F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IX. Utváření novodobého českého národa

IX. Utváření novodobého českého národa

(1815-1849)
úvod

1815


V habsburské říši byla zrušena cenzura; za čtyři roky byla opět obnovena.

Při stavovské akademii v Olomouci byla zřízena stolice českého jazyka a literatury; obsazena byla až roku 1831 a jejím vedením byl pověřen A. Boček, pozdější moravský stavovský historiograf, který proslul svými falsy.

duben-polovina června

Tažení ruských vojsk českými zeměmi do západní Evropy; ve třech proudech přešlo územím severní Moravy, severních Čech a dále západními Čechami na 115 tisíc mužů, kteří se zúčastnili ve sjednocené armádě čtyř velmocí rozhodující vítězné bitvy s Napoleonem u vesničky Waterloo nedaleko Bruselu (18. června 1815).

24. září

V Královské oboře (ve Stromovce) v Praze-Bubenči předvedl mechanik pražské polytechniky J. Božek svůj parní samohyb (jen jako atrakci). V téže době zkonstruoval podobné vozítko modelář na téže polytechnice F. Brunich.

20. listopadu

Uzavřen tzv. druhý pařížský mír, jenž zavazoval zúčastněné velmoci (Rakousko, Rusko, Prusko a Anglii) k ochraně Evropy před revolucí (i za pomoci vojenské intervence); v roce 1818 přistoupila i Francie. Pakt o tzv. Svaté alianci (z 26. září 1815) byl zpočátku pouze ideologickou proklamací (byl bez Anglie).


1816


23. srpna

Dekretem dvorské studijní komise se nařizovalo, aby na gymnáziích v tzv. utrakvistických městech (kde žili společně Češi a Němci) se navrhovali za prefekty (ředitele) a profesory jen ti uchazeči, kteří znají češtinu; čeština se tam měla stát vyučovacím předmětem. Tento jazykový dekret byl sice uvítán českými vlastenci oslavnými ódami, avšak již nařízením z 16. února 1821 byla jeho platnost v podstatě anulována.

20. prosince

Vyšlo doplňující nařízení k jazykovému dekretu z 23. srpna t. r., podle něhož i bohoslovci měli mít možnost učit se českému jazyku, byl-li v místě k dispozici učitel češtiny. Rovněž se upozorňovalo, že u lékařů, kteří budou chtít působit v českých nebo česko-německých oblastech, se bude vyžadovat znalost češtiny. Podobný požadavek byl vznesen i na lékaře v nemocnicích a na profesory na lékařských klinikách. Skutečná praxe však byla jiná.


1817


Do čela policejního ministerstva ve Vídni byl postaven (až do března 1848) hrabě Josef Sedlnitzky (původem z rodu Sedlnických z Choltic), který zřídil rozsáhlou a hustou policejní síť v říši; školy, úřady, církev, vědecké a kulturní spolky byly podřízeny dohledu policie.

V Praze založen podpůrný spolek tiskařů kartonu a vlněných látek - Staré pražské bratrstvo.

květen

Na Varnsdorfsku vypukly nepokoje domácích tkalců bavlny (tzv. bosácké hnutí) proti pašování látek ze Saska; k podobným nepokojům došlo ještě v roce 1823 a 1837.

1. června

Mechanik pražské polytechniky Josef Božek veřejně předvedl svou parní loď na Vltavě u Císařského mlýna v Bubenči. Loď byla dlouhá 13 metrů a široká skoro 3 metry; poháněna byla parou pomocí zalomeného hřídele na dvě lopatková kola.

29. července

Z iniciativy Moravsko-slezské společnosti k povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy (ředitele hraběte H. F. Salma-Reifferscheidta) a také moravskoslezského guvernéra hraběte A. F. Mitrovského bylo v Brně založeno Moravské (Františkovo) muzeum; oznámeno vyhláškou ze dne 24. března 1818. Základem muzejních sbírek se staly dary - přírodniny, rukopisy, tisky, mince a další památky hmotné kultury.

16. září

Ve věžní komoře děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem "nalezl" básník a filolog V. Hanka domnělý zlomek rozsáhlé sbírky staročeských básní (nazvaný podle místa nálezu Rukopis královédvorský); na dvanácti pergamenových listech a dvou úzkých proužcích bylo zapsáno 6 epických básní, v nichž se líčily historické příběhy z nejstaršího období českých dějin, 2 skladby lyricko-epické a 6 lyrických básní. Rukopis byl kladen do let 1290-1310 (případně do doby ještě starší), v roce 1819 byl vydán tiskem a vzbudil obrovský ohlas v české společnosti (J. Dobrovský vyslovil pochybnosti); postupně byl přeložen do řady evropských jazyků.

23. prosince

Vydán patent o zavedení nové berní soustavy, jejímž základem měl být přesný soupis a trigonometrické vyměření veškeré půdy; vyměřovací komise současně stanovily bonitu a výnosnost každé parcely. Zdlouhavé práce na tzv. stabilním katastru trvaly až do roku 1861. Celkem bylo vyměřeno 12 696 katastrálních obcí, z nichž každá obdržela indikační skicu (katastrální mapu v měřítku 1 : 2880); dodnes slouží jako podklad pro katastrální kartografickou evidenci pozemků.


1818


1. ledna

V Radnicích u Rokycan byl založen místním farářem A. J. Puchmajerem první český čtenářský spolek; vlastní činnost zahájil 28. září t. r. Podle jeho vzoru bylo založeno do roku 1820 dalších sedm čtenářských spolků (Chlumec nad Cidlinou, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Úvaly, Prachatice, Spálené Poříčí, Nepomuk).

15. dubna

Z iniciativy skupiny českých šlechticů (hrabě F. A. Kolovrat--Libštejnský, hrabě Kašpar Šternberk, hrabě František Klebelsberg) bylo v Praze založeno Vlastenecké muzeum v Čechách formou provolání k "vlasteneckým přátelům věd" (podepsal i nejvyšší purkrabí a prezident českého gubernia, hrabě F. A. Kolovrat). Po dvou letech (v červnu 1820) udělil císař souhlas k založení Muzea a po dalších dvou letech (v červnu 1822) byly schváleny stanovy Společnosti Vlasteneckého muzea v Čechách; jejím prvním prezidentem byl zvolen v prosinci 1822 hrabě Šternberk. Základem muzejních sbírek se staly dary (přírodniny, rukopisy, tisk, památky hmotné kultury aj.). Ústav byl zpočátku jazykově německý, aristokraticky (stavovsky) zaměřený a neměl být bezprostředně spojován s českým národním hnutím.

25. dubna

V Krameriusových novinách vyšel článek J. Jungmanna, jenž vyslovil nesouhlas se stavovským pojetím Vlasteneckého muzea a požadoval nové muzeum jako národně českou instituci jako středisko české vědecké a kulturní práce.

listopad

Nejvyšší český purkrabí hrabě F. A. Kolovrat anonymně obdržel tajemnou zásilku, v níž byly 4 pergamenové listy se starobylým českým textem; mělo jít o zlomek vůbec nejstarší staročeské literární památky, hlásící se do 9. století. Jeden takový zlomek naznačoval, že jde o skladbu popisující jednání starého českého sněmu, druhý (obsáhlejší) líčil známou pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem. Teprve roku 1859 se zjistilo, že rukopis byl nalezen v knížecím zámku v Zelené Hoře na Plzeňsku (odtud Rukopis zelenohorský). První pochybnosti o pravosti obou Rukopisů se objevily brzy po jejich "objevení" (zejména ostře vystoupil J. Dobrovský). Přesto romantičtí vlastenci Rukopis zelenohorský vydali doma i v zahraničí. Za původce obou Rukopisů bývá označován V. Hanka (a také J. Linda).


1819


V Praze byl založen Pinkasův buršenšaft; mladý právník A. M. Pinkas poznal za svých studií v Německu pokrokové studentské spolky a spolu s mladým hrabětem Colloredem se pokusili uspořádat oslavu na počest atentátu na známého dramatika A. von Kotzebue (1819), který psal proti radikálům. Policie tomu však zabránila a oba zatkla. V roce 1820 byla činnost buršenšaftu potlačena.

8. února

Zavedeno berní provizorium; základem pozemkové daně byly výpočty josefínského katastru, avšak hrubý výnos pozemků byl převeden na čistý výnos. Berní provizorium odstraňovalo rozdíl ve zdanění poddanské a panské půdy; začalo platit od 1. listopadu 1820. Berním provizoriem zůstaly nedotknuty další daně (nápojová, třídní a osobní, dědická, výdělková, příspěvky na rozličné fondy).

23. března

V Brně došlo k nejstaršímu známému pokusu o rozbíjení strojů v našich zemích; v soukenické továrně bratří Delhaesů na Křídlovické ulici se postřihovačští dělníci rozhodli rozbít nově instalovaný stroj. "Akce" byla prozrazena policii a shromáždění dělníci byli rozehnáni jezdeckým oddílem; 23 dělníků bylo odsouzeno k tělesným trestům.

10. července

Vydán nový učební plán pro gymnázia, který zavedl šestitřídní gymnázia se čtyřmi nižšími třídami (gramatikální třídy) a dvěma vyššími třídami (humanitní třídy); dosud existovala pětitřídní gymnázia, jen gymnázia v sídlech lyceí nebo univerzit měla šest tříd (tzv. akademická gymnázia).

6.-31. srpna

Karlových Varech proběhla konference svolaná C. W. L. Metternichem za účasti ministrů devíti německých států (její závěry schválil 20. září t. r. spolkový sněm ve Frankfurtu nad Mohanem). Záminkou k přijetí výjimečných zákonů (tzv. karlovarského usnesení) byl atentát na populárního spisovatele A. von Kotzebue; zákony směřovaly k potlačení ústavního zřízení, svobody tisku, spolků a univerzit (tam byli dosazeni vládní zmocněnci). Byla zavedena cenzura, zakázáno vydávat politické spisy a v Mohuči byla zřízena ústřední vyšetřovací komise. Zákony se staly oporou metternichovského absolutismu (ještě zpřísněny v roce 1824) a platily až do roku 1848.

24. prosince

Císařským rozhodnutím byl zbaven profesury náboženské nauky na filozofické fakultě pražské univerzity filozof a matematik Bernard Bolzano; již v roce 1817 bylo s ním zahájeno vyšetřování pro jeho svobodomyslná a humanitními myšlenkami naplněná kázání, jež nacházela velký ohlas u vysokoškoláků. Bolzano proslul také svou ideou o podstatě zemského vlastenectví, kdy ve snaze zabránit vznikajícímu česko-německému antagonismu formuloval teorii jednotného politického národa, skládajícího se z větve české a německé (blíže v úvaze O poměru obou národností v Čechách, 1816). S Bolzanem byli pronásledováni i jeho přívrženci, zejména v Litoměřicích (V. Zahradník, M. Fesl, J. F. Hurdálek).


1820


23. října-24. prosince

Jednal tzv. opavský kongres zástupců pěti evropských velmocí (Rakouska, Pruska, Ruska, Anglie a Francie) o vojenském zákroku proti revoluci v Neapolsku; 19. listopadu přijal předběžný protokol (podepsaly pouze Rakousko, Prusko a Rusko) opravňující právo velmocí na intervenci proti revoluci v kterékoliv zemi. Jednání pokračovalo v Lublani (11. ledna-26. února 1821).

kolem 1820

Začíná se prosazovat (zejména v městském prostředí) pozdně klasicistní směr biedermeier, projevující se v bytové kultuře (interiéry bytů, tapety, odívání), v malbě (idylické žánry, krajinky, veduty) a i v porcelánu a sklu.


1821


Císařským nařízením byla zastavena jakákoliv přeměna robot v peněžní platy i na státních statcích.

V železárnách V. Tlacha a V. Keila v Ondřejovicích u Zlatých Hor byla zřízena první válcovna v českých zemích; další válcovny vznikaly v Blansku (1823), Tihavě u Hořovic (1823, 1830), ve Vítkovicích (1831) aj.

Na panství hraběte Kašpara Šternberka v Darové u Rokycan byla poprvé v Rakousku uskutečněna tavba koksem ve "vysoké peci"; dosud se užívalo dřevěného uhlí a tavilo se přímo v milíři. Experiment lze označit za počátek moderní metalurgie.

Ve Šlapanicích u Brna byla uvedena do provozu první významná strojírna v českých zemích - firma Schöll a Luz; v letech 1836-1838 byla přenesena do Brna, nástupcem byla První brněnská strojírna.

polovina února

Podařilo se založit první česky psaný vědecký časopis Krok; v Praze ho vydával profesor univerzity J. S. Presl. Jeho I. díl vyšel ve čtyřech sešitech v letech 1821-1823, II. díl v letech 1824-1831, III. díl 1833-1836 a IV. díl 1837-1840; byly zde uveřejňovány příspěvky z různých oborů společenských i přírodních věd.

březen-květen

Protirobotní vzpoura na jihozápadní Moravě zasáhla Znojemsko (středisko vesnice Rudlice) a Náměšťsko s cílem přestat robotovat (nepřesný výklad berního provizoria z 8. února 1819). Vzpoura zasáhla počátkem dubna 36 panství (i na Brněnsku a Jihlavsku). Do oblasti nepokojů bylo vysláno vojsko, jež hromadným zatýkáním a tělesnými tresty "revoltu" potlačilo.


1822


Vznikla Pražská společnost pro plavbu parní a plachetní.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.