F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

VI. Český stavovský stát a Habsburkové - pokračování


1561


1. června

Došlo k reorganizaci mincovního systému - k zavedení tzv. zlatníkového systému (1 zlatník = 60 krejcarů), který měl sjednotit měnu v Říši. Nová měna se neujala, už 28. ledna roku 1573 byla odvolána (zlatník zůstal jen početní jednotkou).

5. září

Arcibiskupský stolec v Praze byl po devadesáti letech (od smrti Jana Rokycany roku 1471) znovu obsazen Antonínem Brusem z Mohelnice; k oficiálnímu obnovení pražského arcibiskupství došlo zlatou bulou Ferdinanda I. z 26. září 1562.


1562


Ferdinand I. provedl zásah do stávající organizace utrakvistické církve, když nepotvrdil platnost volby její konzistoře (odmítl jmenovat dva administrátory a deset jejích členů zvolených stavy).

Mnoha pražským cechům byla vrácena privilegia (k okleštění došlo roku 1547).

Významný český přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku vydal v Melantrichově tiskárně českou úpravu Mattioliho herbáře (vyzdobený nádhernými ilustracemi).

15. března

Král Ferdinand I. udělil jezuitské koleji Klementinu právo univerzity, tj. udílet doktorské grady z filozofie a teologie; při koleji byl zřízen konvikt pro šlechtice a svatováclavský seminář pro chudší žáky. Plný vysokoškolský statut získal jezuitský ústav za císaře Matyáše v roce 1616.

20. září

V Praze se konala korunovace Maxmiliána (společně s chotí Marií Španělskou, jeho sestřenicí) na českého krále (správu v zemi však až do roku 1566 vedl arcivévoda Ferdinand Tyrolský, jeho bratr).


1563


Pro knížectví slezské bylo vydáno Zřízení opolsko-ratibořské (v platnosti do 18. století), kodifikace zemského práva.

říjen

Na sjezdu moravských stavů ve Vyškově bylo zvoleno dvanáctičlenné poselstvo, které mělo předložit Maxmiliánovi ke schválení zemská privilegia (na listopadovém sněmu t. r. pak přijal nový český král hold Moravanů a potvrdil jim privilegia stejného znění jako Ferdinand I.).


1564


16. dubna

Na naléhání Ferdinanda I. povolil papež Pius IV. přijímání podobojí způsobou v Čechách a na Moravě a v některých zemích sousedních; obsah papežského breve byl slavnostně vyhlášen 23. července t. r. ve Svatovítské katedrále (sám arcibiskup podával podobojí). Napětí mezi utrakvistickou konzistoří a císařem však přetrvávalo.

25. července

Ve věku 61 let zemřel ve Vídni císař a král Ferdinand I. Patřil mezi nejschopnější habsburské panovníky, byl tvůrcem středoevropské habsburské politiky a položil základy středoevropské habsburské monarchie. Před svou smrtí rozdělil vládu v rakouských zemích mezi tři syny: Maxmilián dostal obojí Rakousy, Ferdinand Tyrolsko a Karel Štýrsko, Korutany a Kraňsko. Českým králem se stal MAXMILIÁN II. [1564-1576].


1565


Na olomoucký biskupský stolec usedl Vilém Prusinovský z Víckova, který prováděl důslednou rekatolizaci Moravy (v duchu tridentského koncilu); o rok později dosáhl toho, že císař Maxmilián II. nařídil, aby utrakvistické duchovenstvo podléhalo jeho dozoru.


1567


Na žádost českého sněmu (veden nátlak, aby nový král povolil augšpurské vyznání a legalizoval jednotu bratrskou) došlo k vypuštění kompaktát ze zemských privilegií a otázka náboženské svobody byla přenesena na jednání sněmu.

Provedena "berní reforma": daň z pozemků byla nahrazena daní z městských domů a vesnických usedlostí (doplněná některými menšími daněmi, například daní osobní, dávkami z piva, z výnosu kapitálu). Šlechta měla platit jenom ze svých domů v královských městech; takto přenesla břemeno daní na poddané a měšťany.


1568


17. února

V Drinopolu (Edirne) byla uzavřena mírová smlouva mezi Maxmiliánem II. Habsburským a tureckým sultánem Selimem II.; ukončila úspěšné období turecké expanze do uherských zemí a potvrdila rozdělení Uher na část habsburskou, tureckou (budínský pašalík) a samostatné Sedmihradsko. Maxmilián se zavázal platit roční tribut ve výši 45 tisíc tolarů. Mír byl prodloužen roku 1577 a znovu 1584 (vždy na 8 let, Rudolfem II.).


1569


Počet krajů na Moravě vzrostl na pět (oproti roku 1527, kdy existovaly tři, nyní Olomoucko, Brněnsko, Hradišťsko, Znojemsko a Jihlavsko, zmizelo Novojičínsko); v čele krajů stáli dva hejtmani, voleni příležitostně.

První samostatnou mapu Moravy vydal matematik a lékař Pavel Fabricius.


1571


24. listopadu

V Moravském Krumlově zemřel biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav, autor duchovních písní (Šamotulský a Ivančický kancionál), Gramatiky české, překladatel Nového zákona, hudební teoretik (Musica) a archivář jednoty (Akta jednoty bratrské). Zasloužil se o povznesení úrovně bratrského školství a vybudování tajné tiskárny v Ivančicích (koncem roku 1562).

během roku

Neúspěšné akce českých stavů o povolení augšpurského vyznání v Čechách a ovládnutí utrakvistické konzistoře (převládalo zde konzervativní smýšlení administrátora Jindřicha Dvorského).


1572


Maxmiliánovým švagrem Zikmundem II. Augustem vymřel po meči jagellonský rod v Polsku; Maxmilián prosazoval na polský trůn svého druhorozeného syna Arnošta (neúspěšně se o to pokoušel až do roku 1575, přičemž využíval v poselstvích do Polska české šlechty - kancléře Vratislava z Pernštejna a nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka). Polským králem byl zvolen Jindřich z Valois a po jeho abdikaci (1574) sedmihradský vévoda Štěpán Báthory (1576-1586).


1573


leden

Papež Řehoř XIII. schválil plán biskupa Prusinovského a povýšil jezuitskou kolej v Olomouci na akademii; císař Maxmilián v prosinci t. r. udělil koleji právo promoční ke všem hodnostem. Přednášky na této dvoufakultní univerzitě byly zahájeny v roce 1576 (z filozofie a teologie).


1574


Jednota bratrská (Moravských bratří) založila v Ivančicích vysoká učení (rektorem se stal Esrom Rüdinger z Wittenberka).

Na jednání českého sněmu odmítla stavovská obec nároky Maxmiliána II. na novou berni (ani když bylo šlechtě povoleno konat krajské sjezdy). Maxmilián ustoupil.

V Čechách uznán nový regál solní vzniklý z výhradního královského práva dovozu alpské nebo mořské soli (ve Slezsku roku 1577).


1575


21. února

Zahájeno jednání (prvního) českého sněmu o náboženských otázkách za účasti Maxmiliána II.; ten přijel do Čech 19. února po několika letech odkládání (v letech 1573-1575 řídili řadu sněmů jeho synové Rudolf a Arnošt), protože potřeboval prosadit volbu svého syna Rudolfa za příštího českého krále a vybrat nové daně (měl 7 milionů zlatých dluhů). Další dva sněmy proběhly od počátku května až do počátku července a třetí v druhé polovině srpna a září. První dva sněmy byly vyplněny předběžnými poradami, rozhodnutí přinesl až třetí sněm. Na sněmu se vytvořila dvě seskupení české šlechty: katolicko-starokališnická menšina a novoutrakvisticko-bratrská většina, jež se zásadně lišily v poměru k habsburským rekatolizačním snahám. Práce na společném programu probíhaly od 17. března do 13. května 1575; nejvýznamnějšími členy kolokvia byli Pavel Pressius, Matěj Dvorský, Albrecht Kamycký a Jiří Strejc. Nekatolíci se shodli na společných článcích víry, na tzv. České konfesi; toto vyznání víry bylo kompromisem mezi konfesí augšpurskou, husitskou tradicí a zásadami jednoty bratrské. Navíc stavové žádali, aby administrátoři a konzistoř podobojí byla dána pod vliv a moc stavovské obce. Stavové směli rovněž volit ochránce (defenzory) víry. Moravané podobné zemské vyznání nežádali.

18. května

Představitelé stavovské opozice předložili císaři Maxmiliánovi Českou konfesi a vyzvali ho, aby ji uzákonil.

září

Maxmilián II. učinil (po dlouhém váhání) před stavovskou deputací ústní příslib, že bude Českou konfesi zachovávat; odmítl však písemně slib stvrdit a včlenit Českou konfesi mezi zemské zákony. Stavové směli volit 15 defenzorů k ochraně náboženských svobod; jako výraz vděku svolili k vypsání nové berně a přijali (20. září) za krále Maxmiliánova syna a dědice Rudolfa.

22. září

Slavnostní korunovace (v chrámu sv. Víta) Rudolfa II. českým králem.

konec září

Odjezd Maxmiliána II. z Prahy do Řezna; sotva překročil hranice, zakázal tisknout Českou konfesi a vydal dva mandáty: 1. proti jednotě bratrské (dovolával se protibratrského mandátu z roku 1508); 2. proti náboženským novotám v královských městech. Současně král Maxmilián odvolal svůj ústní slib souhlasu s Českou konfesí. Někdejší důvěra v jeho náboženskou snášenlivost se vytratila.

22. října

Rudolf zvolen římskoněmeckým králem v Řezně (1. listopadu se konala císařská korunovace).


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.