F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IX. Utváření novodobého českého národa - pokračování


1844


28. února-2. března

Na Tanvaldsku vypukly nepokoje domácích tkalců vlny; příčinou byly nově zavedené pokuty za údajné zpronevěry příze.

17.-24. června

Bouře tiskařů kartounu v Praze vyvolané sporem o mzdy, kdy za obtížnější práci se platilo stejně jako za práci snadnější. Primát v tom měla firma bratří Porgesů na Smíchově, která měla nejlépe mechanizovanou kartounku. Dělníci zde vstoupili do stávky; k nim se přidali další tři pražské kartounky. Stávkující požadovali úpravu mezd a odstranění strojů - perotin. Po odmítavé odpovědi došlo (po vzoru anglických dělníků) k rozbíjení nenáviděných perotin, kterým dělníci přičítali vinu za zhoršení své situace. Stávka byla nakonec zlomena zásahem vojska.

3. července

Na Liberecku (ve strojních přádelnách vlny v Kateřinském údolí) vypukly bouře proti perotinám a za zvýšení mezd; i zde došlo k rozbíjení strojů v továrnách ve Stráži nad Nisou, v Machníně, Kateřinkách a Růžodole.

8.-10. července

Před Poříčskou (Špitálskou) branou v Praze došlo ke srážce železničních dělníků (pracujících na stavbě Severní státní dráhy) s vojskem; dělníci nespokojeni s mzdovými poměry chtěli přednést své stížnosti podnikatelům stavby, bratřím Kleinům. Při střetu s vojáky došlo ke střelbě, čtyři dělníci byli zabiti, další byli zraněni. Následovaly výtržnosti ve středu Prahy, které přerostly v útoky na Židy a v rabování jejich obchodů. Ke srocení železničních dělníků došlo i v okolí Prahy - v Úvalech, Tuklatech a Škvorci a na stavbě Severní dráhy Ferdinandovy u Hranic.

druhá polovina července, srpen

Ke srážkám demonstrujících tiskařů s vojskem došlo i v Merklíně u Karlových Varů (16. července), České Úpě (22. července), mzdové spory propukly u stavebních dělníků v Soběslavi (15. července), stávkovali tiskaři v turnovské kartounce (5. srpna).

konec roku

První zprávy o existenci tajného klubu (spolku) Repeal (pojmenovaný podle irského vzoru), který vznikl v Praze původně jako volná hospodská stolní společnost, zabývající se "vlasteneckou zábavou". Teprve od počátku roku 1847 dostávaly volné debaty politické zabarvení; k jejich nejvýznamnějším účastníkům patřili příslušníci pražské inteligence (Češi i Němci) jako V. Gauč, F. Havlíček, L. Ruppert, E. Arnold. Zpočátku se scházeli v různých pražských hospodách, nakonec zakotvili v hostinci U zlaté váhy na Zeleném trhu (dnešní Havelské ulici).


1845


Byl zřízen tzv. Pomocný spolek k podpoře zchudlých obyvatel Krkonoš; ze státní dotace měl podporovat stagnující plátenictví rozprodejem lnu a lněné příze výrobcům za nákupní cenu a výkupem hotových výrobků.

březen

Vypuklo protirobotní hnutí na opočenském panství, kde 14 vesnic odepřelo poslušnost vrchnosti a odmítlo robotovat. Jen za přítomnosti vojska se podařilo "revoltu" do srpna 1846 zlikvidovat.

květen

Proběhla první velká stávka v západních Čechách; v soukenické továrně Thomasově v Kraslicích zastavilo práci na 200 dělníků.

10. května

Majitel zdejšího panství L. K. Nádherný otevřel v Dolním Adršpachu u Trutnova první přádelní školu v českých zemích; školy tohoto zaměření (vznikaly v severovýchodních Čechách a na severozápadní Moravě v letech 1845-1847) měly rozšířit mezi domáckými přadláky lnu znalost předení jemné příze a zlepšit tak ruční předení lnu, aby bylo schopno konkurovat strojové výrobě. K zakladatelům těchto škol patřili i venkovští kněží, učitelé a vrchnostenští úředníci; svým úsilím však nemohli zastavit vývoj, který směřoval od rukodělné výroby k strojové.


1846


Byla zřízena telegrafní linka z Vídně do Brna; o rok později byla prodloužena přes Olomouc do Prahy.

31. ledna

Došlo k slavnostnímu otevření Měšťanské besedy v najatém dietrichštejnském domě ve Voršilské ulici na Novém Městě pražském za účasti J. Jungmanna, F. Palackého a P. J. Šafaříka; předsedou tohoto společenského, diskusního a vzdělávacího klubu se stal pražský advokát J. Frič. Beseda měla 19 zakládajících, 193 činných a 120 přispívajících členů.

12. března

Vydáno nařízení, jež opakovalo a zostřovalo zdravotní předpisy o noclehárnách dětí v továrnách (z 20. listopadu 1786).

jaro

Třináct vesnic na slapském panství odepřelo vykonávat tzv. povinné práce pro vrchnost; za pomoci vojska byly nepokoje potlačeny.

18. prosince

Vydán nový dvorský zákon o výkupu z roboty, jenž vycházel ze zásady dobrovolné dohody mezi poddanými a vrchností (obsažené již v patentu z roku 1798). Zákon připouštěl různé způsoby výkupu: 1. její reluicí v peněžní poplatek nebo obilní dávku; 2. výkupem v hotovosti; 3. odstoupením části pozemků vrchnosti. Rovněž upravoval i postup při výkupu z roboty u celých obcí najednou. Praktická účinnost tohoto zákona byla však minimální, jeho vydání bylo značně ovlivněno rozsáhlým rolnickým povstáním v Haliči v témže roce; na jeho potlačení se podílelo i rakouské vojsko (spolu s ruským a pruským).


1847


konec února

Po Praze byl rozšiřován tištěný protijezuitský leták, jehož autorství bylo přiřčeno publicistovi E. Arnoldovi a jeho přátelům ze spolku Repeal; Arnold byl po čtyřměsíčním věznění a vyšetřování 8. července t. r. vypovězen z Prahy.

březen

Protirobotní hnutí zasáhlo Bílovecko a šenovské panství; v obou případech došlo k uklidnění po zásahu vojska.

V Praze vypukly hladové demonstrace nezaměstnaných tiskařů.

jaro

Neúroda, stoupající ceny základních životních potřeb a rostoucí nezaměstnanost byly příčinou četných hladových bouří v moravských a slezských městech (Šumperk, Šternberk, Lipník, Svitavy, Krnov, Uherský Brod, Prostějov, Moravské Budějovice, Bruntál, Město Albrechtice, Třešť aj.). Davy hladovějící chudiny přepadávaly obilní skladiště, povozy s obilím a i pekařské krámy, rabovaly a násilím si braly potraviny.


1848


6. ledna

V Brně vyšlo první číslo Týdenníku, listy ponaučné a zábavné; redaktorem prvního českého časopisu na Moravě byl publicista J. Ohéral, vydavatelem brněnský knihkupec F. Wimmer.

polovina února

Po prvních zprávách o revolučních nepokojích v Itálii se objevily (14. února) na pražských ulicích letáky provolávající slávu italským revolucionářům a vybízející Čechy k následování. Začátkem března (po zprávách o únorové revoluci ve Francii) letáků přibývalo; autorství bývá přičítáno členům spolku Repeal.

11. března

V tanečním sále Svatováclavských lázní v Praze se konalo veřejné shromáždění (svolané letáky z iniciativy tajného klubu Repeal), na kterém byl schválen návrh petice císaři (vypracoval F. A. Brauner), požadující v 11 bodech vytvoření jednotného státoprávního celku ze zemí České koruny, zrovnoprávnění Čechů a Němců ve všech oblastech veřejného života, všeobecný výkup z roboty a zrušení poddanství, zavedení obecní samosprávy, svobodu tisku a shromažďování, náboženského vyznání, zřízení nezávislých soudů a občanských gard. Petice byla opatřena mnoha tisíci podpisy Pražanů a také se k ní připojila četná města (Liberec, Litoměřice). Morava a Slezsko se k petici nepřipojily. Definitivní redakcí petice byl pověřen 24členný zvláštní petiční (Svatováclavský) výbor.

12. března

Na své první schůzi se sešel Svatováclavský výbor na Staroměstské radnici, kde zvolil za svého předsedu hraběte V. Deyma a tříčlennou komisi (A. P. Trojan, A. M. Pinkas, V. Gabler).

14. března

V místnostech Průmyslové jednoty projednal Svatováclavský výbor konečné znění petice císaři, které vypracoval advokát A. M. Pinkas; jeho značně loajální návrh (oproti původnímu znění) shrnoval v 11 bodech požadavky pražského občanstva.

15. března

Pod vlivem povstání vídeňského lidu (13.-15. března) slíbil císař Ferdinand I. ústavu; kníže Metternich uprchl do Anglie, 21. března byl pověřen vedením vlády hrabě Kolovrat.

16. března

V Praze byla založena ze studentů a jejich profesorů akademická legie; do konce března 1848 čítala téměř 2360 členů a dělila se na čtyři kohorty.

17. března

Z nařízení vrchních zemských úřadů byly ve všech větších městech zřizovány národní gardy.

Kolem 17. března

Vyšla první část I. dílu práce F. Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě; šlo o překlad německého originálu Geschichte von Böhmen (1836), který provedl K. J. Erben. Dějiny vycházely postupně v pěti dílech v letech 1848-1876; od III. dílu (vydán ve dvou částech v letech 1850-1851) začaly vycházet v češtině jako originál a v němčině jako překlad.

18. března

V Praze ustaven zvláštní český ozbrojený sbor zvaný Svatováclavské bratrstvo (později přejmenováno na Svornost); tvořili ho především příslušníci tehdejší inteligence. Vedle zakladatele sboru, barona K. M. Villaniho, to byli V. V. Tomek, F. L. Rieger, K. Havlíček Borovský, B. Smetana (složil spolkovou hymnu), J. Mánes a V. Hanka.

19. března

Z Prahy odjela 18členná deputace s peticí do Vídně; společně s ní se vydala i 7členná delegace pražského studentstva s vlastní doplňkovou peticí (vypracována 15. března) s požadavky týkající se školství. Petice byla slavnostně odevzdána císaři 22. března. Připravená zamítavá odpověď byla přepracována v novou odpověď (z 23. března).

20. března

Publikováno Usnesení českého spisovatelstva v Praze, v němž se zdůrazňovala potřeba společného česko-německého postupu v úsilí o konstituční změny v říši.

21. března

V Praze bylo vydáno společné prohlášení českých a německých spisovatelů, ve kterém se více než pět desítek měšťanských intelektuálů přihlásilo k zásadě národní rovnoprávnosti.

23. března

Kabinetním listem císař zrovnoprávnil češtinu s němčinou na českých školách.

27. března

Návrat deputace z Vídně do Prahy; kabinetní list z 23. března v podstatě ustupoval ve všech bodech, avšak závažné otázky ponechával otevřené. Celkově pražskou veřejnost neuspokojil.

28. března

Vydán císařský patent pro Čechy, Moravu a Slezsko slibující do 31. března 1849 zrušení roboty za náhradu; zástupci české šlechty vyslovili již předtím (20. března) souhlas se zrušením roboty za výkupné, moravská šlechta se takto vyslovila 24. března.

29. března

Z pověření Svatováclavského výboru vypracoval F. A. Brauner novou (druhou) petici, v níž se dostaly do popředí státoprávní a jazykové požadavky a kde se objevila formulace o "všeobecném vykoupení z roboty a jejich urbariálních povinností"; 31. března ji podepsal také nejvyšší purkrabí hrabě R. Stadion a ještě téhož dne večer s ní odjela do Vídně nová deputace.

V Praze byla zvolena (za slabé účasti voličstva) nová 100členná městská rada.

30. března

V Brně se sešel moravský zemský sněm, který byl (od 14. dubna) rozšířen o 30 poslanců ze sedmi královských měst (Brno 10, Olomouc 5, Jihlava 5, Znojmo 3, Uničov 3, Uherské Hradiště 2, Kyjov 2). Tento sněm zasedal do 13. května 1848 a 27. dubna přijal nový volební řád.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.