F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VII. Vláda Habsburků a protireformace - pokračování


1683


14. července-12. září

Stotisícová armáda sultána Mustafy (za pomoci Tökölyho) obléhala Vídeň; turecko-tatarské hordy pronikaly až na Moravu (po Brno, Přerov), kde loupily a drancovaly. Moravští stavové postavili počátkem srpna t. r. obranné oddíly mušketýrů a dragounů, které bránily četná moravská města (Strážnici, Vsetín, Frenštát). Obležené Vídni přišel na pomoc polský král Jan Sobieski; jeho armáda procházela od poloviny srpna Moravou (25. srpna dorazila do Mikulova). Porážka Turků u Vídně (12. září) spojenou polsko-rakouskou armádou (vedenou vévodou Karlem Lotrinským) znamenala počátek konce jejich panství v Uhrách.


1684


Jezuity v Soběchlebech u Teplic byla založena první koncentrovaná textilní (vlnařská) manufaktura v Čechách; nebyla však dlouho v provozu.

Vydána kniha vídeňského kameralisty P. W. Hornigka Öesterreich über alles, wann es nur will (česky Rakousko nade všechno, pokud jen chce). Hornigk navrhoval podpořit co největší soběstačnost státu ve výrobě a snížit tak závislost na cizině (aktivní bilanci zahraničního obchodu). Doporučoval zpracovávat suroviny v domácích podnicích, v českých zemích se věnovat především textilní produkci a zapojit do výroby i nezaměstnanou chudinu; tyto názory narážely na odpor cechů.


1686


Císař Leopold I. vydal souhlas, podle něhož si moravský zemský sněm mohl ustavit moravský zemský výbor.


1688


Morava trpěla novými nájezdy z Uher vedenými Pangrácem, přívržencem Tökölyho.


1692


Zvláštním císařským dekretem byla na Moravě zavedena daň z hlavy; dekret tím porušoval Obnovené zřízení zemské, které umožňovalo vypisování daní výhradně moravskému zemskému sněmu.

srpen

Do Vídně se vypravila deputace Chodů (z jedenácti pohraničních vesnic) k císaři Leopoldovi I., aby se pokusila o prosazení svých práv a podala stížnost na útisk vrchnosti (W. M. Lammingena). Chodská "causa" přerostla v otevřené povstání, které bylo 17. července 1693 potlačeno vojskem. Lammingen požadoval exemplární potrestání všech předáků odboje, nakonec byl popraven pouze nejrozhodnější mluvčí Chodů Jan Sladký-Kozina.


1695


26. června

Na panství Hukvaldy (severní Morava) vypuklo nevolnické povstání; sedláci z třiceti vesnic vystoupili se zbraní v ruce proti olomouckému biskupovi Karlu z Lichtenštejna a žádali zmírnění svých robotních povinností. Povstání bylo do 18. července t. r. tvrdě potlačeno.

28. listopadu

Konala se poprava Jana Sladkého-Koziny v Plzni; tím vyvrcholila odplata vrchnosti za chodskou rebelii.


1697


Opat kláštera v Oseku u Duchcova zde vybudoval za pomoci saského specialisty punčochářskou manufakturu; roku 1725 již zaměstnávala na 300 osob. Ještě významnější byla zdejší klášterní cajkářská manufaktura z roku 1707, která o 80 let později zaměstnávala 766 osob a měla v provozu 27 tkalcovských stavů.

11. září

bitvě u Zenty (pod vedením prince Evžena Savojského) došlo k porážce tureckého vojska rakouským; Turci ztratili na 30 tisíc mužů. Habsburské vojsko se dalo na pochod na turecké území. Turci byli nuceni zahájit mírová jednání.


1699


České místodržitelství vypracovalo návrh na zdokonalení obchodu výroby podle zásad merkantilismu; návrh podával nejen podrobnou analýzu neutěšených hospodářských poměrů, ale doporučoval řadu konkrétních opatření ke zlepšení bilance zahraničního obchodu a k podpoře manufakturní výroby.

26. ledna

Podepsán mír ve městě Karlovice - Sremski Karlovci (jednání probíhala v letech 1698-1699), jímž byla ukončena válka mezi Svatou ligou (v čele s Rakouskem) a osmanskou říší; Habsburkové získali zpět východní Uhry, Sedmihradsko, Chorvatsko a značnou část Slavonska. Územního zisku dosáhlo i Polsko (pravobřežní Ukrajinu a Podolí), Benátsko (Peloponés a pevnosti v Dalmácii) a Rusko (Azov s okolím). Turecko ustoupilo ze střední Evropy.


1700


Vyšel první díl kroniky J. F. Beckovského (katolického kněze, historika a spisovatele) Poselkyně starých příběhů Českých, vlastenecky laděné prózy (sice v přísně katolickém a protireformačním duchu), dovedené do roku 1526; vycházela z Hájkovy kroniky, v mnohém však byla doplněna a opravena.

1700-1714

Vedena válka o dědictví španělské; 1. listopadu 1700 zemřel španělský král Karel II., s nároky na španělský trůn vystoupili oba švagři zemřelého - francouzský král Ludvík XIV. pro svého vnuka Filipa V. z Anjou a císař Leopold I. pro svého syna Karla. Francie se obávala habsburského "obklíčení", koalice v čele s Rakouskem byla však úspěšnější. Náklady na válku nesly především české země.

1700-1737

Stavba zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou podle projektu J. L. Hildebrandta; stal se významným střediskem barokní kultury (zejména hudební).


1701


Dominik Ondřej z Kounic založil ve Slavkově u Brna rozptýlenou manufakturu na výrobu jemných vlněných tkanin; v roce 1704 v ní pracovalo asi 190 osob. Do Slavkova byla později přenesena manufaktura na výrobu mlynářských pláten z Křižanova, která zaměstnávala okolo 90 osob.

V paláci hraběte F. A. Šporka v Praze Na poříčí začalo působit nejstarší divadlo v našich zemích.


1702


Vydán zákaz dovozu suken, pláten, kůže z těch výrobků, za které plynulo z Čech mnoho peněz do ciziny a které by mohly být vyráběny v Čechách.


1703


Na straně Francie proti Leopoldovi I. vystoupil sedmihradský vévoda František Leopold Rákóczi II. (přidali se přívrženci Tökölyho - kuruci). Oddíl povstalců vedený Mikulášem Berczényim vtrhl na Moravu do okolí Strážnice. Berczényi se obrátil 12. května k moravským stavům s manifestem, v němž je vyzval k připojení se k boji za "společnou věc". Podobnou výzvu vydal obyvatelům východní Moravy i Rákócziův vůdce Pangrác. Zemská hotovost odrazila útok kuruců.

Provedeno první sčítání lidu (bez dětí) s cílem zjistit populační data pro spotřebu soli.


1704


Započata stavba nejvýznamnější české barokní architektury - chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze; nejprve začal stavět Kryštof Dienzenhofer, stavbu dokončili jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer, náš největší barokní stavitel, a Anselmo Lurago (postavil věž).

jaro-léto

Nový útok kuruců na Strážnici a Uherskobrodsko; Moravané opláceli nájezdy do Uher (Pováží, okolí Skalice).

13. srpna

Posílená císařská armáda porazila francouzsko-bavorské vojsko u Hochstädtu.

září-říjen

Nájezd uherských povstalců na Hradišťsko a Hodonínsko; moravské stavy obsadily průsmyky zemskou hotovostí a vyhlásily brannou povinnost pro každého pátého muže.


1705


Další nájezdy kuruců zpustošily Břeclavsko a kraj mezi Bzencem, Veselím a Ostrohem. Rovněž oddíly Berczényiho o síle 12 tisíc mužů vtrhly na Moravu a poplenily zemi až ke Kyjovu a Hustopečím.

Zřízena stavovská komise pro zlepšení českého obchodu a průmyslu.

5. května

Zemřel císař Leopold I., jehož téměř půlstoletí trvající vláda byla z velké části vyplněna válkami s Turky, uherskými povstalci a i Francií (o tzv. dědictví španělské); do historie se zapsal jako nerozhodný a kolísavý, ale střízlivý a pracovitý, zbožný a prostý mocnář. Vládu po něm nastoupil jeho nejstarší syn JOSEF I. [1705-1711], reformně smýšlející. Ihned po nástupu na trůn ustanovil komisi pro revizi Obnoveného zřízení zemského, omezil moc jezuitů na svém dvoře, začal provádět reformu státní správy (snížil počet úředníků i členů tajné rady - místo 150 jich měla jen 33). Zřídil reformní týmy, které se zabývaly úpravami ústavy, daňového systému, soudnictví a hospodářským zákoníkem (merkantilistické zásahy).

1705-1707

Horním Slezsku proběhla vlna rolnických bouří; souvisely s Rákócziho povstáním v Uhrách a s pobytem švédských vojsk ve Slezsku za tzv. slezské války.

1705-1714

Sochařská výzdoba Karlova mostu v Praze; pracovali na ní J. Brokof, F. M. Brokof, M. V. Jäckel, J. O. Mayer, I. F. Platzer, J. Kohl a M. B. Braun. Barokní sochy Karlova mostu tvoří významnou evropskou plenérní galerii barokního umění.


1706


jaro

Kuruci vyplenili Lanžhot, Blatnici, Hluk, Kunovice a Nivnici na Moravě; teprve uzavření příměří v Trnavě zajistilo Moravě klid na dva měsíce.

4. května

Pro práci krajských hejtmanů byla vydána instrukce, v níž se jim ukládalo, aby pečovali o zachování katolického náboženství a o panovnické regály a práva, aby dohlíželi na zachování zákonů, starali se o bezpečnost a záležitosti soudní.


1707


Nové vpády kuruců na Moravu.

Vydán Hrdelní řád Josefa I., platný jen pro Čechy, Moravu a Slezsko, který sjednotil postup řízení u všech soudů a označil čarodějnictví jako "ohavnost spáchanou s výslovnou aneb tajně podmíněnou pomocí ďáblovou", přičemž stanovil pro něj jako zločin proti státu jediný trest: smrt na hranici.

24. března

Císař Josef I. vydal nařízení, že všichni obyvatelé monarchie jsou povinni plnit příkazy krajských úřadů ve věcech berních a v případě neplnění berních povinností lze použít vůči neplničům obvyklých donucovacích prostředků, a to bez ohledu na to, zda se jedná o úředníky, nebo o stavy.

1. září

Mezi Josefem I. a švédským králem Karlem XII. došlo k uzavření smlouvy v Altranstädtu, jež přinesla svobodu vyznání protestantům augšpurského vyznání ve Slezsku. Bylo jim vráceno 129 kostelů a navíc (od roku 1709) zřízeno 6 nových kostelů (například i v Těšíně, v Hirschbergu - Jelenia Góra). Karlovi XII. byla také adresována žádost českých nekatolíků z Litomyšlska (se sedmi tisíci podpisy), která prosila švédského krále o pomoc v otázce náboženské svobody; žádost se mu nedostala do rukou, byla zadržena vrchností. Bylo to poslední spojení nadějí českých nekatolíků se švédským jménem.

1707-1717

Stavba kostela v Kuksu (dílo stavitele G. B. Alliprandiho), tvořící významnou součást lázeňského areálu vyzdobeného četnými sochami Matyáše Brauna. Majitel Kuksu F. A. Špork tak vybudoval významné kulturní a společenské středisko barokní doby.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.