1800

14. června

Napoleon neočekávaně přešel se svou armádou průsmykem Sv. Bernarda Alpy a porazil v bitvě u Marenga rakouskou armádu; tímto debaklem na italském bojišti se zhroutilo rakouské panství v Itálii. V Miláně došlo k znovuzřízení republiky cisalpinské. Válka se přiblížila k Čechám (hlavním bojištěm se stalo jižní Německo).

srpen

Vídeňská vláda vydala výzvy k obnovení českých dobrovolnických sborů (obdobně jako za první koaliční války). Její pokus se nesetkal s výraznějším ohlasem u obyvatel (dopad války na životní podmínky).

listopad-prosinec

Arcivévodu Karlovi se podařilo zorganizovat Českou legii (sbor dobrovolníků ze všech zemí Koruny české), která čítala na 8 tisíc legionářů, a souběžně s tím vznikl i myslivecký sbor.

konec prosince

Studentský prapor Karlovy České legie vytáhl z Prahy k Domažlicím, aby se pokusil zastavit postup francouzských vojsk vedených generálem Moreau, která 3. prosince t. r. připravila neschopnému arcivévodovi Janovi těžkou porážku u bavorského Hohenlindenu.

Uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Francií.

1801

Schwarzenberkové založili v Českém Krumlově soukromou hospodářskou školu pro výchovu hospodářských úředníků.

Spojením politické, justiční a finanční správy došlo ke zřízení Spojeného dvorského úřadu; zhruba po roce však došlo k reorganizaci.

Mimořádná válečná daň již nestačila krýt všechny výdaje, proto byla zrušena a v celé monarchii vedle nové daně třídní (1799) se zvyšovaly vojenské dodávky obilí a dalších zemědělských produktů. Nařizovaly se také nové odvody do armády.

Zreformována státní rada; místo ní bylo zřízeno tzv. státní a konferenční ministerstvo, které ve své pravomoci soustřeďovalo vnitřní a zahraniční správu a otázky vojenské. Toto organizační opatření nepřineslo však očekávaný efekt, a tak v roce 1808 došlo k obnovení činnosti státní rady.

leden

Demise hlavního odpůrce míru s Francií, státního kancléře barona Thuguta.

Hrabě R. Wrbna zřídil v Hořovicích první řepný cukrovar v českých zemích (už v roce 1805 však zastavil činnost). Za kontinentální blokády vznikaly další cukrovary - v Žákách u Čáslavi (1810), Čáslavi (1811), Liběchově u Mělníka (1811). Všechny tyto primitivní "výrobny cukru" také brzy zanikly.

9. února

Rakousko uzavřelo mír s Francií v Lunéville, čímž uznalo francouzské výboje i územní zisky v Itálii a Německu; docházelo k rozpouštění praporů legie.

18. září

Císařským dekretem byla podřízena cenzura policii (policejní ministerstvo neslo název "policejní a censurní dvorský úřad"). "Revidující komise" vytvořená v roce 1803 zkoumala všechny spisy, které vyšly od roku 1780 (vyřazeno bylo na 2500 knih). Knihy se třídily do čtyř kategorií: zakázané, povolené s podmínkou, trpěné a schválené.

1802

4. května

Došlo ke zrušení doživotní vojenské služby, místo ní byly zavedeny tzv. kapitulace na určitý počet let (pro pěchotu a vozatajstvo 10 let, pro jezdectvo 12 let, pro dělostřelectvo a ženisty 14 let). Již v roce 1811 byla délka vojenské služby stanovena jednotně na 14 let. Když voják tuto dobu odsloužil, mohl nastoupit novou kapitulaci s některými výhodami nebo byl z armády propuštěn. Teprve patentem ze 14. února 1845 byla vojenská služba zkrácena na 8 let.

1802-1822

Výstavba empírového zámku Kačina u Kutné Hory (podle projektu drážďanského architekta Ch. F. Schurichta). Další empírové (klasicistní) stavby vznikaly v Praze (dům U Hybernů, kostel sv. Kříže), Teplicích, Mariánských Lázních, Františkových Lázních aj., budovaly se letohrádky a parky u venkovských sídel. Klasicistní cítění se prosadilo i v střízlivém, vyváženě vznešeném nábytku.

1803

V kartounce bratří Josefa a Franze Stolla ve Varnsdorfu byl poprvé v Čechách zaveden válcový tisk tkanin.

V Praze byla založena Jednota umělců hudebních k podpoře vdov a sirotků aneb tzv. Societa, která svými akademiemi přispěla k vytváření tradice veřejných koncertů.

1803-1807

Profesor pražské polytechniky F. J. Gerstner zkonstruoval první parní stroj v českých zemích. Šlo o dvojčinný parní stroj s kondenzátorem a převodem na rotační pohyb pro pohon pracovních strojů; používal se však jen jako učební pomůcka na pražské polytechnice (do roku 1834). V průmyslové výrobě se parní stroj uplatnil poprvé až v roce 1814.

1804

Císař založil na univerzitách stolice pro náboženskou vědu a k odstranění nedostatku duchovenstva docházelo k zakládání (případně obnovování) filozofických ústavů; tak například už v roce 1802 bylo obnoveno piaristické filozofické studium v Litomyšli, od roku 1803 vláda nařídila, aby podobné ústavy o dvou ročnících byly zřízeny v každé diecézi.

Dozor nad obecným školstvím (dle tzv. Plánu obecných škol) byl svěřen vikářům a farářům; od roku 1808 dozíralo kněžstvo i na gymnázia a filozofické ústavy.

V barvírně soukenické manufaktury J. G. Bergera ve Stráži nad Nisou u Liberce byl instalován první parní kotel; sloužil k zahřívání barvicí hmoty v kádích. Další parní kotel byl dán do provozu v témže roce v bavlnářské manufaktuře J. Hanische ve Varnsdorfu.

České země postihla velká neúroda, která přispěla k nárůstu drahoty a bídy.

duben

V soukenické manufaktuře H. F. Hopfa a J. G. Bräunlicha v Brně byl dán do provozu první spřádací stroj na vlnu v českých zemích. První strojní přádelna vlny vznikla v roce 1807 také v Brně.

11. srpna

Císařským patentem bylo oznámeno přijetí (dosud neexistujícího) titulu dědičného rakouského císaře Františkem II. (pod jménem František I.); souviselo to jak s událostmi v Říši (oslabení pozice Habsburků v Německu), tak s Napoleonovým prohlášením se císařem (18. května 1804). Tento akt dovršoval státoprávní jednotu habsburské monarchie, rakouský státní centralismus. Patent teoreticky nerušil právní subjektivitu jednotlivých korunních zemí (v Království českém vládl císař z titulu českého krále, v Markrabství moravském z titulu moravského markraběte).

listopad

Císař František II. uzavřel dohodu s ruským carem Alexandrem I. a současně Rakousko zahájilo přípravy k nové válce.

1805

jaro

Na mnoha místech v českých zemích (a zejména v Praze) došlo k hladovým bouřím; stoupaly ceny, objevil se nedostatek potravin a naproti tomu množství papírových peněz, vydávaných vládou k vedení války, lavinovitě rostlo.

9. srpna

Rakousko přistoupilo k britsko-ruskému spojenectví proti Francii (z 11. dubna t. r.), čímž se vytvořila tzv. třetí koalice.

11. srpna

Školský zákon opětovně vyhlásil povinnou školní docházku (od tereziánské doby podruhé) pro děti od 6 do 12 let, protože předchozí ustanovení nebylo dodržováno (v Čechách nechodilo do školy asi 30 % dětí a na Moravě a ve Slezsku asi 28 % dětí školou povinných). Povinná školní docházka se zlepšila až koncem 20. let 19. století (již 90 % dětí navštěvovalo školu).

20. září

Třetí koaliční válka (1805) byla zahájena vpádem francouzských vojsk přes Rýn do jižního Německa.

konec září-listopad

Průchod ruských vojsk Slezskem a Moravou do Horních Rakous (do oblasti města Braunau am Inn); odtud v polovině listopadu se pod tlakem francouzských vojsk stáhli Rusové zpět na Moravu (od 22. listopadu se soustřeďovali nedaleko Olšan u Olomouce).

20. října

Rakouská třicetitisícová armáda generála Macka musela kapitulovat před Napoleonovou armádou v jihoněmeckém Ulmu; Francouzům se otevřela cesta na Vídeň (kapitulovala 13. listopadu).

10.-13. listopadu

Francouzský sbor o síle zhruba 7 tisíc mužů pronikl na Klatovsko, jiný sbor se dostal přes Budějovicko až do Tábora.

17. listopadu

První předvoj francouzského vojska překročil moravské hranice u Mikulova, jiný u Znojma. O dva dny později dorazili Francouzi do Brna.

2. prosince

Podle Napoleonova scénáře se odehrála bitva u Slavkova (bitva "tří císařů" za osobní účasti Františka II., Alexandra I. a Napoleona I.). Proti 75tisícové francouzské armádě postavili spojenci 91 tisíc mužů (měli převahu i v dělech). Napoleon dokonale využil zdejšího terénu k mistrnému vítězství, celá operace trvala zhruba šest hodin. Ztráty spojenců činily 15 tisíc mrtvých, přes 12 tisíc raněných a dalších 30 tisíc zajatců. Francouzské ztráty byly asi poloviční.

6. prosince

Na slavkovském zámku bylo podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem.

26. prosince

V Bratislavě (Prešpurku) uzavřena mírová smlouva mezi Františkem II. a Napoleonem I. po jeho vítězství v bitvě u Slavkova. Rakousko muselo odstoupit Francii nedávno získaná území Benátska, Istrii, Dalmácii, část Tyrolska s Vorarlberkem (bavorskému králi), souhlasit se vznikem bonapartistického Italského království a Rýnského spolku. Rakousko naproti tomu obdrželo Salcbursko. Hlavním důsledkem debaklu ve třetí koaliční válce však byl zánik Svaté říše římské národa německého (zrušen tím starý svazek Českého království s Říší).

1806

Začal vycházet Hlasatel český jako samostatný časopis s národně buditelským programem; redaktorem tohoto čtvrtletníku byl J. Nejedlý (nástupce F. M. Pelcla na pražské univerzitě).

6. srpna

František II. se vzdal titulu římskoněmeckého císaře a oznámil zánik římskoněmeckého císařství obnoveného Karlem Velikým roku 800 (císař začal používat jména František I. jako první císař rakouský). Habsburská monarchie začala užívat nového znaku - dvojhlavého orla, dosavadního znaku Říše římskoněmecké (do 15. století to byl znak císařství byzantského). Aby se zvýraznilo, že císař rakouský je současně králem českým (a uherským), začalo se též užívat zkratky c. k. (císařské, královské).

10. října

V Praze byl otevřen Český stavovský polytechnický ústav (založen již 14. března 1803); vznikl přebudováním pražské stavovské inženýrské profesury (zřízena 9. listopadu 1717). Prvním ředitelem se stal profesor F. J. Gerstner.

1807

V Brně uvedena do provozu první strojní přádelna vlny; první spřádací stroje byly poháněny ručně nebo vodní silou, ale používalo se i koňského nebo dobytčího pohonu pomocí žentouru.

Kníže A. I. Lobkovic založil v Praze hydrografickou společnost, která měla vypracovat plány na splavnění českých řek, zejména na spojení Vltavy s Dunajem; návrh na železniční spojení vypracoval prof. Gerstner.

1808

První zprávy o střídavém hospodaření v zemědělství (v pravidelných cyklech se střídavě pěstují obilniny, pícniny a okopaniny) pocházejí z dietrichštejnských panství Libochovice a Budyně nad Ohří.

Z iniciativy několika předních šlechticů vznikl Spolek ke zvelebení hudebního umění v Čechách, jehož zásluhou byla o tři roky později založena v Praze hudební konzervatoř (po pařížské jedna z nejstarších a nejlépe organizovaných v Evropě). Už počátkem 70. let 18. století vzniklo Olomoucké kolegium (Collegium Olomucense), první předchůdce konzervatoří v zemích rakouské monarchie.

Státní rada (jako nejvyšší správní orgán) byla reorganizována; další zásahy provedeny koncem roku 1814.

3. března

Zrušena účast občanů při volbě purkmistra a radních, kteří zastávali soudní úřad; nově byli jmenováni guberniem a apelačním soudem na návrh obecní rady.

12. května

Na obranu země a jako záloha pravidelné armády se zřizovala zeměbrana; organizována na miličním principu z mužů ve věku od 18 do 45 let (s výjimkou šlechticů, duchovních, úředníků a živnostníků), kteří nebyli odvedeni do armády. V českých zemích se začalo s organizací zeměbrany v červenci t. r.; provedením byl pověřen arcivévoda Ferdinand, jemuž byli nápomocni purkrabí Českého království hrabě Wallis a moravský gubernátor hrabě Lažanský.

Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.