F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

III. Český stát za Přemyslovců - pokračování

1060


Neúspěšné obléhání Hradce u Opavy vojskem polského krále Boleslava II. Smělého.

1060-1061 (nebo snad 1071)

Zahájena velkorysá přestavba kostelíka sv. Víta na Pražském hradě.


1061

28. ledna

Ve věku třiceti let zemřel kníže Spytihněv II. (zanechal po sobě jediného syna Fridricha - Svatobora); novým knížetem se stal jeho mladší bratr VRATISLAV II. [1061-1092].

únor

Po nástupu na knížecí trůn obnovil Vratislav II. moravské úděly - Konrádovi vrátil Brněnsko (západní část, kterou později Konrád rozdělil mezi své syny na úděl brněnský a znojemský) a Otovi přenechal své někdejší působiště - Olomoucko (východní část). Údělná knížata začala razit vlastní mince.

11. března

Vratislav nechal vysvětit na jáhna svého nejmladšího bratra Jaromíra (ten odmítal stát se duchovním, a dokonce uprchl na nějaký čas do Polska). Mezi oběma bratry - českým knížetem a budoucím pražským biskupem - se vytvářel nenávistný vztah (šlo o dva nejvyšší představitele přemyslovského státu).

léto

Z Uher byli povoláni zpět mniši slovanského obřadu a uvedeni do Sázavského kláštera (1079 nebo 1080 požádal Vratislav papeže o povolení slovanské liturgie, papež odmítl).


1063

Ve snaze omezit vliv pražského biskupa se rozhodl Vratislav II. rozdělit pražskou diecézi na dvě části; v Olomouci (u kostela sv. Petra) došlo k založení (obnovení z velkomoravského období) biskupství pro Moravu (prvním biskupem se stal břevnovský mnich Jan). Církevně podléhala Olomouc mohučskému arcibiskupství.


1068

červen

Spor Vratislava s jeho bratry o uvolněný biskupský stolec po smrti Šebíře (9. prosince 1067); Vratislav odmítal kandidaturu Jaromíra (ten byl podporován bratry Konrádem a Otou), a tak k otevřenému konfliktu došlo při polním ležení Vratislavova vojska v zemské bráně u Dobenína za Náchodem. Vratislav nezískal očekávanou podporu svého vojska a ve velmi vyhrocené situaci musel nakonec ustoupit; 15. června byl jeho mladší bratr Jaromír prohlášen biskupem (záhy získal investituru i od Jindřicha IV.). Vratislav se pak snažil co nejvíce omezit pravomoci pražského biskupství.


1070


Se souhlasem papeže položil Vratislav základy vyšehradské kapituly (chrámu sv. Petra a Pavla), která přímo podléhala Římu a nikoli pražskému biskupství; souběžně s tím začal vyrůstat nad známou skálou kamenný knížecí palác s kaplí sv. Jana. Vratislav si zvolil Vyšehrad za sídlo (sídlili tu i někteří jeho následníci, posledním byl Soběslav I.).


1072-1075

Spory mezi knížetem Vratislavem II. a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem, museli řešit legáti římského papeže (k vyvrcholení došlo po "inzultaci" olomouckého biskupa Jana od Jaromíra v létě 1072); příčina tkvěla ve snaze Jaromíra zrušit olomoucké biskupství a připojit Moravu k pražské diecézi. Jaromír musel na čas opustit diecézi (pobýval v Mohuči) a nakonec po mnoha spletitých jednáních byl spor urovnán kompromisem.


1073

Vpád Poláků do Čech; dokladem dlouholetého spojenectví mezi Vratislavem II. a Jindřichem IV. byla chystaná výprava říšského vojska do Polska, k níž však nedošlo vzhledem k povstání v Sasku.


1074

Moravskému biskupství byla papežem Řehořem VII. potvrzena apoštolská privilegia.


1075

červen

Účast Vratislavova vojska při potlačení saského povstání; k vyvrcholení došlo 9. června v bitvě na řece Unstrutě.

podzim

Za pomoc Vratislava II. Jindřichu IV. při jeho vpádu do Míšně získal český kníže v léno Východní saskou marku (pozdější Horní Lužici); roku 1084 ji dal své dceři Jitce, provdané za Wiprechta Grojčského.


1076

léto

Účast českého vojska při opakovaném nájezdu Jindřicha IV. na Míšeňsko; Vratislav obdržel Míšeňsko do své správy (měl zde již obsazeno několik hradů) a obsadil i Zhořelecko a Budyšínsko, která dostal též v léno (jen do roku 1084, kdy postoupil vládu svému zeti Wiprechtu Grojčskému).


1077

květen a srpen

České oddíly v Jindřichově vojsku zpustošily Švábsko (tvrdá odplata Jindřicha IV. za zvolení Rudolfa Švábského římskoněmeckým králem v době, kdy na něj papež Řehoř VII. uvalil klatbu - boj o investituru).

červen

Konal se dvorský sjezd v Norimberku i za účasti knížete Vratislava II.; Jindřich IV. pověřil pražského biskupa Jaromíra vedením své kanceláře a jmenoval ho kancléřem. Toto rozhodnutí dočasně utlumilo spory českého knížete a pražského biskupa.


1078

listopad

Nový ničivý vpád Jindřichova vojska do Švábska; i tentokrát Češi tvořili důležitou část císařského vojska.

Moravský údělný kníže Ota Olomoucký založil v Hradisku u Olomouce druhý moravský benediktinský klášter jako rodinnou knížecí fundaci; při této příležitosti byla na Moravě sepsána první dochovaná listina.


1079

Jednání Vratislava II. s papežskou kurií o situaci v olomouckém biskupství.

Neúspěšný pokus Vratislava o dobytí Míšně.

Došlo ke zlepšení česko-polských vztahů; nový polský panovník Vladislav Heřman si vzal za ženu Vratislavovu dceru Juditu.


1080


27. ledna

Bitva u Flarchheimu v Durynsku mezi Jindřichem IV. a Rudolfem Švábským; na Jindřichově straně bojovaly české oddíly, které utrpěly těžké ztráty. Bitva skončila Jindřichovou porážkou, Čechové ukořistili posvátné kopí.


1081

Vojska správce Východní (bavorské) marky Leopolda po celý rok napadala jižní Moravu; Konrád Brněnský se obrátil na Vratislava s žádostí o pomoc.

Na dvorském shromáždění v Řezně propůjčil Jindřich IV. Vratislavovi Východní bavorskou (rakouskou) marku jako náhradu za ztracená území v Míšni a saské marce.

1081-1084

Účast českého oddílu na tzv. Římské jízdě Jindřicha IV. (zvlášť se těchto 300 bojovníků v čele s druhorozeným synem knížete Vratislava II. Bořivojem II. vyznamenalo při přechodu Alp a při dobývání hradeb Říma). Vratislav také poskytl Jindřichovi 4 tisíce hřiven stříbra.


1082

12. května

Bitva u Mailberku v Rakousích, v níž Vratislav II. porazil vojsko markraběte Východní bavorské marky Leopolda II. (odveta za jeho napadání jižní Moravy). České vojsko zpustošilo území až po Dunaj.


1085

duben

Na dvorském sjezdu v Mohuči obdržel Vratislav II. za své dlouholeté služby Jindřichovi IV. královský titul (platil jen pro jeho osobu). Zbavil ho i povinností poplatků; místo toho museli čeští panovníci obesílat korunovační jízdy do Říma čestným ozbrojeným doprovodem (případně poskytnout finanční náhradu). Současně Jindřich IV. (v zájmu Jaromíra) rozhodl, aby biskupství pražské zahrnovalo i Moravu (29. dubna 1086 spojení obou biskupství potvrdil i protipapež Kliment III.).


1086

Východní (rakouská) marka byla Jindřichem IV. odňata Vratislavovi a navrácena Babenberkům.

Vznikl velkolepý evangeliář, tzv. Kodex vyšehradský (patrně za hranicemi českého státu, asi ve skriptoriu v bavorském Podunají).

15. června

První královská korunovace na Pražském hradě v kostele sv. Víta, při níž arcibiskup trevírský Egilbert nasadil zlaté čelenky na hlavu Vratislava II. a jeho manželky (třetí), polské princezny Svatavy.

1086-1088

Nové spory mezi Vratislavem a Jaromírem vyvrcholily rozhodnutím českého krále obnovit biskupství v Olomouci (biskupem se stal Vratislavův kaplan Wezel). Jaromír hledal zastánce a vydal se do Říma k protipapeži Klimentu III.; na cestě však 26. června 1090 zemřel v Ostřihomi. Novým pražským biskupem byl jmenován Kosmas.


1087

Po smrti údělného knížete Oty Olomouckého odebral král Vratislav správu Olomoucka jeho synům a svěřil ji svému synu Boleslavovi (asi se obával sjednocení Moravy). Na obranu Otových synů rázně vystoupil jeho bratr Konrád Brněnský.


1088

Král Vratislav II. obsadil znovu Míšeň, ale císař Jindřich IV. propůjčil Míšeňsko Jindřichu Vitinskému; pod Českou korunou zůstalo jen území Nižanů a Milčanů (do roku 1122).


1091


červenec

Vpád Vratislavova vojska na Moravu a obléhání brněnského hradu; zde došlo k rozkolu v králově vojsku (vzbouřil se králův syn Břetislav a odešel na Hradecko se svými přívrženci). Král Vratislav se obával nových zmatků a podle stařešinského řádu označil za svého nástupce bratra Konráda. Břetislav mezitím shromáždil na 3 tisíce bojovníků a táhl ku Praze. Konrádovi se podařilo odvrátit nebezpečí občanské války a uzavřít mír. Břetislav v obavách o svůj život uprchl do Uher (se svolením krále Ladislava se usadil v okolí Trenčína).


1092

14. ledna

Umírá král Vratislav II. (těžce se poranil při lovu); byl pohřben na Vyšehradě. Z evropské scény odešel významný panovník, za jehož vlády došlo k výraznému růstu autority českého státu.

20. ledna

Novým českým panovníkem zvolen údělný moravský kníže KONRÁD I. (Brněnský) [1092]; vládl však jen necelých 8 měsíců (6. září zemřel). Konrádovou smrtí se definitivně uzavřela éra vlády Břetislavových synů.

14. září

Vratislavův nejstarší syn BŘETISLAV II. [1092-1100] se stal novým českým knížetem.

28. září

Vydána Břetislavova statuta, jež se týkala zbytků pohanství v zemi (vypovězení všech čarodějů, kouzelníků a hadačů, vykácení a spálení posvátných stromů a hájů, zákaz pohřbívání mimo hřbitovy aj.).


1093

Kníže Břetislav II. odmítl tolerovat neplnění závazku polského vévody Vladislava Heřmana (odvádění poplatku za odstoupení Slezska jeho dědem Břetislavem I.) a několika vpády zpustošil levobřežní Slezsko (od hradu Recen - Ryczyn až po Hlohov). Následoval odvetný polský vpád na severní Moravu; nakonec sjednán mír a obnoveno placení tributu (stanoveno již roku 1054 mírem v Quedlinburgu). Kladsko se dostalo do držení polského Boleslava (pozdějšího Boleslava III.) jako české léno (udělováno v léno Přemyslovcům nebo polským Piastovcům).


1096

květen

Nový vpád Břetislava II. do Slezska (opanoval Kladsko a po rozboření hradu Bardo nad Nisou vystavěl východněji hrad Kamenec).

Houfy účastníků I. křížové výpravy (z Porýní, Frank a Saska) prošly Čechami (v Praze vyprovokovaly protižidovské bouře) i Moravou. Židé se necítili bezpečni a opouštěli zemi (současně tajně vyváželi své majetky za hranice - do Uher a Polska).


1097

Břetislav II. zajal dědice brněnského údělu Oldřicha (syna Konrádova) a vsadil ho do vězení; Oldřich byl (snad) mezi žijícími Přemyslovci nejstarší a uplatňoval nárok na vládu v Praze (podle stařešinského řádu).

začátek roku

Slovanští mniši byli definitivně vypuzeni ze Sázavského kláštera, klášter předán benediktinům latinského obřadu.


1098

Břetislav nařídil konfiskaci židovských majetků v Čechách.


1099

Velikonoce

Břetislav II. přijal pozvání na dvorský sjezd v Řezně od císaře Jindřicha IV.; zde český kníže požádal císaře, aby udělil český stát v léno jeho přítomnému mladšímu bratru Bořivojovi, kterého označil za svého dědice a následníka. Císař této nezvyklé žádosti vyhověl. Tento čin porušoval dosavadní praxi: nejenže odporoval stařešinskému řádu, ale rovněž narušoval pravidlo, kdy císař uděloval zemi v léno teprve tomu, kdo byl zvolen na tzv. kolokviích (císař do volby nezasahoval). Tím byl vytvořen precedens do budoucna. Bořivojovi jako prvnímu Přemyslovci se dostalo léna, ačkoliv předtím nebyl v Čechách přijat.

květen

Břetislav II. vytáhl s vojskem na Moravu, obsadil hrad Podivín a předal jej novému pražskému biskupu Heřmanovi (od února 1099). Koncem května se sešel na "Luckém poli" s uherským králem Kolomanem a na zpáteční cestě oblehl brněnský hrad (dědici brněnského údělu Oldřich a Litold se uchýlili do ciziny). Břetislav svěřil správu Moravy do rukou bratra Bořivoje; synové údělníka Oty Olomouckého Svatopluk a Ota zachovali věrnost českému knížeti.


1100


podzim

Vojenský zásah Břetislava II. na hranicích jižní Moravy s Rakousy, kam se uchýlil vyhnaný Litold (Češi oblehli hrad Raabs v Rakousích).

20. prosince

V lesích u Zbečna byl smrtelně zraněn "jakýmsi Lorkem" (údajně vrahem najatým Vršovci) kníže Břetislav II.; o dva dny později zemřel. Kosmas o něm napsal, že požíval velké lásky u svého národa a při jeho pohřbu plakali "kněží i lid, bohatí i chudí".

25. prosince

Z Moravy byl na knížecí stolec povolán Břetislavův mladší bratr BOŘIVOJ II. [1100-1107].


1101

počátek ledna

Rychlý odjezd Bořivoje II. z Moravy umožnil návrat vypuzených moravských údělných knížat - bratrů Oldřicha a Litolda, kteří vytlačili Bořivojovy posádky z Brněnska a zmocnili se opět dědictví po svém otci Konrádovi.

srpen

Údělný kníže Oldřich (nejstarší žijící Přemyslovec) vytáhl s vojskem do Čech; předtím se objevil u císaře Jindřicha IV. v Řezně, kde za nabízený vysoký peněžitý obnos žádal propůjčení Čech v léno (podle stařešinského řádu měl nárok na pražský stolec). Císař vyhověl Oldřichově žádosti, avšak vyžadoval jeho uznání v Praze; vypukla první válka o český knížecí stolec. Oldřich nezískal podporu, jeho pokus o tažení na Prahu ztroskotal u Malína (pozdější Kutné Hory). Bořivoj II. umožnil Oldřichovi (i Litoldovi) návrat na Moravu - Oldřichovi na Brněnsko, Litoldovi na Znojemsko (v Třebíči roku 1101 založili benediktinský klášter Nanebevzetí P. Marie).


1103

Kníže Bořivoj II. zasáhl do bojů o polský trůn mezi Boleslavem III. a Zbygněvem v prospěch Zbygněva; české vojsko vtrhlo na Vratislavsko, podél Odry postoupilo až na Opavsko (tam se spojilo s oddíly údělníka Svatopluka Olomouckého). Bořivoj se po získání výkupného vrátil do Čech, Svatopluk válčil dále (podnikl útoky do Slezska).


1104

duben

Na Moravu vpadlo polské vojsko; po počátečním plenění Olomoucka Moravané vytlačili Poláky (na neznámém místě) ze země.


1105

srpen

Bořivoj II. podpořil tažení císaře Jindřicha do Bavor proti jeho synům, které skončilo dlouhým vyjednáváním u řeky Řezné.

konec září

Nepřítomnosti knížete Bořivoje II. v zemi využil moravský údělník Svatopluk Olomoucký (jeho bratranec) a vpadl do Čech s cílem obsadit Prahu; nepodařilo se mu dobýt Pražský hrad, a proto ustoupil na Moravu.


1107

počátek května

Druhý pokus (úspěšný) Svatopluka dobytí Prahy; moravské vojsko bylo podpořeno uherským králem Kolomanem, polským knížetem Boleslavem III. a také Vršovci. Bořivoj II. uprchl z Čech do Polska (spolu s mladším bratrem Soběslavem).

14. května

Českým knížetem se stal SVATOPLUK [1107-1109]; současně byl určen jeho nástupcem mladší bratr Bořivoje - Vladislav (podporoval Svatopluka). Bořivoj II. uprchl do Říše.

léto

Bořivoj II. si stěžoval na Svatopluka u nového císaře Jindřicha V.; za pomoc mu slíbil sumu 5 tisíc hřiven stříbra a zlata. Jindřich obeslal Svatopluka a pozval ho na svůj dvůr. Správu v Čechách svěřil Svatopluk svému bratru Otovi. Svatopluk byl zatčen uvězněn v Goslaru, Bořivoj II. byl Jindřichem znovu prohlášen českým knížetem; přitáhl k hranicím, avšak po zprávě o přítomnosti Otova vojska (u Donína) ustoupil a uprchl do Polska. Mezitím Svatopluk nabídl Jindřichovi vysoké výkupné (10 tisíc hřiven); ten propustil Svatopluka a udělil mu Čechy v léno. Svatopluk vyždímal ze zubožené země 7 tisíc hřiven, za zbytek musel ručit jeho bratr jako císařův vězeň.

podzim

Napadení Polska (Slezska) Svatoplukem.


1108

září

Svatopluk podpořil tažení Jindřicha V. do Uher (zpustošil část Pováží). V té době vtrhli do země Poláci; Vršovci měli nápor odrazit, avšak neuspěli.

27. října

Svatopluk nařídil vyvraždění Vršovců (na hradě Vraclav - Vratislav nedaleko Litomyšle byl zavražděn jejich předák Mutina s družinou); příčinou byla údajná kolaborace s Poláky. Zbylí Vršovci uprchli do Polska a Uher.

listopad

Uherský král Koloman vtrhl na Moravu. Svatopluk znovu spěchal na Moravu, aby zabránil plenění Uhrů.

Do držení českého knížete se dostala Ratiboř.


1109

únor

Kníže Svatopluk zpustošil západní Uhry (Pováží až k Nitře).

srpen

Svatoplukovo tažení do Polska (spolu s vojskem Jindřicha V.) - neúspěšné obléhání města Hlohova, poplenění části Slezska; zde byl Svatopluk 21. září zákeřně zavražděn (vraha snad najali Vršovci). O knížecí stolec se pak ucházel Svatoplukův bratr, olomoucký kníže Ota (vypuzený Bořivojem II.), syn krále Vratislava II. Vladislav a také Bořivoj II.

počátek října

V Praze vyhlášen knížetem VLADISLAV I. [1109-1117]. Ota dobrovolně ustoupil (zůstalo mu Olomoucko). Bořivoj se pokusil získat vládu násilím. Využil bratrovy nepřítomnosti a zmocnil se Prahy i Vyšehradu. Vladislav požádal o pomoc císaře.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.