F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

X. Směřování k samostatnému státu

X. Směřování k samostatnému státu

(1849-1918)
úvod

1849


8. června

Podle lombardsko-benátského vzoru bylo v monarchii zavedeno četnictvo s funkcí státní bezpečnosti, dohlížející funkcí nad obecní policií a také funkcí asistenční a podpůrnou.

14. června

Císařským nařízením vstoupila v platnost od 1. července 1850 nová soudní organizace; správa soudnictví byla svěřena ministerstvu spravedlnosti a nejvyšší soudní úřad byl přeměněn v nejvyšší soudní a kasační dvůr. Stal se vrcholem organizace, kterou tvořily další tři stupně: vrchní zemské, zemské a okresní soudy (od roku 1855 byly zemské soudy reorganizovány v soudy krajské).

26. června

V českých zemích byla zřízena c.k. místodržitelství (v Praze a Brně) a v Opavě zemské prezidium (jako nejvyšší zemské úřady), neboť spojení Slezska s Moravou bylo vyjma let 1860-1861 zrušeno. Místodržitelství začala fungovat od 1. ledna 1850, kdy vstoupila v platnost nová organizace státní správy podléhající ministerstvu vnitra, jež vystřídalo dřívější dvorskou kancelář.

27. června

Vydáno ministerské prováděcí nařízení pro Čechy a Moravu (pro Slezsko 17. srpna t. r.) k zákonu o zrušení roboty: 161 paragrafů obsahovalo nezbytné, podrobné údaje a informace k vyvazování z roboty. V jednotlivých zemích byly zřizovány tzv. vyvazovací komise (1850-1853) a císařskými patenty z 25. září 1850 a 11. dubna 1851 se vytvářely tzv. zemské vyvazovací fondy (byly dlužníky bývalých vrchností a věřiteli bývalých poddaných).

28. července

V nové rekonstruované vídeňské vládě (17. května podal demisi hrabě Stadion) převzal křeslo ministra vnitra A. Bach (po pádu Pillersdorfovy vlády v létě 1848 získal místo ministra spravedlnosti).

23. prosince

Národních novinách uveřejnil F. Palacký článek O centralizaci a národní rovnoprávnosti v Rakousích, v němž podrobně vysvětlil svou představu etnického federalismu a varoval vídeňskou vládu před centralizačními kroky. Krátce nato (14. ledna 1850) se Palacký vzdal veřejným prohlášením další politické činnosti.


1850


leden

V Praze vypukla stávka téměř čtyř set tiskařů kartounů; dosud největší stávka v Čechách.

26. března

Na základě zákona č. 122 vzniklo v celé monarchii 57 obchodních a živnostenských komor v hlavních obchodních a průmyslových centrech (z toho v českých zemích v osmi - v Praze, Plzni, Chebu, Liberci, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě). Funkce komor byla reprezentativní, poradní, správní a osvětově podpůrná. Po vydání únorové ústavy (1861) získaly i funkci politickou (volily poslance do zemských sněmů a říšské rady) a jejich postavení bylo novelizováno (1868).

18. a 23. dubna

Dvěma patenty zrušil císař tzv. placetum regium, platné od doby Josefa II. Biskupové měli opět právo samostatně rozhodovat o vnitřních záležitostech církve; dosud mohla být v Rakousku papežská nařízení publikována a prováděna jen se svolením panovníka.

21. května

Reorganizována berní správa; v hlavních městech zřízena zemská finanční ředitelství, v krajských městech okresní finanční ředitelství a nejníže organizovány berní úřady.

1. června

Byly vydány první poštovní známky v habsburské monarchii (série císařský znak s korunou v hodnotě 1, 2, 3, 6 a 9 krejcarů); druhá série ozdobena hlavou císaře.

1. července

Zřízena nejnižší instance soudnictví - okresní soud; nové okresní soudy byly jednotné, všeobecné, odloučené od veřejné správy a tedy důsledně postátněné. Soudcové byli nezávislí a byla garantována veřejnost a ústnost řízení. Reforma zřizovala v českých zemích 310 okresních soudů (z toho 52 soudů první třídy) místo bývalých 868 soudů vrchnostenských.

28.-29. listopadu

V Olomouci proběhla schůzka nejvyšších vládních představitelů Rakouska a Pruska (kancléře Schwarzenberka a pruského ministra zahraničí Manteuffela), která se týkala řešení sporných otázek v Německu (Holštýnska a Hessensko-Darmstadtska) a napětí mezi oběma státy v otázce vlivu v Německém spolku. V uzavřené smlouvě Prusko ustoupilo nátlaku Rakouska. Toto tzv. olomoucké ponížení Pruska (též "pruská Canossa") se stalo východiskem dalších diplomatických jednání v Drážďanech (prosinec 1850-květen 1851), při nichž byl bývalý Německý spolek obnoven na starých základech z roku 1815 jako jediná státně politická instituce sdružující německé státy ve střední Evropě.


1851


Majitel cukrovaru v Židlochovicích F. Robert vynalezl stojaté odpařovací aparatury, tzv. roberty; v roce 1864 se jeho syn J. Robert proslavil vynálezem difúze, jež se ukázala být výhodnější než lisování. Cukrovar v Židlochovicích se stal největším a technicky nejdokonalejším cukrovarem v Rakousku.

13. dubna

Císařským patentem ustavena říšská rada jako poradní orgán panovníka. Rada neměla mít iniciativní právo v legislativních záležitostech, její členy i předsedu jmenoval císař (stal se jím K. von Kübeck). Jednání rady byla zásadně neveřejná.

6. července

Vydáno vládní nařízení, jež umožňovalo úřadům po dvojí předběžné výstraze zastavit bez soudního rozhodnutí jakékoliv noviny.

20. srpna

Císař podepsal tři kabinetní listy: 1. říšská rada získala statut osobního poradního orgánu císaře; 2. vláda přestala fungovat jako kolektivní poradní orgán a jednotliví ministři měli být odpovědni pouze císaři; 3. vláda byla vyzvána, aby zvážila realizaci oktrojované ústavy ze 4. března 1849.

22. srpna

Z podnětu ministra vnitra A. Bacha byly rozpuštěny a odzbrojeny národní gardy.

21. listopadu

Byl publikován s platností od 1. února 1852 nový celní tarif, který otvíral rakouskou ekonomiku světovému trhu, když od výlučného celního prohibicionalismu přecházel k mírnému ochranářství; nový celní tarif snížil počet položek z 654 na 338 a v průměru snižoval veškerá cla zhruba o tři čtvrtiny. Již 1. června 1851 byly zrušeny celní hranice mezi Rakouskem a Uhry a celá monarchie se vyvíjela jako jednotné hospodářské území. Další celní tarif byl vydán roku 1853; nižšími dovozními cly nutil podnikatele ke zvyšování technické úrovně výroby (bylo umožněno novou obchodní smlouvou s Pruskem a německým Celním spolkem).

31. prosince

Došlo ke zveřejnění dvou císařských patentů a jednoho císařského kabinetního přípisu (tzv. silvestrovských patentů): 1. odvolával březnovou oktrojovanou ústavu z roku 1849; 2. ze základních občanských práv potvrzoval jen občanskou rovnost před zákonem, zrušení poddanství a přislíbil ochranu státem uznaných konfesí; 3. zveřejňoval tzv. Zásady pro organické zákonodárství (v 36 článcích byly obsaženy základy příští politicko-správní struktury monarchie). Tyto tři dokumenty položily formální základ Bachova neoabsolutismu (1851-1859).


1852


Ustavena Kladenská železářská společnost, později rozšířená na Pražskou.

V Praze-Smíchově postavena nová továrna firmy Ringhoffer, která se specializovala na výrobu železničních vagónů (nejprve pro nákladní, od roku 1863 i pro osobní dopravu a od 70. let i pro městskou kolejovou dopravu).

4. dubna

Zemřel kancléř Felix Schwarzenberk; po jeho smrti nebyl jmenován předseda vlády a případným zasedáním (konferencím) vlády měl předsedat císař František Josef I.

11. dubna

Vyšlo rozhodnutí o vytvoření Nejvyššího policejního úřadu; policejní agenda byla opět vyčleněna z rezortu ministerstva vnitra (dostala se tam v březnu 1848). Do čela úřadu postaven generál J. Kempen, který byl současně vrchním inspektorem četnictva; úřad byl podřízen přímo císaři.

27. května

Publikován nový tiskový zákon, který umožňoval zabavovat úřední cestou jakékoli periodické i neperiodické tuzemské i cizí tiskoviny; většinu těchto omezení odstranil až nový tiskový zákon ze 17. prosince 1862.

Zveřejněn text trestního zákona, znamenající návrat do předbřeznových dob, kdy se mj. připouštěly tělesné tresty (odstraněny až roku 1867).

26. listopadu

Vstoupil v platnost spolkový zákon, který znemožňoval jakékoliv sdružování, jež by se chtělo zabývat věcmi, "patřícími do oblasti zákonodárství či veřejné správy", a obnovoval koncesní systém (spolek mohl být založen jen po předchozím úředním schválení).


1853


19. ledna

Ministerstva vnitra, financí a spravedlnosti vydala společně obsáhlé předpisy o kompetenci politických a soudních úřadů; jednalo se o rozpracování tzv. Zásad organického řízení (z 31. prosince 1851). V průběhu roku vznikly první prováděcí předpisy pro některé země a celá akce byla uzavřena roku 1854.

duben

V Praze založen tajný republikánský spolek Bratři červeného praporu za účasti studentů akademického gymnázia a učňů; ještě v témže roce došlo k jeho odhalení a pozatýkání vedení spolku.

29. července

Vydán nový trestní řád, který se vracel k předbřeznové praxi (zaváděl tzv. inkviziční proces a zachovával instituci státních návladních). V průběhu 60. let byl revidován a 23. května 1873 vyšel nový trestní řád.


1854


Ing. Č. Daněk založil v Praze-Karlíně strojírenskou továrnu na výrobu cukrovarnického zařízení.

Ve smyslu Zásad organického řízení bylo vytvořeno v Čechách 13 krajů, 207 okresů a dva samostatné městské úřady; na Moravě bylo 6 krajů, 76 okresů a rovněž dvě samostatná města; Slezsko, které bylo pokládáno za jeden kraj, bylo rozděleno na 22 okresů a jedno samostatné město. Ke zrušení krajů došlo (pod záminkou finančních úspor) po vydání zákona z 23. října 1862.

Císařským nařízením byl zaveden nový organizační řád pro střední školy, ty byly tzv. reformou Exnerovou-Bonitzovou přizpůsobeny nové době. Základním typem střední školy bylo gymnázium o osmi třídách; kromě toho se zřizovaly reálky (vyšší o šesti třídách, nižší o dvou až třech třídách). Současně došlo k redukci výuky češtiny. Univerzity přestaly být pouhými vzdělávacími ústavy pro státní úřednictvo a měly se stát střediskem vědecké badatelské práce. Byl zrušen státní dozor nad univerzitami a zavedena svoboda učení, jakož i univerzitní samospráva. Filozofické fakulty se staly rovnocennými s ostatními fakultami.

23. května

Pro úpravu pracovních poměrů v hornictví byl vydán horní řád, jímž byly odstraněny staré právní řády pro hornictví z dob feudalismu.

12. prosince

Rakousko uzavřelo smlouvu s Anglií a Francií, kterou přistoupilo k protiruské koalici v krymské válce; v únoru t. r. zahájilo Rakousko mobilizaci svých vojenských sil, v dubnu uzavřelo smlouvu s Pruskem a po souhlasu s Tureckem obsadilo v srpnu t. r. podunajská knížectví Valašsko a Moldavsko. Po pařížském míru (30. března 1856) muselo Rakousko vyklidit obě knížectví a kolísavou politikou se ocitlo v mezinárodní izolaci.


1855


Z podnětu J. V. Friče vyšel sborník (almanach) Lada-Nióla; přispěly do něj tehdejší známé osobnosti z českého kulturního života (mj. J. J. Kolár, B. Němcová).

18. srpna

Mezi Vatikánem a rakouskou vládou byl uzavřen (v den 25. narozenin Františka Josefa I.) konkordát, kterým získala církev značná privilegia v oblasti nižšího a středního školství a také v záležitostech manželského práva, kde se stát vzdal josefínských principů občanského sňatku. Duchovenstvo bylo osvobozeno od placení daní. Konkordát se stal "trnem v oku" části veřejnosti (zejména liberálního měšťanstva), v květnu 1874 byl zrušen.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.