F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IX. Utváření novodobého českého národa - pokračování


1849


Brně došlo k založení vlasteneckého a vědeckého spolku Moravská národní jednota; podporoval osvětovou, publikační a vědeckou činnost na Moravě (k zakládajícím členům patřili mj. i F. Palacký a J. E. Purkyně). Prvním předsedou se stal F. M. Klácel. V roce 1853 dostala společnost název Matice moravská (od roku 1869 začala vydávat Časopis Matice moravské).

9. ledna

Došlo k založení Akademického čtenářského spolku, vědecko-vzdělávacího spolku českého studentstva; spolek vydával Akademické listy, rozpuštěn byl 26. srpna 1889.

23. ledna

F. Palacký (od 3. srpna 1848 člen pětičlenné subkomise ústavního výboru říšského sněmu) vystoupil s radikálním programem důsledné etnické federalizace, kdy navrhl rozdělení monarchie na 8 zemí; k Čechám, Moravě a Slezsku přiřadil uherské Slovensko. Většina členů Palackého pojetí odmítla (horlivě jej naopak hájil F. L. Rieger), Palacký 3. února formálně z ústavního výboru vystoupil.

4. března

Olomouci byla vydána a 7. března vyhlášena (současně s rozehnáním kroměřížského sněmu) oktrojovaná říšská ústava (též označovaná jako Stadionova podle svého tvůrce); byla to první skutečná celorakouská ústava, výrazně centralistická. Zákonodárnou moc měl vykonávat císař společně s dvoukomorovým říšským sněmem: v dolní komoře byl volitelný přímo s vysokým daňovým censem a v horní komoře zasedali zejména virilisté a zástupci volení zemskými sněmy. Výkonná moc měla být soustředěna výhradně v rukou císaře, říšská rada, kterou by jmenoval, by byla jen poradním orgánem. Ústava znala jediné společné rakouské státní občanství (říšské) a předpokládala jednotné celní a obchodní území; jednotlivé korunní země pro ni byly pouhými provinciemi. Současně byl zvláštním patentem publikován i katalog základních občanských práv (ta byla však silně omezena, a praktická cena všech 13 článků byla tak pochybná). Ústava ve skutečnosti nenabyla v celém rozsahu účinnosti a 31. prosince 1851 byla zrušena.

Byl vyhlášen patent o vyvazování z půdy, v němž byly stanoveny hlavní zásady pro výpočet náhrady za feudální povinnosti, zrušené zákonem ze 7. září 1848.

7. března

Ústavodárný sněm v Kroměříži byl rozehnán vojskem.

13. března

Vláda vydala tiskový patent, který zhoršoval dosavadní předpisy o vydávání politických listů; bylo znovu zavedeno odvádění povinných výtisků a byl zakázán pouliční prodej novin a časopisů. Do 4. května museli vydavatelé politických listů složit poměrně vysoké kauce.

15. března

Poslanci říšského sněmu (v počtu 34, z nichž 25 bylo Čechů) vydali Prohlášení poslanců o náhlém rozpuštění sněmu říšského, v němž protestovali proti zásahu vlády; zvláštní provolání analogického obsahu vydali ještě 21. března čeští poslanci na říšském sněmu.

17. března

Vydán spolčovací a shromažďovací zákon, který značně omezoval spolkový život; zvlášť citelně postihoval zakládání a udržování filiálek spolků (například Lípy slovanské).

Vydán tzv. Stadionův prozatímní obecní zákon o zřízení místních, okresních a krajských obcí (platnosti však nabyly pouze předpisy o obcích místních); tím se vytvářel základ budoucí územní samosprávy. V čele obce stál obecní výbor, z jehož středu bylo voleno obecní představenstvo (starosta či purkmistr a nejméně dva radní) jako výkonný orgán obecního výboru. Obec byla prohlášena za základ státu (zdůrazněno novelizací v dubnu 1850). Bývalá patrimoniální správa byla nahrazena okresním hejtmanstvím.

konec března

V Praze se na několik dnů objevil "tajně" ruský anarchista M. A. Bakunin; v Čechách navázal spojení s některými radikálními demokraty a radikálními studenty, které podněcoval k organizování revolučních komitétů pro přípravu ozbrojeného povstání.

noc z 9. na 10. května

Praze podniknuta rozsáhlá bezpečnostní opatření, jejichž součástí bylo zatčení hlavních představitelů tzv. májového spiknutí (K. Sabina, K. Sladkovský, J. V. Frič, V. Gauč, F. Havlíček a další); značně diletantským způsobem připravovali (z iniciativy ruského anarchisty Bakunina) povstání na 12. května t. r.

10. května

Nad Prahou a okolím byl vyhlášen výjimečný stav; spolčovací právo bylo suspendováno, tisk dán pod dozor vojenských úřadů. Prováděly se domovní prohlídky a zatýkání. 12. května byl výjimečný stav rozšířen na pevnostní města Terezín a Josefov (v sousední Jaroměři byl vyhlášen ještě v roce 1849) a o čtyři dny později byla zřízena na Hradčanech vojenská vyšetřovací komise; celkem bylo odsouzeno do vězení 79 mladých radikálů. Výjimečný stav byl zrušen k 1. září 1853, většina odsouzených byla propuštěna až po generální amnestii z 8. května 1857.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.