F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VIII. Od osvícenského absolutismu k národnímu obrození - pokračování


1744


24. července

Mezi císařem Karlem VII. a Fridrichem II. byla uzavřena ve Frankfurtu spojenecká smlouva; císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe s Pardubicemi a Kolínem k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii.

polovina srpna

Sedmdesátitisícová pruská armáda vtrhla čtyřmi proudy do Čech - od Chebu, Děčína, Žitavy a ze slezského Kladska; začala tzv. druhá válka slezská (1744-1745). Počátkem září se sbory Fridricha II. setkaly před Prahou, bráněnou nepočetnou vojenskou posádkou, zemskou milicí, měšťanskými a studentskými gardami.

18. září

Kapitulace Prahy, Prusové přes dva měsíce město okupovali a drancovali. Současně postupovali směrem na Benešov, Votice, Tábor (padl 24. září) a České Budějovice (vzdaly se 30. září).

konec září, říjen

Rakouská armáda Karla Lotrinského (před měsícem opustila Porýní) vstoupila u Domažlic na českou půdu; cestou se k ní připojily i regimenty saského kurfiřta Augusta III., který vystoupil proti Prusku odplatou za nedávné obsazení své země Prusy. Od začátku října začaly od západu a jihu spojené armády vytlačovat Prusy z Čech. Přes Moravu mířily do Slezska uherské pluky Esterházyho, aby odtud vytlačily pruské vojsko.

26. listopadu

Praha byla osvobozena od Prusů. Nastal totální ústup pruských vojenských jednotek z Čech - přes Hradec Králové, Trutnov a Broumov do Kladska a Horního Slezska. Do poloviny prosince 1744 byly Čechy od Prusů vyčištěny.

18. prosince

Pro údajnou spolupráci (vyzvědačství) s Prusy došlo královským reskriptem k vypovězení Židů z Čech; do konce ledna 1745 měli vyklidit Prahu a do konce června celou zemi. Stejné nařízení platilo i pro Židy na Moravě a v českém Slezsku. Nařízení bylo z důvodů ekonomických, ale i vzhledem k protestům z Nizozemí a Anglie již v roce 1748 odvoláno; k 14. červenci t. r. jim byl povolen pobyt v zemi na dobu 10 let, k 5. srpnu t. r. se směli usadit v Praze a konečně k 16. říjnu 1755 byl obnoven stav před rokem 1744.


1745


Došlo ke zřízení nejvyššího revizního soudu, který byl chápán jako společný nejvyšší soudní dvůr pro země české i rakouské. Současně byl vydán v centralistickém duchu nový řád pro dvorskou válečnou radu.

20. ledna

Nenadálá smrt osmačtyřicetiletého císaře Karla VII. (jako českého krále Karla III.) usnadnila Habsburkům řešení "bavorské otázky". Karlův syn Maxmilián se zřekl ve füssenském míru 22. dubna 1745 všech nároků na císařskou korunu.

4. června

Časně zrána se podařilo Fridrichu II. zvítězit nad spojenou habsbursko-saskou armádou u Hohenfriedbergu (v Dolním Sasku); saská armáda byla rozbita a rakouské jednotky ustoupily do Čech k Hradci Králové. Pruské vojsko se rozložilo v pohraničním území severovýchodních Čech. Bitva však nepřinesla žádné rozhodnutí, stejně jako další vojenský střet 30. září t. r. u Horního Žďáru (opět zvítězil Fridrich II.).

13. září

Volba manžela Marie Terezie Františka Štěpána Lotrinského římskoněmeckým císařem; pruský král Friedrich volbu neuznal a pokračoval v boji. Marie Terezie obdržela titul císařovny (jen jako manželka císaře), který však mnoho neužívala. 4. října t. r. se konala ve Frankfurtu nad Mohanem slavnostní korunovace.

30. září

Bitva u Zárova (nedaleko Trutnova) přinesla další porážku Karla Lotrinského na české půdě.

23. listopadu

Další Fridrichova vítězná bitva - u Hennersdorfu v Horní Lužici nad saskými vojsky dříve, než se spojila s rakouskou armádou. Karel Lotrinský ustoupil bez boje a v značném chaosu přes severovýchodní Čechy do Saska, kde mělo padnout rozhodnutí.

15. prosince

Nové vítězství pruského vojska u Kesselsdorfu (nedaleko Drážďan); o několik dnů později obsadil Fridrich II. i hlavní město Saska a spojenecké armády ustoupily do Čech. Tím bylo zmařeno zamýšlené zimní tažení spojenců na Berlín.

19. prosince

Český kancléř Bedřich z Harrachu, který vyjednával v Drážďanech o mír s Francií, dostal zplnomocnění k mírovému jednání s Pruskem.

25. prosince

Uzavřen drážďanský mír mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem; potvrdil Prusku držbu Slezska a Kladska (odstoupení mírem vratislavským), uznal Františka Štěpána Lotrinského za římskoněmeckého císaře a uložil Sasku válečné odškodnění ve prospěch Pruska. Ve střední Evropě zavládl mír, nadále se válčilo na italském a nizozemském bojišti.


1746


K jednotnému řízení rakouské hospodářské politiky bylo ve Vídni založeno všeobecné komerční kolegium; postupně byly v jednotlivých zemích zřizovány komerční konsesy a zvláštní manufakturní kolegia, v krajích působili zvláštní komisaři a inspektoři.

Janovicích (u Rýmařova) na severní Moravě začala pracovat manufaktura na výrobu lněných tkanin. Majitelem byl hrabě F. B. Harrach. Pod jeho vedením byly založeny například sklárny v Harrachově v Čechách, manufaktura v Náměšti na Hané nebo ve Šluknově.

16. března

V Olomouci založil baron Josef Petrasch učenou společnost Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, jejímiž členy byla řada domácích i zahraničních učenců. Společnost vydávala první vědecký časopis ve střední Evropě Monatliche Auszüge alt - und neuer gelehrten Sachen, který byl psán v duchu eklektického, tzv. osvícenského katolicismu. Společnost zanikla v roce 1751 odchodem Petrasche z Olomouce.


1747


Vydán nový řád humanitního a filozofického studia, který byl platný nejen pro univerzity, akademie a jezuitské koleje, ale i pro piaristické školy v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Tento řád byl doplněn a rozšířen nařízením z roku 1752, obsahujícím opravu humanistického, filozofického a teologického studia ve všech zemích českých i rakouských (mj. byla vyžadována od učitelů důkladná znalost latiny a němčiny, prázdniny trvaly od 20. září do konce října).

19. října

Pražská univerzita vydala nový vysokoškolský studijní a zkušební řád, který více přibližoval vysokoškolské studium potřebám tehdejšího života. Zkracoval filozofická studia na dva roky (stala se pouhou "přípravkou"), na lékařskou fakultu zaváděl výuku fyziky, botaniky a chemie, na právnickou fakultu výuku trestního a státního práva a na filozofickou fakultu přednášky z matematiky a etiky. Dozor nad univerzitou přebíral pražský arcibiskup (oslabení pozic jezuitů). Promoce, dříve konané jednou za 5-6 let, se organizovaly každoročně, začalo vydávání vysokoškolských učebnic. Univerzity se postupně věnovaly i vědeckému bádání.

podzim

Hrabě Bedřich Vilém Haugwitz začal pracovat na finančních, daňových a správních reformách v Rakousku, jejichž podstatou byla centralizace a byrokratizace, jimiž se měla habsburská monarchie dostat z kritické situace po neúspěšných válkách o rakouské dědictví. Topila se v chronickém nedostatku financí, za druhé selhávala značně roztříštěná a rozdrobená státní správa (závislá na partikulárních zájmech jednotlivých stavovských sněmů) a do třetice měla zaostalou armádu.


1748


konec ledna

Marie Terezie rozhodla proti stanovisku nejvyššího českého kancléře hraběte Harracha, vystupujícího jako obhájce autonomních práv českého státu, aby nový systém centralistických návrhů hraběte Haugwitze byl zaváděn i v českých zemích.

1. května

Vstoupil v platnost tzv. první tereziánský katastr; práce na katastru (soupisu pozemků a všech dalších užitků podrobených obecné zemské berni a dávkám) byla zahájena stavovskou rektifikační komisí již v roce 1713. Katastr nahradil berní rulu a lánové rejstříky z poloviny 17. století. Evidoval nejen půdu, ale i měšťanské domy, řemesla a Židy, přičemž stanovil jednotný berní základ z čistého výnosu poddanských usedlostí (rustikálu). Přihlížel k bonitě půdy, ale přeceňoval pozemkové vlastnictví ve srovnání s řemesly.

23. července

Došlo ke zřízení zemské deputace pro Čechy za předsednictví V. K. Netolického z Eisenbergu, úřadu zajišťujícího realizaci nového berního systému podle smlouvy o desetiletém recesu; ve svých rukou soustředila vojenskohospodářské, kontribuční a komorní záležitosti, vyňaté z pravomoci zemských stavovských úřadů. Byla podřízena nově zřízené dvorské komisi; poté, co bylo zrušeno místodržitelství, byly její pravomoci předány Královské reprezentaci a komoře. Na Moravě vznikla již 18. července t. r. a předsedou se stal Jindřich Blümegen.

30. července

Marie Terezie podepsala smlouvu o tzv. desetiletém recesu, která umožňovala panovníkovi vybírat berni po dobu 10 let bez každoročního schvalování stavovskými zemskými sněmy; tím se sněmy vzdaly jedné z mála svých pravomocí. Panovnice rozhodla, že Rakousko musí mít i v míru armádu o síle 108 tisíc mužů, k čemuž bylo třeba zajistit roční příjem 14 milionů zlatých. Čechy měly přispívat částkou 4,6 milionu, Morava 1,5 milionu a Slezsko 245 tisíc zlatých. Armáda se tak vymanila z politiky stavovských sněmů. Byl to první úspěch centralizačních snah hraběte Haugwitze.

6. září

Přijato nařízení o zpřísnění předpisů k výběru daní a vedení exekucí; došlo k přesnému odlišení vrchnostenské kontribuce od poddanské berně a byly stanoveny stálé termíny jejich odvodů. Současně byl v Praze založen zvláštní soud pro stížnosti poddaných a bylo zavedeno bezplatné právní zastupování poddaných ve sporech s vrchnostmi.

18. října

Za účasti Anglie, Francie, Rakouska, Nizozemí, Španělska a dalších států došlo na mírovém kongresu v Cáchách k podpisu ujednání o ukončení války o rakouské dědictví. Smlouva definitivně potvrdila ztráty Rakouska (Kladsko, Slezsko) a ve prospěch španělských Bourbonů Parmy. Současně evropské státy uznaly platnost pragmatické sankce.


1749


František Lotrinský (manžel Marie Terezie) vybudoval soukenickou manufakturu v Kladrubech nad Labem, kde zpočátku pracovalo 70 lidí (mezi nimi i odborníci z Rakouského Nizozemí, dnešní Belgie). František Lotrinský už v roce 1736 zřídil manufakturu na výrobu bavlněných tkanin v Šaštíně na Slovensku a později další velký podnik v Potštejně.

15. ledna

V Brně byl ustaven soudní a politický senát, čímž došlo na Moravě a ve Slezsku k odloučení soudnictví od politické správy. Politické záležitosti měl spravovat zvláštní senát za předsednictví nejvyššího zemského hejtmana nebo komorníka, soudní záležitosti měl projednávat jiný senát za předsednictví nejvyššího zemského sudího. 24. ledna t. r. byly i v Čechách soudní záležitosti vyčleněny z pravomoci královského místodržícího a svěřeny justičnímu konsesu. 1. května byl zřízen nejvyšší soudní dvůr (Oberste Justitzstelle), jemuž se podřídil moravský soudní senát i český justiční konses. Stavové českých zemí tak ztratili vliv i na soudnictví.

1. května

Zřízen nový ústřední orgán Direktorium pro veřejné a finanční záležitosti (Direktorium in publicis et cameralibus), který odstranil českou a rakouskou dvorskou kancelář; jeho působnost zahrnovala české i rakouské země a byla zaměřena na politickou a finanční správu. Do čela direktoria byl postaven organizátor tereziánských reforem, slezský šlechtic, hrabě B. V. Haugwitz; ještě za vlády Marie Terezie došlo ke změně názvu - Spojená dvorská kancelář česko-rakouská a její přednosta měl titul "český nejvyšší a rakouský první kancléř". Dalšími proměnami procházel až do roku 1848, kdy zanikl.

7. května

Na místo Královského místodržitelského úřadu byla zřízena královská reprezentace a komora v Praze jako vrcholný politický a hospodářský úřad Českého království. Nová zemská vláda byla podřízena vídeňskému Direktoriu pro veřejné a finanční záležitosti a její radové byli jmenováni a placeni státem a jen jemu odpovědni. Královská reprezentace a komora převzala i agendu nově zřízené zemské deputace. Téhož dne byl zřízen obdobný orgán se stejným názvem i na Moravě, kde nahradil moravskou zemskou vládu, tzv. královský tribunál se sídlem v Brně. Jeho pravomoci byly nadále omezeny na soudní věci. Královská reprezentace a komora byla zřízena i ve zbytku Slezska, kde nahradila tzv. vrchní úřad (Oberamt). Roku 1763 byly všechny tyto zemské správní úřady přejmenovány na zemská gubernia, ve Slezsku na vrchní úřad. Současně se zrušením Královského místodržitelského úřadu v Praze byl zřízen tzv. konses pro otázky veřejného práva, v němž zasedli bývalí zemští úředníci, kteří se ocitli bez uplatnění. Konses byl 17. prosince 1763 spojen s bývalou Královskou reprezentací a komorou, přeměněnou mezitím v zemské gubernium.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.