalo Rakousko společně s dalšími 17 státy mezinárodní konvenci o metru a od 1. ledna následujícího roku začala výhradně platit metrická soustava. V souvislosti s tím byla od roku 1871 prováděna normalizace průmyslových výrobků a stavebních hmot.

srpen

Dosaženo předběžné dohody o podstatě českého vyrovnání, jehož hlavní zásady byly formulovány v tzv. fundamentálních článcích.

12. září

Vydán císařský reskript (poprvé zveřejněn na jednání českého sněmu 14. září), v němž panovník slavnostně (opět) vyslovil své odhodlání nechat se korunovat na českého krále a současně vyzval sněm, aby započal porady o tom, jak "mírně a smířlivě" uspořádat státoprávní poměry české v souladu se státoprávními poměry v celé říši.

10. října

Český sněm za absence německých poslanců přijal předložené fundamentální články, osnovu národnostního zákona a osnovu nového volebního zákona. Fundamentálními články se zakotvovalo státoprávní postavení Českého království v politickém systému habsburské říše; představovaly 18 bodů, jimiž byl v podstatě akceptován rakousko-uherský dualismus. Podstatou dokumentu nebylo trialistické uspořádání říše, ale realistický odhad možnosti jisté národní rovnoprávnosti se zachováním specifik. V návrhu národnostního zákona byly v souladu s ústavou stanoveny zásady rovnosti obou zemských jazyků, jež měly být uplatněny v plném rozsahu ve všech oblastech školství i státní správy. Vyrovnávací akce se týkala v podstatě pouze Čech, protože moravský zemský sněm se sice přihlásil k zásadám fundamentálek, avšak jeho čeští poslanci setrvávali na požadavku samostatného moravského markrabství. Slezský sněm, který byl v rukou centralistů, protestoval (s výjimkou čtyř poslanců) proti požadavku státoprávního spojení Slezska s Čechami.

20.-21. října

Vídeňská ministerská rada (zejména ústy kancléře Beusta a uherského ministerského předsedy G. Andrássyho) nedoporučila Hohenwartův pozitivní koncept; proti fundamentálním článkům rovněž ostře vystupovali němečtí liberálové. Panovník po určitém váhání se nakonec přiklonil na stranu odpůrců vyrovnání. Neúspěch pokusu o české vyrovnání znamenal pro českou společnost značné zklamání.

25. října

F. L. Rieger spolu s hrabětem Clam-Martinicem podali ve Vídni předlitavské vládě Pamětní list, v němž odmítli připravovaný císařský reskript s negativním textem ve věci vyrovnání (vydán 30. října t. r.).

27. října

Hohenwartova vláda po nezdaru fundamentálních článků podala demisi; do 26. listopadu t. r. úřadovala provizorní vláda barona L. Holzgenthana. Poté nastoupil kabinet knížete A. Auersperga, který zahájil perzekuční tlak proti všemu českému.


1872


5. ledna

V Praze začaly vycházet Dělnické listy, první noviny českých socialistů; tři čtvrtiny roku (do září t. r.) je redigoval J. Barák, dosavadní redaktor mladočeských Národních listů, po něm nastoupil do redakce J. B. Pecka.

8. února

Sloučením dvou brněnských strojírenských podniků C. F. Luze a Th. Bracegirdla byla založena akciová společnost První brněnská strojírna, která vyráběla parní stroje, kotle, turbíny, čerpadla, zařízení pro cukrovary, pivovary, lihovary a železnice.

13. března

Byl rozpuštěn český zemský sněm a vypsány nové volby, které byly poznamenány předvolebním kšeftováním neboli chabrusem, tj. prováděním převodů velkostatků (uskutečněno na sedmdesát transakcí) ve prospěch tzv. ústavověrné šlechty s cílem získat hlasy ve velkostatkářské první kurii.

22. dubna

Proběhly (na mnoha místech za vojenské asistence) tzv. chabrusové volby do českého zemského sněmu, v nichž ztratila historická šlechta své postavení a čeští liberálové spojence. Na nátlak F. Palackého čeští liberální poslanci opustili v den zahájení sněmu (24. dubna) jeho jednání a nastoupili vůči němu cestu totální pasivní rezistence.

listopad

Mladočeská opozice se pokusila v otázce účasti na volbách do místních školních rad o prolomení staročeského monopolu trpného odporu; po prudkých polemikách mezi F. L. Riegrem a K. Sladkovským se prosadili mladočeši a koncem listopadu byly volby do školních rad uvolněny.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.