F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IX. Utváření novodobého českého národa - pokračování


1834


V Liberci byl založen podpůrný spolek tiskařů kartounu a vlněných látek - Spolek tiskařů a vzorkařů, který navazoval na zkušenosti tovaryšských bratrstev.

V Novém Světě u Jablonce nad Nisou byla zřízena při strojní přádelně bavlny J. Herziga první mechanická tkalcovna bavlny v českých zemích.

2. ledna

V Praze a Hradci Králové vyšlo 1. číslo Kwětů českých (od 1. ledna 1835 Kwěty) za redakce J. K. Tyla; nakladatelem byl J. H. Pospíšil (původně se časopis nazýval Jindy a nyní).

27. července

J. K. Tyl se skupinou svých přátel - ochotníků (K. Sabina, J. Malý, K. H. Mácha, K. V. Zap, J. Kaška, F. Hajniš a další) uspořádal v malém soukromém Kajetánském divadle (umístěném v bývalém refektáři kajetánů na Malé Straně v Praze) divadelní představení (jen pro zvané hosty, k nimž mj. patřili J. Jungmann, F. Palacký, F. L. Čelakovský, V. Hanka). V únoru následujícího roku začali hrát ochotníci pod Tylovým vedením i pro veřejnost. Hrálo se tu do 11. června 1837.

srpen

F. C. Kampelík (po tajné schůzce s polským revolucionářem L. Lukaszewiczem v Brně) se pokusil založit tajnou karbonářskou organizaci, která měla usnadňovat přechody polských disidentů naším územím.

21. prosince

Ve Stavovském divadle v Praze byla uvedena premiéra Tylovy "první národní frašky se zpěvem" Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka; poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše v podání operního pěvce K. Strakatého Kde domov můj, jejíž nápěv složil F. Škroup. V témže roce se objevila "slovanská marseillaisa" Hej, Slované, jejíž původní text složil S. Tomášik na oblíbený a rozšířený tehdy nápěv polské revoluční písně.


1835


J. Faltis založil v Mladých Bukách u Trutnova první mechanickou přádelnu lnu v českých zemích; do roku 1842 vznikly ještě další tři (Skruhrov, Český Krumlov a Šumperk).

12. února

Kníže F. Oettingen-Wallerstein zřídil ve Zbraslavi první nedělní řemeslnickou školu v Čechách; stejné školy byly v následujících letech otevřeny v Krásné Lípě (1836), Křivoklátě (1837), Praze (1837), Blatné, Litoměřicích, Českých Budějovicích, Plzni a Litomyšli (1839).

2. března

Po 43 letech vlády zemřel sedmašedesátiletý císař František I.; na trůn nastoupil jeho dvaačtyřicetiletý slabomyslný, epilepsií postižený syn FERDINAND I. [1835-1848], jako rakouský císař toho jména I. (zvaný též Dobrotivý); ve skutečnosti za něj vládla státní konference, jejímiž členy byli arcivévoda Ludvík (jeho strýc), kancléř C. W. L. Metternich a F. A. Kolovrat (dva velcí rivalové).

1835-1839

V pěti objemných svazcích vyšel v Praze Jungmannův Slovník česko-německý, největší dílo české obrozenecké jazykovědy, v němž (za pomoci spolupracovníků) bylo soustředěno kolem 120 tisíc hesel s objasněním jejich významu a způsobu užití.


1836


Podnikatel E. Leitenberger vynalezl v Zákupech formovaný tiskařský stroj zvaný leitenbergina (podobný stroji zvanému perotina, který vynalezl v roce 1833 francouzský inženýr Perrot v Rouenu).

4. března

Vláda udělila vídeňskému bankovnímu domu Rotschildů koncesi na stavbu první parní železnice z Vídně do solných dolů v Haliči s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.

23. dubna

V Praze vyšla lyrickoepická báseň Máj K. H. Máchy, jež položila základy moderní české poezie.

7. září

Ve Svatovítské katedrále v Praze se konala korunovace nového císaře Ferdinanda V. (I.) na českého krále, doprovázená plesy, divadelními představeními, ohňostrojem a dalšími atrakcemi; byla to poslední česká královská korunovace. O tři dny později byla korunována císařova manželka Marie Anna Savojská na českou královnu (také poslední).

počátek podzimu

V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zapálena první koksová vysoká pec v Rakousku; o necelé dva roky později tam byla dána do provozu druhá vysoká pec.

polovina listopadu

V Praze vyšel I. díl německé verze životního díla F. Palackého Geschichte von Böhmen (Dějiny Čech); II. díl vyšel ve dvou částech (v letech 1839, 1842).

zima

Zahájena stavba Severní dráhy Ferdinandovy (Vídeň-Bohumín); vlastní práce započaty v dubnu 1837. Úsek Vídeň-Břeclav otevřen 6. června 1839, Břeclav-Staré Město 4. května 1841, Staré Město-Přerov 1. září 1841, Přerov-Lipník nad Bečvou 15. srpna 1842, Lipník-Nový Bohumín 1. května 1847. Odbočka z Břeclavi do Brna byla otevřena 7. července 1839 a z Přerova do Olomouce 17. října 1841.


1837


Dvorský dekret ukládal továrníkům, aby v případě úrazu či nemoci hradili dělníkovi pobyt v nemocnici po dobu nejdéle 4 týdnů; šlo o první náznak nemocenského pojištění dělníků.

Založena sklárna J. Kavaliera v Sázavě, která se jako první na světě výhradně specializovala na technické sklo.

19. září

Na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze vyslovil J. E. Purkyně svou buněčnou teorii stavby živočišných těl.


1839


1.-2. prosince

V Horní Rokytnici v Krkonoších se živelně vzbouřilo na 400 domácích tkalců bavlny a rozbilo místnímu podnikateli J. Grossmannovi nově instalovaný stroj na vodní pohon.

Vydán přísně ochranářský celní tarif, který podporoval aktivity poměrně úzké skupiny podnikatelů (zakazoval dovoz 63 druhů zboží a měl 654 položek).


1840


Český stavovský historiograf (od 24. listopadu 1838) F. Palacký vydal v Praze I. díl pramenné edice Archiv český čili Staré písemné památky české i moravské; do roku 1944 bylo vydáno celkem 37 dílů v 38 svazcích.

5. února

V konviktském sále na Starém Městě v Praze se konal první veřejný český ples; myšlenka vzešla z řad mladých českých měšťanů, jeho organizátorem byl J. K. Tyl se svými přáteli (J. B. Pichl, V. B. Nebeský, K. Sabina). Druhý ples se pořádal 3. února 1841 na Barvířském ostrově (dnešním Slovanském ostrově) za účasti dva a půl tisíce lidí; největší účast (3 tisíce lidí) byla na třetím českém bále v roce 1842 v Stögrově redutním sále v Růžové ulici. České plesy probíhaly i v dalších letech, ale jejich význam se zvolna ztrácel. Postupně pronikaly plesy i do jiných měst (Kutná Hora, Mladá Boleslav, Čáslav, Domažlice, Jindřichův Hradec, Benešov, Jičín, Slaný, Plzeň aj.).


1841


1. května

V Praze-Karlíně byl spuštěn na Vltavu první český kolesový parník Bohemia, postavený podnikatelem V. Lannou za pomoci anglických lodních stavitelů J. Andrewse a J. J. Rustona; první plavbu podnikl parník 23. května 1841 z Karlína do Obříství u Neratovic a odtud dále do Drážďan. Parník měl sloužit osobní dopravě mezi Prahou (Obříství) a Drážďany, jezdil však jen do Děčína.

1841-1871

Stavitel F. Beer prováděl přestavbu zámku na Hluboké v duchu novogotické romantiky (podobně jako hradu Rožmberk, Bor u Tachova a zámku Sychrov). Na Moravě je nejznámější Wingelmüllerova přestavba zámku v Lednici (v letech 1846-1858).


1842


Plzni byl založen první, moderně zařízený (měšťanský) pivovar; zahájil výrobu 5. října.

Bylo zřízeno generální ředitelství státních drah; tím stát převzal garanci za výstavbu železnic. Dosud byla provozována jednotlivci, respektive akciovými společnostmi.

11. dubna

Stavovská opozice na českém zemském sněmu v Praze vznesla požadavek na větší pravomoci zemského sněmu, a to alespoň v rozsahu stanoveném v Obnoveném zřízení zemském (1627); myšlenka na rozšíření sněmu o zástupce měšťanstva zůstala osamocená a neprosadila se.

18. května

Na mimořádném valném shromáždění v Praze byly přijaty nové stanovy Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (císařem schválené 23. září 1843); ty umožňovaly od 1. ledna 1844 změnit dosavadní aristokratický ráz Jednoty a "otevřít" se příslušníkům české inteligence i českým a německým podnikatelským kruhům. Postupně se ve vedení Jednoty prosazovala česká liberální inteligence (A. P. Trojan, F. L. Rieger, J. Perner, F. A. Brauner, K. Havlíček Borovský), zejména v její 3. sekci (pro průmyslovou osvětu). Jednota se tak stávala střediskem českého veřejného života v předbřeznové době.

11. června

Vyšel dvorský dekret, který povoloval zaměstnávat děti (s povolením obecního představenstva) až od 9 let (za předpokladu, že navštěvovaly alespoň tři roky školu) a od 12 let (pokud školu vůbec nenavštěvovaly). Pracovní doba pro děti do 12 let byla stanovena na 10 hodin a na 12 hodin pro děti od 12 do 16 let. Přestoupení těchto předpisů se trestalo peněžitou pokutou.

1842-1845

Od počátku dubna 1842 byly zahájeny přípravné práce na stavbě Severní státní dráhy Olomouc-Praha; k slavnostnímu otevření došlo 20. srpna 1845, kdy na nové nádraží Praha-střed přijel první vlak, tažený lokomotivou Bohemia. Pravidelná osobní doprava byla zahájena 1. září t. r., nákladní od 1. prosince t. r. Severní dráha navazovala v Olomouci na odbočku Severní dráhy Ferdinandovy, čímž Praha byla spojena s Vídní. Hned se začalo se stavbou dráhy na sever - do Drážďan.


1843


Na žádost moravského zemského sněmu z roku 1837 povolila císařská kancelář přeložení stavovské akademie z Olomouce do Brna a zřízení technického ústavu v Brně, který by byl napojen na Františkovo muzeum; stavovská akademie zahájila činnost v roce 1846, ke zřízení technického ústavu zatím nedošlo.

Právník F. A. Brauner, působící jako vrchní úředník na vlašimském panství, vypracoval pamětní spis o robotní otázce, který předložil svému zaměstnavateli, knížeti K. Auerspergovi. Jeho reformní návrhy byly odmítnuty. Šlo o jediný předbřeznový konkrétní postoj českých národních liberálů k poddanské otázce.

24. května-polovina června

Brně propukly nepokoje mezi nezaměstnanými vlnařskými dělníky; byly namířeny proti domácím tkalcům vlny z okolních vesnic (z Blanenska a Vyškovska), kteří přicházeli do Brna odvést svou zpracovanou přízi. Brněnští nezaměstnaní dělníci (bez práce jich bylo zhruba 5600) v nich viděli konkurenci, a proto je přepadali a zabavovali jim surovinu. K uklidnění situace došlo po obnovení práce v soukenických podnicích.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.