F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VII. Vláda Habsburků a protireformace - pokračování


1656


U kostela sv. Josefa v Praze na Malé Straně byl založen řád karmelitek v Čechách.

Vydáno nařízení, podle něhož museli faráři vést seznamy osob, které přišly ke zpovědi.

konec dubna

Polské Lešno bylo dobyto Poláky (v rámci švédsko-polské války v letech 1655-1660), zpustošeno a vypáleno; při požáru přišel J. A. Komenský nejen o dům a majetek, ale i o část rukopisů. Uprchl s rodinou do Slezska, pak do Německa a nakonec se na podzim 1656 usadil definitivně v Amsterodamu. O rok později (1657) byla v Amsterodamu vydána jeho Opera didaktika omnia (Veškeré spisy didaktické); vyšla ve čtyřech dílech s věnováním Amsterodamu.

srpen

Český král Ferdinand III. navštívil naposledy Prahu při příležitosti korunovace své třetí manželky Eleonory Gonzagové (sňatek uzavřel v roce 1651) a také svého syna Leopolda.

11. září

Druhorozený syn císaře Ferdinanda III. Leopold I. byl v Praze korunován českým králem.

prosinec

Mezi Rakouskem a polským králem Janem Kazimírem uzavřena smlouva, podle níž měl Ferdinand III. přispět Polsku pomocným vojenským sborem o síle 4 tisíce mužů.

1656-1679

Na základě přiznávacího listu vrchnosti byla vytvořena na Moravě tzv. lánová vizitace, berní soupis poddanské půdy (obdoba berní ruly v Čechách). Byly provedeny dvě lánové vizitace (1656-1658 a 1669-1679); z druhé vizitace se dochovaly materiály téměř pro všechna moravská dominia i pro moravské enklávy ve Slezsku. Základem pro vyměřování kontribuce byl "lán". Kromě daně z lánu platila se na Moravě ještě (od roku 1671) i domovní daň, tzv. daň z komínů.


1657


březen

Po připojení sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho ke Švédsku vstoupilo Rakousko do války jako spojenec Polska. Císařská armáda pod velením generála Hatzfelda a Raimunda Montecuccoliho byla rozložena hlavně v českých zemích. Ambicióznímu Švédsku vyhlásily válku i Dánsko, Holandsko, Braniborsko a Rusko.

2. dubna

Ve Vídni zemřel český král a císař Ferdinand III.; vlády se ujal jeho syn LEOPOLD I. [1657-1705].

18. července

Leopold I. byl zvolen římskoněmeckým císařem.


1658


Nevolníci na Cvikovsku odmítli robotovat a podnikli útok na panské sídlo v Zákupech, útok byl odražen, 26 mužů uvězněno.

1. února

Leopold I. se vydal do Frankfurtu, kde se konala 1. srpna t. r. jeho císařská korunovace.


1663


Český sněm byl nucen schválit nebývale vysokou berní částku na vedení války s Turky (1952 tisíc zlatých); následujícího roku to bylo dokonce 2527 tisíc zlatých. Čechy nesly zpočátku největší berní tíži (celou polovinu, pak čtyři devítiny), na Moravu připadly dvě devítiny a na Slezsko tři devítiny.

3. září

Po předchozím dobytí pevnosti Nové Zámky překročilo zhruba desetitisícové vojsko osmanských Turků a jejich spojenců, tatarských a kozáckých jezdců, řeku Váh a přes Uherský Brod vpadlo na východní a jižní Moravu. Moravští stavové postavili na obranu pěší pluk a svolali veřejnou hotovost jízdy a pěších, která se však před Tatary rozprchla. Vypleněna byla řada míst v Podyjí a ve středním Pomoraví (Veselí, Strážnice, Podivín, Hustopeče, Lanžhot, Rajhrad), Turci pronikli až k Třebíči a Velkému Meziříčí. Císař vyslal na obranu Moravy 3 tisíce jezdců, kteří se spojili s moravským vojskem, jemuž velel Raduit de Souches.

20. září

Nový vpád Tatarů, kteří poplenili hradišťský kraj.

počátek října

Třetí nájezd Tatarů na Moravu zpustošil Valašsko (Klobouky, Vizovice, Vsetín a Valašské Meziříčí). Celkové škody na majetku se odhadují na několik milionů zlatých a na 40 tisíc odvlečených mužů a žen.


1664


Založeno biskupství v Hradci Králové; návrh podán již ve 30. letech 17. století, avšak otázky hmotného vybavení odsunuly jeho realizaci. Do působnosti nového biskupa patřil kraj Hradecký, po roce 1784 rozšířena diecéze o kraje Čáslavský, Chrudimský a Bydžovský. Prvním hradeckým biskupem se stal benediktinský pražský opat Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka.

Moravský zemský advokát F. Š. Malivský z Maliv navrhl moravským stavům zavést v zemi výrobu nových dokonalých druhů zboží z vlny, lnu a hedvábí jak pro domácí potřebu, tak i pro export; navrhl do země přestěhovat 100-150 tisíc řemeslníků. Jeho utopický návrh byl odmítnut. Sám založil první textilní manufakturu v Brně, brzy ji přestěhoval do Ivančic a poté do Tišnova (zaměstnávala 80 lidí).

jaro, léto

Generál de Souches v čele moravských a českých pluků a pomocných sasko-durynských vojsk vtrhl z Moravy do Uher, dobyl Nitru a Levici a porazil silný turecký oddíl u Nových Zámků (18. července), přičemž osvobodil několik set zajatých Moravanů. Posléze dobyl ještě Parkaň (Štúrovo) a rozložil se s vojskem mezi Komárnem a Novými Zámky, aby chránil Horní Uhry a Moravu.

léto

Došlo k odbojné akci nevolníků na panství Police u České Lípy; vzbouřili se proti robotě, která jim neumožňovala sklidit vlastní úrodu.

1. srpna

Císařské vojsko generála Montecuccoliho svedlo vítěznou bitvu s dvojnásobnou přesilou Turků u sv. Gottharda při řece Rábu; Turci byli nuceni podepsat 10. srpna t. r. mír ve Vašváru, kterým se ukončila válka mezi habsburskou monarchií a osmanskou říší (1663-1664). Mír s dvacetiletou platností nepřinesl habsburské straně podstatnějších zisků, Turci zůstali pány všech uherských pevností, jichž se za války zmocnili (zejména Nových Zámků). Tehdy dosáhlo turecké panství na Slovenku největšího rozsahu.


1665


Vídeňská vláda zřídila komerční kolegium, jež mělo dbát o povznesení obchodu a napomáhat realizaci merkantilistických návrhů na zlepšení bilance zahraničního obchodu. Pod vedením vídeňského ekonoma J. J. Bechera byla založena první Orientální společnost pro obchod s jihovýchodní Evropou, která však brzy zanikla.


1668


jaro

Na panstvích v horním Pojizeří (kolem Turnova) vypuklo poddanské povstání.


1669


V Praze došlo (s přičiněním jezuity M. V. Šteyera a jeho matky) k založení literární matice (družstva), tzv. Svatováclavského dědictví; toto vydavatelství mělo nahradit "kacířskou" předbělohorskou literaturu novými českými knihami katolicky a protireformačně zaměřenými. V letech 1670-1751 rozdalo Dědictví více než 80 tisíc knih.

Založena čtyřčlenná tzv. tajná konference, ústřední orgán rakouské monarchie pro zahraniční politiku. Postupně počet jejích členů rostl, takže pro její těžkopádnost ji Leopold I. přestal svolávat a Josef I. ji zrušil a nahradil sedmi specializovanými komisemi.


1670


15. listopadu

V Amsterodamu zemřel Jan Amos Komenský (Comenius Moravus), poslední biskup jednoty bratrské; pochován byl 22. listopadu t. r. v Naardenu (východně od Amsterodamu) u bývalého kostelíku valonské církve. Jeho spisy (například Svět v obrazech, Brána jazyků otevřená, Labyrint světa a ráj srdce, Velká didaktika, Kšaft umírající matky jednoty bratrské, Obecná porada o nápravě věcí lidských) zná celý kulturní svět.


1671


konec roku

Začátek "klatovského vyhnanství" Bohuslava Balbína, největšího českého barokního historika, jezuity a vlastence; v této venkovské jezuitské koleji napsal své nejproslulejší a nejznámější dílo, které vyšlo tiskem poprvé až v roce 1775 (latinsky) a česky v roce 1869 pod názvem Obrana jazyka slovanského, zvláště českého. Klatovskou kolej opustil v roce 1674. Úctu k minulosti národa vtělil do stručného vylíčení českých dějin (Epitome rerum Bohemicarum) a do prvních deseti svazků rozsáhlé vlastivědné práce Miscellanca historica regni Bohemiae.


1673


Povstání poddaných na panství novozámeckém na Litoměřicku.


1677


V Uhrách vypuklo povstání vedené kežmarským velmožem Emmerichem Tökölym proti císaři Leopoldovi I., které ohrozilo Moravu; břeh Moravy (mezi Lanžhotem a Strážnicí) byl opevněn a moravská hotovost hájila zdejší průsmyky.

V Praze vydal "otec" moravského dějepisectví Tomáš Pešina z Čechorodu Mars Moravicus, dějiny středověké Moravy (do roku 1526) v duchu katolického humanisticko-barokního učeného dějepisu, který ještě nerozlišoval historii a mytologii.


1678


Na Šumpersku (ve Velkých Losinách) začaly čarodějnické procesy; za sedmnáct let přivedla inkvizice (tribunál pod vedením olomouckého právníka Jindřicha Bobliga z Edelstadtu) k smrti 21 mužů a 27 žen v Šumperku a kolem 50 osob v Losinách. Procesy skončily rokem 1696. Byly to nejrozsáhlejší čarodějnické procesy v našich zemích.


1679


Moravští stavové se snažili v plném rozsahu obnovit univerzitu v Olomouci (za třicetileté války byla dvakrát uzavřena: v letech 1619-1621 moravskými stavy a 1642-1651 v důsledku obsazení města Švédy); vedle stávající teologické a filozofické fakulty vzniklo i právnické studium (učil pouze jeden profesor).

1679-1680

V českých zemích propukla morová epidemie, která se rozšířila z Uher a Dolních Rakous nejprve na Moravu, kde bylo nejvíce postiženo Znojmo, Mikulov a Hustopeče, a poté do středních Čech (zejména do Prahy). Mezi obětmi epidemie byli například i Bedřich Bridel, nejvýznamnější český barokní básník, a Tomáš Pešina z Čechorodu, včetně celé pražské univerzitní elity (23 pedagogů a učenců). Mor byl doprovázen velkou bídou.

Začaly nepokoje poddaných na panovnických statcích (od podzimu 1679) - Zbiroh, Poděbrady, Kolín, Pardubice; byly vyvolány příjezdem císaře Leopolda I. do Čech (23. září 1679 opustil Vídeň, kde propukl mor). Poddaní protestovali formou peticí zasílaných císaři Leopoldu I. proti novým břemenům (zásobování dvora, účast na honech apod.) a odepíráním robot. Takovou petiční akci provedli poddaní frýdlantského panství v boleslavském kraji (listopad 1679), po nich poddaným v severních západních Čechách.


1680


leden-duben

Proti povstalcům bylo vysláno vojsko; vrchním velitelem byl jmenován generál Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic. Ze Slezska byl povolán do Čech pěší pluk Granův a jezdecký pluk Mercy de Billets. Harantův kyrysnický pluk byl rozdělen na dvě části - jedna měla pod velením Eneáše Sylvia Piccolominiho potlačovat povstání na severu Čech, druhá působila na Čáslavsku a Chrudimsku (velel jí hrabě Kueffstein).

22. března

Vydán patent Leopolda I. proti vzbouřeným poddaným; zakazoval jim podávat stížnosti (petice) proti vrchnosti přímo panovníkovi a odkazoval je na krajské hejtmany. Současně patent rušil všechna poddanská privilegia z období před rokem 1618, pokud nebyla nově potvrzena vrchnostmi. Císař přísně zakázal jakékoliv srocování lidu.

konec března, duben

Povstání se rozšířilo do krajů Litoměřického, Žateckého, Slánského a Plzeňského a postupně zasáhlo též do Loketska a na Moravu.

jaro

Povstalci Emmericha Tökölyho vtrhli třemi proudy na východní Moravu (ke Kloboukům a Světlovu, do okolí Frenštátu, Hukvald a Frýdku a k slezským hranicím). Obrana Moravy byla svěřena podmaršálkovi Arnoštu Rüdigerovi ze Stahremberka (za pomoci 400 Valachů).

30. dubna

Na Plzeňsku zasáhlo vojsko (i s pomocí děl) proti sedlákům, kteří se opevnili na Ovčím vrchu u vsi Čeliva; padlo zde 50 nevolníků.

polovina května

Vojsko potlačilo jednotlivá povstání. Císařská vyšetřovací komise (vytvořená 10. dubna 1680) vedená generálem Harantem a komorním prezidentem Ferdinandem Arnoštem Hýzrlem z Chodů organizovala procesy proti vůdcům povstalců; do konce července vynesla několik desítek hrdelních trestů, další stovky vzbouřenců odsoudila na nucené práce a do vězení.

28. června

Císařem Leopoldem I. byl vydán v Pardubicích (kam uprchl císař z Prahy před morem) první robotní patent s cílem zmírnit robotu poddaných (dosud byly povinnosti poddaných určovány vrchností a zanášeny do urbářů); stát tak stanovil povinnosti poddaných. Patent stanovil maximálně třídenní robotu v týdnu (vyšší roboty jen při sklizni), zakázal šlechtě vybírat od poddaných protiprávně daně, zvyšovat dávky a nutit sedláky ke koupi předražených výrobků; současně žádal vrchnosti, aby se k poddaným chovaly s křesťanskou laskavostí. Patent rovněž omezoval povinnosti při tzv. dalekých fůrách (při přikázaných cestách s potahem mimo panství) a zakazoval robotu v neděli a ve svátek (poddaný měl chodit do kostela). Na Moravě platil od roku 1713.

podzim

Na Frýdlantsku se rozhořelo nové povstání, kterého se účastnilo 29 obcí; v čele vzbouřených nevolníků stál řasnický kovář Ondřej Stelzig.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.