F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

V. Doba husitská a jagellonská - pokračování


1425


17. října

V poli u Vršovic u Prahy byl sjednán smír mezi táborským a sirotčím svazem na jedné straně a Prahou na straně druhé; to umožnilo zorganizovat novou společnou výpravu na Moravu (pod vedením Korybutoviče).

25. listopadu

Při táborské výpravě do Rakous byl při obléhání Retzu smrtelně zraněn Bohuslav ze Švamberka (převezen do Moravského Krumlova, kde zemřel), který velel husitským polním vojskům po Janu Hvězdovi z Vícemilic (ten se smrtelně zranil při dobývání Mladé Vožice, když nahradil Jana Žižku). Do čela polních vojsk byl zvolen kněz Prokop Holý.


1426


leden

Bojové akce saského kurfiřta Fridricha Bojovného v okolí Mostu a Ústí nad Labem.

jaro

Tažení husitů proti lichtenštejnským državám na jižní Moravě (dobyta mj. Břeclav).

16. června

Ústí nad Labem (v místě Na běhání) došlo k jediné bitvě III. křížové výpravy proti husitům; jádro křižáků tvořili Sasové, Míšenští, bojovníci z Durynska i Lužice. Pod vedením Prokopa Holého proti nim vytáhla spojená táborská i sirotčí vojska, k nimž se připojilo i vojsko pražské vedené Zikmundem Korybutovičem. Naposledy zde křižáci vsadili na útok klasické těžkooděné jízdy.

srpen-listopad

Rakouský vévoda a moravský markrabě Albrecht se svým několikatisícovým vojskem, jež bylo posíleno Zikmundovými Uhry, vtrhl na jižní Moravu (obléhání a potyčky kolem Břeclavi se protáhly do listopadu, kdy přispěchal na pomoc vyčerpané posádce Prokop Holý a Břeclav zůstala v držení husitů). Boje se přesunuly do Rakous.


1427


14. března

Při tažení táborů a sirotků pod velením Prokopa Holého do Rakous došlo k čtyřhodinové bitvě u Světlé (Zwettlu); rakouské vojsko bylo poraženo, Albrechtova vojenská moc ochromena. Vítězství u Světlé bylo předehrou k proslulým "spanilým jízdám".

duben

Zikmund Korybutovič se pokusil v Praze o násilné odstranění svých odpůrců (mluvčích chudiny a drobného měšťanstva). Pokus o převrat se mu nezdařil; 17. dubna byl zatčen, později odvezen na Valdštejn u Turnova a na podzim 1428 vyhoštěn z Čech (za vysoké výkupné). Z Prahy byli vypovězeni i někteří univerzitní mistři (Jakoubek ze Stříbra, Jan Rokycana).

květen

Vojenské tažení táborů a sirotků do Slezska Horní Lužice (nepodařilo se jim dobýt Budyšín, Žitavu ani Zhořelec, pouze vypálili několik klášterů).

4. srpna

IV. křížová výprava (veleli jí kardinál Jindřich Winchesterský a Fridrich Hohenzollernský); po překročení Českého lesa se dostala od Stříbra k Tachovu, odkud se dala na panický útěk po zaslechnutí zpěvu husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci zpívaného vojsky spojených svazů táborského, sirotčího a pražského. Dobytí tachovské pevnosti (14. srpna) završilo celkové vítězství husitů a posílilo pozice táborů a sirotků.

září

Husitská šlechta se pokusila (za vedení Hynka z Koldštejna) o převrat v Praze; pražský lid tento pokus zmařil.

prosinec

Polní vojska udeřila na Kolín (byl poslední oporou panské jednoty), dobyla jej a začlenila do táborsko-sirotčího svazu (tvořilo jej na 30 významnějších královských měst).

Vánoce

Veřejné "hádání" radikálního husitského křídla se západočeskými katolíky na Žebráce; skončilo bez výsledku.


1428


leden-květen

Táboři a sirotci s podporou pražských i moravských oddílů a pod vedením Prokopa Holého vyrazili na spanilou jízdu ("rejsu") do Slezska; pravděpodobně chtěli obejít slezské pevnosti v pohraničí a oklamat protivníka, a proto prošli Moravou na jih, dobyli Uherský Brod, zamířili k Prešpurku (Bratislavě), odtud se obrátili na sever a povážskou cestou kolem Trnavy a zpět k Uherskému Brodu vstoupili Moravskou branou do Slezska. Využili momentu překvapení a jedno město za druhým se jim vzdávalo (Ostrava, Osoblaha, Hlohov, Střelín, pevnost Břeh). Na této cestě se k husitům přidala i vojska polská, vedená Dubkem Puchalou. Začátkem května stanuli husité před Vratislaví, od obléhání upustili a přes Kladsko se vrátili s bohatou kořistí zpět do vlasti.

léto

Další spanilé jízdy: sirotci se vydali do Horní Falce, zatímco táboři přes Břeclav pronikli až k Vídni; překvapivý útok vyvolal zmatek v Zikmundově táboře (bojoval právě s Turky).


1429


4.-9. dubna

Schůzka krále Zikmunda se zástupci husitů Prešpurku (Bratislavě); českou delegaci vedl Prokop Holý a Petr Payne (mistr Engliš, Angličan v českých službách). Zikmund usiloval o dohodu s husity za cenu "obecného příměří", což by ve skutečnosti znamenalo podvolit se mu. Husitští vůdcové byli ochotni i přijmout Zikmunda za krále, ale jen s podmínkou, že uzná pravdy čtyř artikulů a že umožní před připravovaným koncilem v Basileji veřejně a svobodně "disputovat", přičemž "rozhodčí autoritou" nebudou kardinálové, ale sama litera Písma svatého. Jednání skončilo nezdarem.

konec května

V Praze proběhl svatotrojický sněm; jednal o poměru husitů ke koncilu a o příměří se Zikmundem. Došlo k drobným neshodám, ke smíru se dospělo až koncem září.

10. srpna

V Praze zemřel náboženský reformátor Jakoubek ze Stříbra, který zavedl roku 1414 spolu s Mikulášem z Drážďan (a po písemné poradě s Husem, tehdy již v Kostnici) přijímání podobojí (latinsky sub utraque specie, odtud utrakvisté, resp. kališníci).

podzim

Další vojenská výprava (spanilá jízda) do Slezska Horní Lužice. Všechny operace sledovaly zejména tyto cíle: 1. preventivním úderem ochromit přípravy nových protičeských aktivit; 2. šířit husitské myšlenky v zahraničí (kampaň manifestů, které se dostaly až do Francie, Anglie i Španělska); 3. získat nezbytné životní prostředky a zásoby (sůl a potraviny, olovo, střelný prach, kovy apod.).

Vánoce-konec února 1430

Pod vedením Prokopa Holého byla podniknuta s velkou armádou (na 40 tisíc pěších, 3500 jezdců a 2500 vozů) spanilá jízda do Saska a Bavorska; husité táhli nejdříve k Lipsku, kde se rozdělili do pěti sborů, jež začaly samostatně operovat na německém území. Husité snadno dobývali jedno město za druhým (celkem jim padlo do rukou přes 40 měst v Sasku, ve Francích a v Horní Falci).


1430


polovina února

Na hradě Beheimsteinu uzavřel kurfiřt Fridrich Hohenzollernský (zástupce Zikmundův v Říši) příměří s husity za cenu výkupného; sám slíbil zaplatit 14 tisíc zlatých, město Norimberk mělo odevzdat 11 tisíc a vévoda bavorský 10 tisíc zlatých. Fridrich se rovněž zavázal umožnit husitům svobodné slyšení (tj. diskusi) na náměstí v Norimberku, jehož se měli zúčastnit přední němečtí bohoslovci; z tohoto slyšení však nakonec (pro odpor papežské kurie) sešlo.

léto

Výprava táborů do Slezska a sirotků do Pováží; ta skončila neúspěšně, když po porážce u jihomoravského Podivína narazila v Pováží na dobře organizovanou obranu.

Vánoce

Táboři táhli znovu do Slezska, aby pomohli ohroženým posádkám, Prokop Holý cestou dobyl Šternberk.

1430-1433

Léta přírodních katastrof a neúrody.


1431


11. února

Kutnohorský sněm zvolil 12 zemských "vládců" z jednotlivých husitských směrů; současně navrhl vyslat do Polska misi.

únor-květen

Spanilá jízda husitů do Horní Lužice.

jaro

Polský král Vladislav II. Jagellonský nabídl Krakov pro smírčí jednání husitů s katolickou církví; českou misi vedl Prokop Holý, ale diskuse o čtyřech artikulích ztroskotala. Z Krakova provedli husité vpád do Spišska (dobyli Červený Kláštor).

květen

Rozhovory krále Zikmunda s husitskou delegací v Chebu skončily neúspěšně; padly naděje na smírčí dohodu.

léto

Neúnavným úsilím papežského nuncia kardinála Giuliana Cesariniho se podařilo shromáždit již V. a početně nesporně největší křížovou výpravu; křižáci teprve 1. srpna překročili pomezní hvozd u Tachova a vyčkávali zde dalších posil (zejména Albrechta II. Habsburského). Po několika dnech pustošení postoupili k Domažlicím.

14. srpna

K poslednímu vojenskému pokusu křižáckých vojsk (V. křížové výpravy) o vítězství nad husity došlo u Domažlic. Husitské vojsko (táboři, sirotci, pražané i jednotky Zikmunda Korybutoviče) pod vedením Prokopa Holého přitáhlo k městu a křižáci (dříve než se utkali se sjednocenými husitskými vojsky) se rozutekli při blížícím se chorálu písně Ktož jsú boží bojovníci. Politickým výsledkem bitvy bylo pozvání husitů na jednání basilejského koncilu.

říjen

Spanilá jízda táboritů do Rakous; skončila jejich těžkou porážkou u Kirchberku.

15. října

Basilejský sněm, řízený kardinálem Cesarinim, pozval husity k slyšení, při němž "sám Duch svatý bude uprostřed jako rozhodčí a soudce".

podzim

Sirotci pod vedením Jana Čapka ze Sán a táboři pod Prokopem Holým pronikli přes Uherský Brod k Váhu a zanechali posádku na hradě Lednici; postupně pokračovali v dobývání jižního Slovenska. Pro neshody při dělení kořisti došlo k rozdělení vojsk; táboři s Prokopem se vrátili bezpečně do Čech, sirotci zůstali v Pováží až do konce listopadu, kde byli napadáni uherským vojskem. Zde došlo k jedné z největších porážek husitů (zahynulo více než dvě třetiny bojovníků).

25. listopadu

Zikmund Lucemburský byl při své cestě do Říma korunován za lombardského krále.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.