F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

V. Doba husitská a jagellonská - pokračování


1421


počátek ledna

Radikální skupina táborů (pikarti, odmítající svátost oltářní) vedená Petrem Kánišem a Martinem Húskou byla nucena opustit Tábor a usadila se v nedalekých Příběnicích, kde propadli dalším bludům a byli nařčeni z adamitství.

Už od konce roku 1420 se začali shromažďovat na ostrově řeky Moravy nedaleko Uherského Ostrohu u vsi Nedakonice sedláci a zemané a pod vedením Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic zde založili "tábor" moravských stoupenců husitství (obdoba Žižkova Tábora).

Zimní ofenziva Žižkova polního vojska v západních Čechách (vyplenění klášterů v Chotěšově, Kladrubech, obležení Tachova a Plzně, dobytí Chomutova - 16. března).

polovina ledna

Moravští táboři z Nedakonic zpustošili a vypálili jeden z nejbohatších moravských klášterů - Velehrad; pokus o dobytí Kyjova byl neúspěšný.

2. února

Přijetí husitského poselstva u polského krále Vladislava a velkoknížete litevského Vitolda; Vladislav II. českou korunu odmítl (obavy z papeže), Vitold byl ochoten jednat dále.

jaro

Postupně se vytvořil (za účinné pomoci Jana Žižky z Trocnova) pražský městský svaz, který sdružoval dvacet jedna měst (patřila k němu mj. Čáslav, Kouřim, Český Brod, Mělník, Litoměřice, Kolín, Litomyšl, Nymburk a od dubna i Kutná Hora). Kolem Tábora byl vybudován táborský svaz z měst v jižních a západních Čechách (například Písek, Prachatice, Horažďovice, Sušice, Klatovy a Domažlice). Ve východních Čechách vznikl orebský (od roku 1424 sirotčí) svaz. Vedle nich existovala "obec polem pracující", tj. stálé polní vojsko, vedené hejtmany a budované Janem Žižkou.

Pražský a táborský svaz podnikly velké tažení do východních Čech a opanovaly řadu měst (Vysoké Mýto, Poličku, Dvůr Králové); Zikmund se stáhl se svým dvorem počátkem března z Čáslavi na Moravu (zdržoval se v Brně, ve Znojmě, Uherském Brodě a Uherském Hradišti). Koncem dubna se dostala spojená vojska na hranice Moravy.

21. dubna

Uzavřena smlouva mezi pražským arcibiskupem Konrádem z Vechty pražany; arcibiskup se přidal na stranu pražanů a zavázal se: 1. respektovat čtyři pražské artikuly; 2. neuznávat krále Zikmunda. Katolický klérus odmítl respektovat arcibiskupa a ten přenesl své sídlo do Žitavy v Horní Lužici.

duben

Jan Žižka nechal vojensky zlikvidovat táborské pikarty (adamity), když předtím potlačil vzpouru pikartů ve vlastním vojsku. Na Klokotech u Tábora bylo na 60 předáků chudiny se zajatým knězem Petrem Kánišem upáleno. Druhý vůdce, Martin Húska, byl na cestě na Moravu zajat a 21. srpna v Roudnici upálen v sudu na náměstí.

květen

Papežským legátem byla z iniciativy čtyř říšských kurfiřtů vyhlášena II. křížová výprava proti Čechům.

konec května-červen

Slezané vpadli do východních Čech, při obléhání Broumova došlo k neshodám mezi husitskými veliteli a jejich vojskem; výsledkem byl rozchod vojska.

3.-7. června

Čáslavi se sešlo celonárodní shromáždění (zemský sněm) za účasti panstva, měst, zemanstva, dvou zástupců krále Zikmunda a také části moravské šlechty (tedy podobojích i katolíků). Sněm dospěl k těmto závěrům: 1. za základ politického uspořádání v zemi (zemský zákon) byly vyhlášeny čtyři artikule pražské (v mírnější formulaci); 2. král Zikmund byl slavnostně zbaven českého trůnu (do čtrnácti bodů byla shrnuta jeho obžaloba); 3. byla jmenována prozatímní dvacetičlenná zemská vláda (Rada Království českého), jež měla řídit zemi do přijetí nového krále (za účasti čtyř zástupců Prahy, čtyř představitelů dalších královských měst, pěti pánů, pěti rytířů a dvou zástupců táborské obce); 4. bylo rozhodnuto dále jednat o polské kandidatuře na trůn; 5. byli ustanoveni dva rozhodčí v náboženských otázkách (M. Jan z Příbrami a Jan Želivský). Čáslavský sněm však nenastolil klid v zemi (někdy bývá označován jako první evropský parlament).

11.-14. června

Brně zasedal sněm Moravanů, na němž nebyl přijat jednoznačný závěr k výsledkům čáslavského sněmu; došlo k prohloubení propasti mezi Zikmundem a moravskými husity (velká část Moravy zůstala věrná Zikmundovi).

polovina června

Při obléhání hradu Rabí přišel Jan Žižka z Trocnova o druhé (pravé) oko.

30. června

V Praze provedl Jan Želivský převrat, 2. července obsadil obě radnice (Starého i Nového Města pražského) a "tehdy vládl celou obcí" (jak zaznamenal Starý letopisec); na radnice dosadil po patnácti konšelech ze svých přívrženců.

7. července

Synoda husitského duchovenstva v Praze odsoudila odchylky od artikulů pražských.

6. srpna

Vojenská výprava pražanů za velení Jana Želivského utrpěla u Mostu porážku od míšeňských žoldnéřů.

polovina srpna

Počátek II. křížové výpravy; pět armád v pěti směrech (od Chebu Bavoři, od Freiburgu Míšenští, z Kladska Slezané a Lužičané, od Lávy Rakušané a z Moravy Zikmund s uherskými jezdci) mělo zaútočit na Prahu. Nekoordinovanost jednotlivých armád (společně šlo o mnohatisícové šiky ozbrojenců) způsobila fiasko celé výpravy.

17. srpna-4. září

Sněm v Kutné Hoře prodloužil platnost působení prozatímní dvacetičlenné zemské vlády (zvolena na čáslavském sněmu) a vyslal nové poselstvo k litevskému velkoknížeti Vitoldovi. Poselstvo zadržel synovec opavského knížete Hanuš II. v Ratiboři a vydal je věrolomně králi Zikmundovi.

2. října

Obležené město Žatec odrazilo několik křižáckých útoků a s pomocí spojených husitských vojsk vyhnalo nepřítele ze země.

21. října

Část táborských radikálů, žijící v tvrzi Ostrov v lesích u Stráže nad Nežárkou, byla dobyta Žižkovými jednotkami a pochytaní pikarti skončili svůj život na hranici.

17. listopadu

Do Brna (obsazeného uherským vojskem) svolal král Zikmund sněm, na němž (až na výjimky) se moravská husitská šlechta zřekla čtyř artikulů a přijala Zikmunda za krále. Současně zde byl uzavřen protihusitský landfrýd. Morava se jako celek zřekla husitství (koncem roku byla okupována uherským a rakouským vojskem).

22. prosince

S pomocí zrady se král Zikmund zmocnil Kutné Hory, avšak mistrným manévrem již 6. ledna 1422 Žižka znovu obsadil město. V dalších dnech (7. a 8. ledna) byli poraženi Uhři u Haber a u Německého Brodu.

konec roku

Nastal konec nedakonického tábora na Moravě; část husitů odešla do východních Čech a spojila se s orebity, zbytek jeho obránců přesídlil na blízký Uherský Ostroh, který se stal počátkem 20. let hlavní baštou husitství na jihovýchodní Moravě (tam se uchýlili husitští kněží vypuzení z far).


1422


5. února

Zrušena jednota pražských měst, kritika J. Želivského.

9. března

Jan Želivský s devíti svými druhy byl zajat na Staroměstské radnici a popraven; skončilo období revolučního radikalismu Prahy.

polovina března-polovina května

Městská chudina a lumpenproletariát v Praze plenily a rabovaly odvetou za smrt svého vůdce, radikálního kněze Jana Želivského; 11. března bylo popraveno sedm konšelů.

23. března

Král Zikmund předal svému nastávajícímu zeťovi Albrechtu II. Habsburskému správu Moravy a jmenoval ho svým místodržícím.

konec dubna

Příjezd synovce litevského velkoknížete Vitolda, ani ne třicetiletého Zikmunda Korybutoviče, na Moravu (obléhal Olomouc) a 17. května do Prahy. Jako představitel jagellonské dynastie byl uznán jak Prahou, tak i tábory za správce země.

1. srpna

Čáslavi se sešel druhý sněm (svolaný z popudu Korybutoviče); účast odmítla katolická šlechta, dostavili se jen podobojí. Korybutovič slíbil respektovat čtyři artikuly.

podzim

Na záchranu Karlštejna (obleženého pražany a Korybutovičem) byla zorganizována nová vojenská výprava (vyhlášena kardinálem Brandou na říšském sněmu v Norimberku), kterou vedl braniborský kurfiřt. Do bojů však (pro špatnou koordinaci velení a nedostatečné síly) vůbec nezasáhla, v listopadu bylo uzavřeno příměří na jeden rok.

Vavřinec z Březové, měšťan Nového Města pražského, sepsal Husitskou kroniku, v níž zachytil události let 1414-1421 a později také složil proslulou Píseň o vítězství u Domažlic (obě psány latinsky).


1423


leden

Polský král Vladislav II. Jagellonský, litevský velkokníže Vitold a král Zikmund uzavřeli spojeneckou úmluvu; Vitold odvolal synovce Zikmunda Korybutoviče z Čech.

Jan Žižka se rozešel s táborským městským svazem a začal budovat ve východních Čechách nový tábor navazující na orebity vedené knězem Ambrožem a opírající se o některá východočeská města (Čáslav, Jaroměř, Dvůr Králové).

7. dubna

Na sjezdu nového bratrstva v Německém Brodě došlo k založení Žižkova tzv. Menšího (Nového) Tábora; současně zde byl vydán (snad) organizační řád známý pod názvem Žižkův vojenský řád.

20. dubna

bitvě u Hořic bylo panské vojsko vedené Čeňkem z Vartemberka "na hlavu" poraženo Janem Žižkou. Přibližně v téže době zaútočili pražané proti táborské tvrzi Kříženec (konflikt skončil smírem).

24. června

Nové tzv. hádání pražských a táborských kněží na Konopišti o liturgických otázkách; nevedlo sice k dohodě, avšak ani neprohloubilo vzájemné rozpory.

červen, červenec

První výprava českých husitů na Moravu; východočeské orebity i pražský svaz vedl Bedřich ze Strážnice a Bořek z Miletínka. Husité se zmocnili řady měst na střední Moravě, rozprášili vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného a opavského knížete Přemka.

4. srpna

Žižkovy úspěchy ve východních Čechách (zejména obsazení Hradce Králové v červenci) vedly ke společné výpravě pražanů a husitského panstva proti slepému hejtmanovi; skončila však porážkou spojenců u Strauchova Dvora u Hradce Králové. Šlo o první střetnutí dvou husitských vojsk stejně vyzbrojených a používajících stejné taktiky (poprvé stanula "archa proti arše"). Následovaly další dílčí bitvy (například u Skalice 6. ledna 1424, Kutné Hory, Čáslavi, Labského Týnce).

1. října

Král Zikmund udělil formou rodinné dynastické úmluvy markrabský titul a plná panovnická práva na Moravě svému zeti Albrechtu II. Habsburskému a dceři Alžbětě (s výjimkou olomouckého biskupství, některých měst, hradů a opavského vévodství, jež zůstaly přímými lény Zikmunda jako českého krále). Morava se tak dostala na 14 let mimo svazek zemí České koruny.

konec října-1. listopadu

V Praze se konal svatohavelský sněm, z něhož vzešla zemská vláda o 12 členech (vesměs z příslušníků panstva, polovinu tvořili podobojí, polovinu katolíci); došlo zde k odsouzení "zemských zhoubců", čímž byla míněna polní vojska.


1424


7. ledna

Vítězství Žižkova vojska nad královskými spojenci u České Skalice.

7. června

Na kopci u Malešova (u Kutné Hory) došlo ke střetnutí panské jednoty s vojskem Jana Žižky; šlo o jednu z nejkrvavějších bitev za husitských válek. Žižka si sám vybral bojiště, v úzkém údolí použil svých vozů k rozražení nepřátelských řad. Pod vlivem této porážky se rozpadl pražský městský svaz.

1. července

Do Prahy se znovu dostavil Zikmund Korybutovič, který tak vyslovil souhlas s nabídkou pražského městského svazu na královskou korunu; bratrstva jej však za svého krále nepovažovala, zůstal osamocen a nebyl podporován ani příbuznými doma, vystupoval zde "na vlastní pěst".

14. září

Na Špitálském poli u Prahy (když se konšelé vzdali J. Žižkovi na milost a nemilost za přímluv kněze Jana Rokycany) bylo uzavřeno příměří; současně zde bylo rozhodnuto o velkém společném tažení husitů na Moravu pod Žižkovým velením proti Albrechtu II. Habsburskému.

počátek října

Pod dojmem neúspěchů panské jednoty došlo ve Zdicích k jednání o smíru mezi husity a královskou stranou; byl ustaven šestnáctičlenný sbor zástupců obou stran.

11. října

Na počátku válečného tažení spojených husitských vojsk na Moravu zemřel u Přibyslavi Jan Žižka z Trocnova; pochován byl v kostele sv. Ducha v Hradci Králové "při prvním pilíři v hlavní lodi po straně evangeliově". Později (snad) byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi.

konec října-listopad

Výprava českých husitů (už pod vedením Zikmunda Korybutoviče, hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic zvaného Bzdinka a Bohuslava ze Švamberka si říkali sirotci) dobyla při svém tažení na Moravu několik měst, klášterů a pevností na západní Moravě; během listopadu se husitské sbory vrátily zpět do Čech.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.