F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IX. Utváření novodobého českého národa - pokračování


1823


Nejrychlejším dopravním prostředkem spojujícím Vídeň s Prahou se staly kočárové poštovní expresy (Eilpostwagen); mohly přepravit 8 cestujících, trať urazily za 23 hodin.


1824


Jan Kollár, slovenský básník a národní buditel, který se hlásil k československé vzájemnosti (sám psal výlučně česky), zveřejnil první verzi své proslulé Slávy dcery, v níž propagoval nejen myšlenky slovanské vzájemnosti (panslavismus), ale i obecně humanistické poselství. Konečná podoba díla byla zveřejněna roku 1832 a zahrnovala na 615 znělek. Nejčastěji bývají citovány jeho verše: Sám svobody, kdo hoden / svobodu zná vážit každou / kdo do pout otroka jímá, / sám je otrok.

6. května

Zahájena pravidelná česká divadelní představení v pražském Stavovském divadle; staral se o ně dramatik J. N. Štěpánek, jenž byl v letech 1824-1834 jedním ze tří spoluředitelů a spolunájemců divadla. Česky se hrálo jen od podzimu do jara, a to pouhé dvě hodiny v neděli a ve svátek (od 16 do 18 hodin). Soubor divadla byl převážně německý, pro česká představení se doplňoval ochotníky; hrály se ponejvíce překlady cizích veseloher a frašek, z původních her díla Štěpánka a Klicpery.

1824-1827

Bratranci Veverkové - rolník František a kovář Václav - z Rybitví u Pardubic zkonstruovali a vyzkoušeli ruchadlo: typ moderního pluhu, který půdu nejen kypřil, ale už i obracel. Ruchadlo bylo vyrobeno převážně ze dřeva a mělo značné konstrukční vady (ve srovnáni s americkými a anglickými železnými pluhy); továrně se vyrábělo od roku 1849.

1824-1832

Z iniciativy profesora pražské polytechniky F. J. Gerstnera a pod vedením jeho syna F. A. Gerstnera byla budována první delší koněspřežní železnice na evropském kontinentě z Českých Budějovic do Lince. Pravidelná nákladní doprava (zejména soli) začala 1. srpna 1832; používala se však také k osobní dopravě.


1825


12. února

V Praze založena Česká spořitelna jako první spořitelna v českých zemích (první rakouská spořitelna vznikla v roce 1819 ve Vídni); kapitálem i vlastnictvím (šlo vesměs o příslušníky šlechty a pražské velkoobchodníky) a také "managementem" šlo fakticky o německý peněžní ústav. První vklady byly přijaty 14. února t. r.

1825-1836

Začala výstavba druhé české koňské dráhy Praha-Lány (původně mělo jít o trať Praha-Plzeň); z finančních důvodů byla výstavba v roce 1833 přerušena a nedostavěná dráha byla 20. listopadu 1834 prodána knížeti K. E. z Fürstenberka. Pražský dřevař A. Schimann si ji v letech 1835-1839 pronajal k dopravě dřeva z křivoklátských lesů.


1826


Hrabě F. A. Kolovrat-Libštejnský byl povolán z nejvyšší správní funkce v Čechách na místo státního a konferenčního ministra (svěřeno řízení vnitřní politiky, zvláště pak státních financí); stal se partnerem a současně i "soupeřem" kancléře Metternicha.

Liberecký "gründer" J. Liebieg si zřídil v Liberci první dílnu, kde začal s 10-12 tkalcovskými stavy vyrábět vlněné látky.

Vyšla Domácí kuchařka M. D. Rettigové, významné české buditelky a vlastenky, která vedle literární činnosti proslula také tím, že se první začala vážně zabývat otázkou postavení žen ve společnosti.

únor

Chrudimský rodák Josef Ressel, v té době lesmistr v Terstu, zde provedl úspěšné pokusy s Archimedovým lodním šroubem; Resselova priorita tkvěla ve správném umístění vrtule na lodi (měla sloužit k pohonu parníku La Civetta), kde šroub měl nikoliv tlačnou, ale tažnou funkci a byl umístěn ještě na přídi.

2. února

V pražském Stavovském divadle se konala premiéra první české původní opery Dráteník; zkomponoval ji pětadvacetiletý kapelník divadla F. Škroup na libreto básníka J. K. Chmelenského.


1827


F. Palacký byl stavovským zemským výborem pověřen prací na dějinách Čech; k sepisování svého životního díla přistoupil v roce 1832.

počátek ledna

Prvním krokem v postupném počešťování Vlasteneckého muzea v Praze bylo založení Časopisu Společnosti Vlasteneckého muzeum v Čechách (od roku 1831 Časopis Českého muzeum), jehož prvním redaktorem byl F. Palacký (do 12. března 1838). Časopis vycházel pravidelně 1x za čtvrtletí a převažovala v něm společenskovědní tematika; uveřejňoval však i básně, překlady a recenze. Zpočátku vycházel v nízkém nákladu (v roce 1832 to bylo 500 výtisků), koncem 30. let bylo vydáváno již 1000 exemplářů. Vedle českého muzejníka vycházel i německý Muzejní měsíčník (později čtvrtletník a od roku 1830 ročenka), který však přes výbornou odbornou úroveň měl malý počet odběratelů, a tak koncem roku 1831 přestal vycházet.

11. března

Lyceum v Olomouci obdrželo opět statut univerzity; škola dostala název Františkova univerzita (Universitas Franciscea) a měla tři fakulty: filozofickou, právnickou, teologickou a medicínsko-chirurgické učení (to bylo 13. srpna 1848 vyčleněno z univerzity a přeměněno na samostatný medicínsko-chirurgický ústav).

20. října

Císař František I. schválil stanovy České vzájemné pojišťovny; o její založení se zasloužili hrabě F. J. z Wrtby a hrabě J. M. Thun. Vlastní činnost zahájila pojišťovna 1. října 1828. Vedle toho byla založena Moravskoslezská vzájemná pojišťovna, která začala fungovat od 1. června 1830.


1828


1. srpna-2. září

V Praze se konala výstava českých průmyslových výrobků; předseda výstavní komise J. Dietrichštejn současně navrhl založení stálé instituce pro podporu průmyslu (pozdější Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách).

9. prosince

Olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf, založil Vítkovické železárny (zpočátku zvané Rudolfova huť), jediný železářský závod u nás, který respektoval nové technologie. V roce 1835 přešly do nájmu vídeňského bankéře J. H. Geymüllera, jenž svoji smlouvu postoupil nájemní společnosti pod názvem Vítkovické těžířstvo; členem společnosti byl i S. M. Rothschild, který si v ní zajistil rozhodující kapitálový podíl (v roce 1843 koupil celý podnik).


1829


Novou etapu rozvoje řepného cukrovarnictví založil chemik a lékárník F. Grebner na panství barona K. Dallberga, kde v Kostelním Vydří u Dačic uvedl do provozu moderní cukrovar. Podle Grebnerova vzoru byly zřizovány další cukrovary (v Chocomysli u Domažlic, v Dobrovici u Mladé Boleslavi, v Malé Chuchli u Prahy). V cukrovaru v Dačicích (1830) v roce 1843 vyrobili první kostku cukru na světě. Nový rozmach cukrovarnictví souvisí s rozhodnutím císaře (1831), kterým byla výroba cukru na 10 let osvobozena od daní (do roku 1840 pracovalo v českých zemích už 64 cukrovarů).

Dvorský dekret ukládal poddaným, že podle výše kontribuce musí konat potažní i ruční roboty také při stavbách a rekonstrukcích silnic (zejména při dopravě stavebního materiálu); kromě toho byli poddaní povinni zdarma pracovat na stavbách kostelů, škol apod.

1. června-16. července

V Ledeburském paláci v Praze proběhla výstava českých průmyslových výrobků; poprvé zde byly udělovány zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Obdobné výstavy se konaly v Praze ve dnech 22. června-31. července 1831 a 1.-30. září 1836.

4. října

F. Palacký požádal o úřední souhlas k přípravě českého encyklopedického slovníku; přípravou byl pověřen tříčlenný redakční kolektiv: J. Jungmann, J. S. Presl a F. Palacký. Tento úkol byl však nad síly a možnosti tehdejší české vědy a vedl jen k založení Sboru pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české na půdě Vlasteneckého muzea.


1830


V Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zřízena první pudlovna v Rakousku; další pudlovny vznikaly v Sobotíně u Šumperka (1838), v Josefově Huti u Plané (1840) a v Liticově u Karlových Varů (1840).

Na schwarzenberském statku Bzí v jižních Čechách byly prováděny pokusy s hnojením kostní moučkou.

F. Palacký vydal v Praze první velkou historickou práci Würdigung der alten böhmischen Geschichstschreiber (Ocenění starých českých dějepisců), v níž kriticky zhodnotil vyprávěcí prameny k starším českým dějinám; dílo mu napomohlo k přijetí za člena Královské české společnosti nauk.

říjen

Na Těšínsku propukly hladové bouře.


1831


1. ledna

Z iniciativy Sboru pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české vyšlo v muzejním časopise provolání Vlastencům národní literatury naší milovným (podepsali jej mj. i J. Jungmann, F. Palacký, J. S. Presl a kníže R. Kinský), které vyzývalo k založení zvláštního peněžního fondu nazvaného Matice česká (název byl ohlasem jména nedlouho předtím založené srbské vydavatelské organizace), jenž by sloužil k "vydávání dobrých českých knih, buďto vůbec prospěšných, buď i vědeckých, aneb krasořečených". Přispěvatelé (složili alespoň 50 zlatých, buď najednou, nebo ve splátkách) se stali tzv. zakladateli tohoto českého muzejního nakladatelství s nárokem na 1 výtisk každé knihy, kterou Matice česká vydá; v prvním roce měla pouze 32 zakládajících členů, avšak v roce 1847 již 2329. V Matici vyšel například Jungmannův Slovník česko-německý (1836-1839), Šafaříkovy Slovanské starožitnosti (1836-1837) a Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1848-1876). Matice česká působila do roku 1949.

září-říjen 1832

České země zasaženy asijskou cholerovou epidemií, která postupovala z východní Evropy; nejdříve se objevila na Moravě (20. září vypukla na Brněnsku) a ve Slezsku, kde onemocnělo na 65 tisíc osob, z nichž třetina zemřela. V říjnu se dostala do východních Čech a v polovině listopadu 1831 do Prahy. Cholera si vyžádala v českých zemích přes 50 tisíc obětí; k menší epidemické vlně došlo i v letech 1836-1837.

1831-1834

Cukrovarnický podnikatel K. Weinrich a chemik F. Kodweiss vypracovali nový způsob čištění řepné šťávy zvaný česká práce; podstatou nové technologie bylo čeření vylisované řepné šťávy kyselinou sírovou v poměru 3 : 1000 a přidání vápenné kaše (v poměru 25 dílů kaše na 1000 dílů šťávy). Česká práce se postupně užívala ve většině domácích, ale i v zahraničních cukrovarech.


1832


Novoborský rafinér skla F. Egermann začal používat červenou lazuru - novou techniku barvení skla (žlutou lazuru používal již od roku 1818).

10. dubna

Sbor pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české předložil nejvyššímu purkrabímu hraběti K. Chotkovi Pamětní spis o nynějším stavu vyučování v českém jazyku na učilištích v Čechách, v němž požadoval rozšíření výuky v češtině (spis sepsal pražský arcibiskupský tajemník K. A. Vinařický a J. Jungmann).


1833


V Císařském mlýně v Bubenči byla zřízena bratry Antonínem a Wenzelem Schallowtzem první strojní papírna v českých zemích; podobné papírny vznikaly v Hostinném (1835), ve Vraném nad Vltavou (1837), v Březinách u Děčína (1838), v Horní Kamenici u České Kamenice (1840) aj.

1. března

Z iniciativy hraběte K. Chotka došlo v Praze k založení Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách, která si kladla za cíl podporovat nové formy podnikání pomocí vydávání knih a časopisů, pořádáním přednášek a výstav, organizováním nedělních kursů pro učně a tovaryše. Původně měla Jednota výrazně aristokratický ráz (prvním generálním ředitelem byl zvolen hrabě J. Dietrichštejn), ten byl opuštěn po roce 1842.

10.-19. září

Mnichově Hradišti proběhla schůzka rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského korunního prince (pozdějšího krále) Bedřicha Viléma; výsledkem jednání byla rakousko-ruská smlouva (9. září t. r.) o vzájemné garanci držav v rozděleném Polsku a o společném postupu proti polskému národně revolučnímu hnutí (potvrdil pozdější vojenský zásah proti povstání v Krakově v roce 1846). Rovněž se oba státy zavázaly zachovávat status quo v Turecku (smlouva z 18. září t. r.). O měsíc později (16. října) byla podepsána v Berlíně rakousko-pruská smlouva.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.