F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VII. Vláda Habsburků a protireformace - pokračování


1708


Obnoveny nájezdy kuruců z Uher na Moravu; vůdce Oczkay se svými hordami zamířil přes Brumov a Klobouky na Vsetín; město bylo vypleněno a vydrancováno. Strážnice se ubránila.

V Žitavě zřídil Václav Kleych (původně sedlář z Litomyšlska) nakladatelství, kde vydával špalíčky, české knihy, slabikáře, modlitby a katechismy, které dopravoval do Čech; své nakladatelství vedl do roku 1737, kdy zemřel. Podnik byl obnoven Martinem Horákem.

6. září

Opětné uvedení českých králů do kolegia kurfiřtů (readmise); toto právo nevykonávali od husitských válek. Po třicetileté válce zůstalo Habsburkům jen volební právo, na říšském sněmu měla převahu protestantská knížata; Josef I. proto prosadil účast zástupce českého krále na kurfiřtských poradách. Readmise byla spojena se závazkem, že český král bude přispívat k říšským břemenům aspoň kurfiřtským podílem a 300 zlatými k vydržování přísedícího říšského soudu ve Wetzlaru; stalo se tak bez účasti českých stavů, kteří nebyli žádáni ani o předběžné svolení, ačkoliv museli převzít (stejně jako stavové moravští a slezští) finanční krytí.


1709


Poslední vpád kuruců na Moravu; bylo popleněno okolí Ostrohu a Uherského Brodu.

Duchovním a církevním institucím byla odňata cenzura a svěřena královskému tribunálu.

Stálá tajná konference (jeden z vrcholných státních orgánů) byla rozdělena na tzv. užší a širší; první se skládala ze 3-5 členů a zůstalo jí nadále řízení převážné většiny zahraniční agendy, zatímco širší (8-9 členů) převzala správu vnitřních záležitostí.

1709-1710

V Čechách a na Moravě byly zřízeny komise pro revizi Obnovených zřízení zemských, která platila od roku 1627/1628 a byla ve 40. letech novelizována. Tato revize měla také konečně odstranit zdůvodnění Obnoveného zřízení jako trestu za rebelii. Komise sice pracovaly samostatně, ale spolupracovaly; jejich práce byla značně zdlouhavá, k revizi nakonec nedošlo. Čeští a moravští stavové se tak nedočkali upevnění státoprávního postavení českých zemí.


1710


Soukeník Jan B. Fremmrich zřídil v Plánici u Klatov manufakturu na výrobu vlněných látek pro vlastníka panství Adolfa hraběte z Martinic. Fremmrich v roce 1717 zřídil další manufakturu na výrobu jemného sukna v České Lípě; pro finanční potíže však brzy obě manufaktury zanikly.

Jan Jiří Středovský vydal své dílo Sacra Moraviae historia (Posvátná historie Moravy) a pořídil sbírku listin, opisů a historických děl (Apographia Moraviae).

Vyšlo nařízení, aby poddanské obce dostaly tzv. berniční knížky, v nichž by bylo uvedeno, jaká daň připadá na poddané a kolik už zaplatili. Toto nařízení nebylo však plně prováděno, proto bylo berním řádem z roku 1714 stanoveno, že od následujícího roku mají být berniční knížky obecně zaváděny (měly se zapisovat berní povinnosti celé obce včetně jednotlivých splátek).

Na základě doporučení komise (zřízena roku 1705) k zlepšení podmínek pro výrobu a obchod v Rakousku byla vytvořena zvláštní komerční skupina (tzv. komerční deputace), která se měla starat o zřízení nových manufaktur a o povznesení těch, které již fungovaly.


1711


17. dubna

Náhlá předčasná smrt Josefa I. na černé neštovice ve věku 33 let; Josef zemřel bez mužských dědiců. Nástupcem se stal jeho mladší bratr KAREL VI. [1711-1740], jako český král Karel II., šestadvacetiletý Habsburk, v jehož osobě se mísila dynastická pýcha s katolickou bigotností; předtím neúspěšně usiloval o španělský trůn.

1. května

V Satu Mare (dnes Rumunsko) uzavřena mírová dohoda o ukončení protihabsburského povstání Františka II. Rákocziho, které zpustošilo zejména Slovensko.

12. října

Volba Karla VI. římskoněmeckým císařem; českého krále zastupoval na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem F. F. Kinský.


1712


12. července

Vydán císařský reskript pro Moravu, jímž se vrchnostem zakazovalo, aby vnucovaly poddaným ke koupi své výrobky, často špatné jakosti a značně předražené (zákaz tzv. předkupu).

5. prosince

Jmenována komise pro reformu studia na pražské univerzitě; její práce znemožňována zásahy jezuitů, jediným výsledkem byla barokní přestavba chátrajícího Karolina (provedl F. M. Kaňka).


1713


Angličan Robert Allason založil v Rumburku firmu pro nákup a zpracování českého plátna; současně zde zřídil bělidlo, barvírnu a úpravnu. Jeho podnik byl největší rozptýlenou manufakturou v Čechách. Pro Allasona pracovali tkalci z Rumburka, Šluknova, Chřibského, Jablonného i Jiřetína. Firma měla spojení i s venkovskou domáckou výrobou - faktorským způsobem odebírala výrobky přadláků a tkalců z okolí.

11. dubna

Uzavřen mír v Utrechtu mezi Francií, Anglií a Holandskem; Anglie uznala nástupnictví Filipa z Anjou ve Španělsku s podmínkou, že Francie a Španělsko se nikdy nespojí v jeden stát. Anglie získala Gibraltar, Menorcu, území Hudsonovy zátoky, Nový Foundland, Nové Skotsko a řadu hospodářských výhod v koloniálním obchodu (mj. i obchod s černochy). Mírová smlouva uzavřena bez účasti Rakouska, to ji zatím neuznalo.

19. dubna

V tajné dvorské radě byla vyhlášena pragmatická sankce, v níž se Karel VI. pokusil zajistit nástupnictví v habsburských državách i v ženské linii (po přeslici). Tento nový nástupnický řád stanovil nedílnost monarchie i v případě vymření mužské linie Habsburků; mělo se tak stát v jakémsi obráceném gardu: nejprve by se dědění vztahovalo na jeho (tedy Karlovy dcery), teprve potom na dcery staršího bratra Josefa I. a až v třetí řadě na dcery otce Leopolda I. Postupně byla přijata většinou evropských panovníků, přesto však nezabránila po smrti Karla VI. válce o rakouské dědictví.

26. května

Vydán první robotní patent pro Moravu; v zásadě převzal ustanovení českého robotního patentu z 28. června 1680.

říjen

Vypuklo povstání nevolníků na panství Červené Pečky na Kolínsku proti tíživým povinnostem, které uložil nový majitel statku hrabě Breda; povstalci si zřídili opevněné ležení v lese u Solopysk. Jejich pevný postoj přiměl vrchnost k ústupnosti. Ale už v květnu 1714 si vesničané znovu stěžovali na nové požadavky. Roku 1732 propuklo na pečeckém panství nové povstání.

1713-1714

V Čechách a na Moravě propukla poslední morová epidemie, která předtím prošla Ruskem, Malou Asií, Uhrami a Štýrskem; zemřelo na ni na 100 tisíc osob a téměř 2 miliony kusů dobytka.

V českých zemích se rozšířilo pěstování brambor.


1714


Na výzvu císaře Karla VI. upravil moravský zemský sněm počet moravských krajů na šest: Brněnský, Jihlavský, Znojemský, Olomoucký, Přerovský a Hradišťský. Pravomoci krajských hejtmanů byly rozšířeny v soudní a finanční oblasti. Zvýšila se rovněž působnost rozhodování moravského zemského sněmu.

Vydán nový exekuční řád a současně bylo rozhodnuto, aby v krajích byly zřízeny krajské kasy s výběrčími a kontrolory, takže vrchnosti nemusely odvádět berni přímo do Prahy.

V Čechách provedeno nové rozdělení krajů - místo dosavadních 16 jich bylo vytvořeno jen 12; tato úprava platila do roku 1751.

7. března

Mírová ujednání v bádenském Rastattu ukončila války mezi císařem a Francií o španělské dědictví; Karel VI. se vzdal španělské koruny ve prospěch Bourbonů (králem se stal vnuk Ludvíka XIV. jako Filip V.). K habsburské monarchii bylo připojeno Neapolsko, Sardinie, Milánsko, Mantova, bývalé Španělské Nizozemí (dnešní Belgie) a od roku 1720 i Sicílie. Rakousko uznalo mír z Utrechtu.

1. listopadu

Zřízení zemského výboru v Čechách; byl to výkonný orgán stavovského sněmu a byl tvořen osmi členy. Z každého stavu v něm byli dva zástupci, jeho práci řídil nejvyšší purkrabí, který byl direktorem této komise, právě tak jako byl i předsedou sněmu. Na Moravě existoval již od roku 1686.


1715


Hrabě Jan Josef z Valdštejna založil v Horním Litvínově manufakturu na jemné sukno; brzy už zaměstnával tento nejvýznamnější centralizovaný podnik v Čechách na 400 osob. Velkým nákladem dal hrabě postavit několik budov a valchu a celou výrobu přizpůsobil anglickým a nizozemským vzorům. Výrobní proces se skládal ze 45 velmi úzce vymezených jednoduchých úkonů, což umožňovalo zaměstnávat také ženy a děti. Pro manufakturu pracovalo též množství domácích přadláků. Výrobky pronikaly i na zahraniční trhy a od poloviny 18. století prostřednictvím Orientální kompanie i na Blízký východ. Roku 1815 došlo k jejímu spojení s podnikem libereckého továrníka Röhmhelda.


1716


Na řadě panství v Čáslavském kraji vypuklo rozsáhlé hnutí poddaných (Malešov, Habry, Křivsoudov, Dolní Kralovice, Martinice, Želiv) namířené především proti neúměrně vysokým robotním povinnostem.

léto

Turecko vyhlásilo novou válku habsburské monarchii, když se vláda Karla VI. zastala svého benátského spojence. Rakouské armády pod velením Evžena Savojského dosáhly v letech 1716-1717 vynikajících vítězství nad Turky - u Petrovaradína, Temešváru, dobyly Bělehrad, vypudily Turky z Banátu a Srbska. Vojenské úspěchy potvrdil mír požarevacký (1718), kdy Turci ztratili Temešský Banát, severní Bosnu a Srbsko (s Bělehradem) a západní Valašsko.


1717


V Praze zřízena (a o rok později otevřena) "inženýrská profesura" (první stavovská inženýrská škola); tvořila zárodek budoucího českého technického školství. Vznikla z podnětu K. J. Willenberga, který už od roku 1707 vyučoval inženýrství soukromě. Měla zpočátku 9, později 12 posluchačů. Nejdříve výuka sloužila převážně vojenským účelům, teprve od 2. poloviny 18. století vycházela vstříc průmyslovým potřebám země a občanskému stavitelství (roku 1787 připojena k filozofické fakultě).

22. února

Vydán druhý robotní patent pro Čechy (na Moravě vyhlášen 2. září 1717), který potvrzoval třídenní robotu a podrobně upravoval způsob podávání poddanských stížností (nejprve u vrchnosti, v případě nesouhlasu se mohli odvolat ke krajským hejtmanům, pak k místodržitelství a nakonec ke dvoru). Toto nařízení bylo zostřeno novým patentem z 3. března 1721.

10. prosince

Karel VI. vydal patent o novém pronásledování evangelíků; byl namířen zejména proti dovozu evangelických knih a proti jejich vlastníkům. Reskriptem z 29. srpna 1721 bylo pronásledování nekatolíků soustředěno do rukou necírkevních orgánů.


1719


Česká dvorská kancelář (nejvyšší správní úřad, jakési ministerstvo pro záležitosti českých zemí) měla od tohoto roku dva senáty: politický a soudní. Svou pravomoc vykonávala v Čechách prostřednictvím královského místodržitelství.

Do českých zemí byl uveden řád sv. Alžběty (alžbětinky) z iniciativy hraběnky Schönkirchové, kdy byly z Vídně povolány první řeholnice (nejstarší konvent u P. Marie Sedmibolestné na Slupi).

4. února

V Praze vyšly první české periodické noviny s názvem Pražské poštovské noviny, z rozličných zemí a krajin přicházející (Český postilion). Vycházely dvakrát týdně a začal je vydávat K. F. Rosenmüller, majitel knihtiskárny na Uhelném trhu; tiskly se do roku 1772, pak pro nedostatek odběratelů (jen čtyři) zanikly, obnoveny byly po deseti letech.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.