F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VIII. Od osvícenského absolutismu k národnímu obrození - pokračování


1784


Zavedena jednotná církevní správa všech židovských obcí v Čechách, pro niž byla zřízena v Praze pětičlenná duchovní rada v čele s vrchním rabínem. Současně bylo nařízeno očíslování židovských domů římskými číslicemi (na rozdíl od křesťanských, číslovaných číslicemi arabskými).

Bylo rozhodnuto o přeložení termínu prázdnin ze září a října na letní měsíce červenec a srpen a v témže roce došlo i k zavedení placení školného na gymnáziích (12 zl. ročně), na filozofii (18 zl. ročně), na práva (30 zl. ročně), což vedlo (přes existenci stipendií a rozmanitých úlev pro chudé studenty) k dočasnému oslabení zájmu o studium.

12. února

Rozhodnutím vlády byla čtyři pražská města (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) spojena v jeden správní celek - město Prahu se společným magistrátem, který se skládal z purkmistra, dvou zástupců a 28 magistrátních radů. Magistrát se rozdělil na tři senáty: politickohospodářský, civilně soudní a kriminálně soudní. Sídlem magistrátu se stala Staroměstská radnice (30. dubna t. r. se zde konala volba prvního magistrátu, který se 9. srpna ujal své moci). Prvním purkmistrem se stal dr. B. A. Záhořanský z Orlíku.

27. července

Vydán zákaz dovozu zahraničních výrobků pro veřejný prodej; jednalo se téměř o všechny druhy textilních výrobků, skla, plechu, galanterie aj. Zavedený celní prohibitní systém měl přispět k rozvoji vlastní výroby (vstoupil v platnost 1. listopadu 1784).

29. července

Zaveden nový studijní řád na pražské univerzitě; filozofické studium bylo rozvrženo na 3 roky a byly zavedeny nové předměty (k matematice, filozofii a fyzice přistoupily ještě obecné dějiny a tzv. krásné vědy a jako mimořádné předměty přírodní vědy, fyzikální zeměpis, pomocné vědy historické, praktická matematika a technologie). Součástí filozofické fakulty se stala škola inženýrská (1715). Studijní reformy na právnické fakultě (čtyřleté studium) a lékařské fakultě (pětileté studium) zvyšovaly jejich praktický účel. Vyučovacím jazykem se stala němčina místo dosavadní latiny. Na univerzitu byl umožněn vstup i protestantským profesorům.

4. prosince

Dosavadní Soukromá společnost nauk v Praze změnila název na Českou společnost nauk (roku 1790 dvorským dekretem Leopolda II. přejmenována na Královskou českou společnost nauk). Společnost měla sídlo v Karolinu, kde byla v roce 1786 založena i její knihovna.


1785


Došlo ke zrušení úřadů městských hejtmanů, místo nich byla zřízena v Praze a Brně policejní ředitelství.

20. ledna

V Nosticově divadle v Praze se hrálo první české představení; dával se překlad německé veselohry G. Stephanieho Odběhlec z lásky synovské.

20. dubna

Josef II. nařídil provedení soupisu půdy pro berní účely (tzv. josefínský katastr); byl zpracován v letech 1785-1789 a evidoval jen půdu, jež dávala hospodářský užitek (neplodnou půdu neevidoval - veřejná prostranství, komunikace, vodní plochy apod.). Nedělal však rozdíl mezi poddanskou a panskou půdou. Na rozdíl od předchozích katastrů (ty vznikly podle daňových přiznání) byl zpracován na základě přesného měření, které prováděli geodeti, vrchnostenští úředníci a laičtí vyměřovači (zjistili téměř o polovinu více půdy). Základní berní jednotkou se stala katastrální obec (musela zahrnovat nejméně 40 až 50 domů i s polnostmi); v letech 1826-43 (v Čechách) a v letech 1824-36 (na Moravě a ve Slezsku) byly vyměřeny katastrální mapy (tzv. indikační skici) a vypracovány údaje o bonitě a hrubém výnosu.


1786


leden

V Nosticově divadle byla hrána první původní česká dramatická hra V. Tháma Břetislav a Jitka aneb únos z kláštera. Česky se také hrálo v Městském divadle v Olomouci.

6. dubna

Císař Josef II. vyhověl nezaměstnaným pražským českým hercům (byli propuštěni z Nosticova divadla) v žádosti o založení samostatné česko-německé herecké společnosti; ta si zřídila uprostřed Koňského trhu (dnešního Václavského náměstí) Vlastenecké divadlo (pověstnou dřevěnou Boudu), kde se hrála od 8. července 1786 do června 1789 pravidelná česká divadelní představení (koncem září 1789 byla Bouda zbořena). Kolem Boudy se seskupila první generace českých dramatiků (V. Thám, P. Šedivý, A. J. Zíma) a herců. Po dvou letech vznikla v Praze ještě další česká scéna v Růžodole (nynějším Karlíně); za půl druhého roku divadlo zaniklo.

20. listopadu

Vydán dvorský dekret, jenž nařizoval, aby chlapci a děvčata byli v manufakturních ubytovnách ubytováni odděleně, aby na každém lůžku spalo jen jedno dítě (nikoliv čtyři až pět dětí); děti měly být alespoň jedenkrát týdně umyty a učesány a každý osmý den měly dostat čisté prádlo.

počátek prosince

Poprvé uvedena Mozartova opera Le Nozze di Figaro (Figarova svatba) v Nosticově divadle.


1787


Provedena úprava poddanského dědického práva; statek přebíral vždy jen nejstarší syn (do této doby bylo-li více dědiců, o osobě hlavního dědice rozhodovala vrchnost).

Ve Zbraslavi byla zřízena první rafinerie třtinového cukru v českých zemích (brzy však zanikla). Další rafinerie vznikla v témže roce v Nových Dvorech u České Skalice.

Český guberniální rada J. B. Scotti de Compostella sestavil relaci o stavu umění a uměleckých řemesel v Čechách; zpráva kriticky konstatovala zúžení existenční i duchovní základny těchto oborů.

1. ledna

Vstoupil v platnost první díl jednotného občanského zákoníku pro příslušníky všech stavů. Pojednával zejména o právních vztazích mezi manželi a mezi rodiči a dětmi.

13. ledna

Začal platit Všeobecný zákoník o zločinech a trestech (trestní zákoník), který odstranil dosavadní nejednotnost a libovůli v trestním soudnictví. Přesně vymezoval tzv. kriminální zločiny a tzv. politické zločiny. Tresty měly přispívat k převýchově pachatele, byly však ponechány kruté zákroky na těle odsouzeného (vypalování cejchů, bití).

20. srpna

Jako nové orgány trestního soudnictví byly zřízeny v krajích kriminální soudy, které soudily obviněné bez rozdílu stavovské příslušnosti; pro Čechy bylo ustaveno 15 kriminálních soudů, pro Moravu 6 a pro Slezsko 2.

29. října

V Nosticově divadle v Praze uskutečnila italská operní společnost premiéru opery W. A. Mozarta Don Giovanni (na libreto Lorenza da Ponte); orchestr dirigoval samotný Mozart.


1788


Vydáním nového celního tarifu zesílila rakouská vláda ochranářská opatření k podpoře vlastní obchodní politiky.

únor

Josef II. (jako spojenec Ruska po své návštěvě v Petrohradě na jaře 1787) vypověděl válku Turecku; to zahájilo v srpnu 1787 nepřátelství proti carevně Kateřině. Císař se osobně postavil do čela čtvrtmilionové armády, která vtrhla do jižních Uher. Epidemie tyfu tu zdecimovala "nejkrásnější armádu světa" (jak se o ní hovořilo v monarchii) a také neschopnost velení přispěla k její demoralizaci.

1. října

Došlo k transformaci Společnosti orby a svobodných umění v C. k. vlastenecko-hospodářskou společnost v Království českém; společnost měla (podle svých stanov z 1. ledna 1789) podporovat a propagovat technický pokrok v zemědělství.

prosinec

Císař Josef II. předal velení na turecké frontě generálu G. E. von Laudonovi (selhal polní maršál Lacy), jehož zásluhou došlo k příznivému obratu ve válce.


1789


Doloženy první pokusy s hnojením jetele a obilí mletou sádrou na postoloprtském panství; tento způsob hnojení se postupně rozšířil i na další panství (Březnice, Bystřice nad Úhlavou, Třeboň, Orlík, Český Krumlov).

10. února

Berním a urbariálním patentem byla vyhlášena nová úprava poddanských povinností vůči státu i vrchnosti; místo dosavadních robot, naturálních dávek a peněžních platů stanovil patent poddanému jednotnou peněžní dávku ve výši 17 7/9 % hrubého výnosu půdy vrchnosti. Berní povinnosti vůči státu měly činit 12 2/9 % a zbytek (tj. 70 %) hrubého výnosu mělo zůstat poddanému. Tato reluice poddanských urbariálních povinností se však netýkala poddaných usedlých na dominikální půdě a nevztahovala se ani na nejchudší vrstvy vesnického obyvatelstva (domkáře a podruhy). Reforma vstoupila v platnost 1. listopadu t. r. s přechodnou jednoroční lhůtou; stala se však terčem útoku protijosefínské opozice, a proto byla krátce po smrti Josefa II. odvolána (9. května 1790). V platnosti zůstal josefínský katastr.

4. července

V Praze vyšlo první číslo Krameriusových c. k. poštovských novin (od začátku roku 1786 vedl novinář V. M. Kramerius redakci jediných českých novin, Schönfeldských c. k. pražských novin); od 29. ledna 1791 byly přejmenované na Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny.

říjen

Rakouská vojska pod velením generála Laudona dobyla Bělehrad, když předtím vypudila Turky z temešského Banátu.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.