F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

V. Doba husitská a jagellonská

V. Doba husitská a jagellonská

(počátek 15. století-1526)
úvod

1419


17. srpna

Houfy městské chudiny a drobného řemeslnictva se vrhají na pražské kostely a kláštery. Davy ničí varhany, obrazy, ornáty kněží. O dva dny později útočí pražané i na staroměstské nevěstince.

začátek září

V Praze se sešel sjezd české šlechty, který stanovil podmínky, za nichž byla šlechta ochotna přijmout Zikmunda za českého krále; Zikmund měl vymoci na církvi povolení kalicha, měl zabránit tupení památky Jana Husa a Jeronýma Pražského.

30. září

Na Křížkách (jižně od Prahy) se konal velký tábor venkovského lidu, na němž český radikální kněz Václav Koranda vyhlásil svůj radikální husitský program zřízení božího státu a volbu vlastního biskupa; všem účastníkům pouti radil, aby vzali do rukou "místo hole poutnické meč". V Plzni založil "město slunce".

6. října

Přední čeští páni uzavřeli s královnou Žofií spolek na obranu "práva a řádu zemského", k němuž přistoupilo i Staré Město pražské. Spolek měl usilovat o zachování pokoje v zemi až do příjezdu krále Zikmunda.

25. října

Novoměstští obsadili útokem jediný opěrný bod krále Zikmunda na pravém břehu Vltavy - Vyšehrad.

počátek listopadu

Na svátek sv. Ludmily (10. listopadu) mělo dojít v Praze k sjednocení (sbratření) všech přívrženců kalicha; do Prahy se hrnuli poutníci ze všech končin země. Na jejich cestě docházelo ke srážkám s katolickým panstvem (k první ozbrojené srážce došlo 4. listopadu u Živohoště blízko Prahy). V samotné Praze opanovali husité pod vedením Mikuláše z Husi Malou Stranu (v bojích se vyznamenal Jan Žižka, trvaly deset dnů). Královna Žofie opustila Hrad. Obě nepřátelské strany uzavřely 13. listopadu příměří do jara 1420.

listopad, prosinec

Venkovské houfy pod vedením Jana Žižky a Břeňka Švihovského opustily Prahu (nesouhlasily s příměřím mezi Prahou a králem Zikmundem) a zamířily do Plzně ("města slunce"), jež se měla stát centrem husitského hnutí. Žižkovy houfy zaznamenaly vítězství u Nekměře (severozápadně od Plzně) nad královským vojskem; poprvé zde využito zpevněných selských povozů - vozové hradby.

Vánoce

V Brně se sešel zemský sněm, na němž se objevil Zikmund Lucemburský; Moravané včetně husitů jej přijali za pána země a složili mu sliby poslušnosti. Zikmund se stal markrabětem, zemským hejtmanem byl jmenován Jindřich Plumlovský z Kravař. Na jednání se dostavila i delegace českých husitů, která mu nabídla českou korunu za podmínky, že povolí přijímání podobojí. To Zikmund odmítl, jednání ztroskotalo. V Brně se Zikmund setkal také s olomouckým biskupem Janem XII. Železným (úřad zastával od roku 1418, předtím byl litomyšlským biskupem) a opavským vévodou Přemkem; potvrdil jim jejich léna a uzavřel s nimi spojenectví.


1420


9. ledna

V Kutné Hoře došlo k "honu" na přívržence kalicha, kteří byli zaživa házeni do šachet.

21. února

Jihočeští husité (pokud neodešli do Plzně) zaútočili na Popeleční středu, když měšťané odpočívali zmoženi po masopustních radovánkách, na Sezimovo Ústí, dobyli je, vyhnali majitele panství i s mnichy z města a vybudovali si zde první své středisko.

1. března

Ve Florencii vyhlášena papežem Martinem V. křížová výprava proti husitům.

17. března

Papežský legát za přítomnosti krále Zikmunda vyhlásil ve Vratislavi proti Čechům I. křížovou výpravu; šlo o první křížovou výpravu proti křesťanům od 13. století (tehdy v jižní Francii proti valdenským a katarům). K tažení proti Praze povolal Zikmund všechny své stoupence v České koruně. Nedlouho předtím (4. března) dal ve Vratislavi popravit 23 odbojných měšťanů a nechal mučit a upálit pražského měšťana Jana Krásu za jeho sympatie k husitům (14. března).

25. března

Nedaleko Sudoměře došlo k prvnímu významnějšímu střetnutí Žižkovy vozové hradby s rytířským vojskem; husitské oddíly pod vedením Břeňka ze Švihova a Jana Žižky z Trocnova se přesouvaly z Plzně do Tábora, přičemž byly pronásledovány strakonickými křižovníky i královským vojskem. Nedaleko Písku (mezi dvěma rybníky) došlo k boji, kdy rytíři neuspěli s útokem těžké jízdy ("železní páni") ani po hrázi, ani přes bahnité dno vypuštěného rybníka. Břeněk Švihovský zde padl, jeho velitelské místo zaujal Jan Žižka.

konec března (snad 30.)

Jihočeští táboři obsadili po dobytí Sezimova Ústí strmý ostroh nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka (nacházely se zde zbytky někdejšího neúspěšně lokovaného města ve 13. století) a vybudovali své město Hradiště hory Tábor. Na Tábor začaly proudit davy zejména venkovského lidu; byly zde zrušeny feudální výsady, všichni lidé si byli rovni a nazývali se bratřími a sestrami. Majetek byl všem společný.

3. dubna

Z popudu Želivského svolali pražané shromáždění obcí Starého i Nového Města, kde se konšelé zavázali vojensky hájit kalich; šlo o tzv. první husitský manifest.

polovina dubna

Táborské vojenské jednotky podnikly řadu výpadů do okolí (Vožice, Sedlec, Milevsko, Písek, Prachatice, Nepomuk, Rabí).

20. dubna

Nejvyšší pražský purkrabí Čeněk z Vartemberka se lstí zmocnil Pražského hradu a jako první podepsal manifest z 18. dubna, jímž husitský sjezd oznámil sesazení krále Zikmunda.

7. května

Čeněk z Vartemberka vydal Hrad do rukou královského vojska a pokořil se Zikmundovi (přebíhal z jedné strany na druhou).

polovina května

Ztroskotal poslední pokus o smír pražanů se Zikmundem v Kutné Hoře.

konec května

Na pomoc Praze vyrazili táboři (čtyři polní obce), dostavily se i ozbrojené síly ze severozápadních Čech, z okolí Žatce, Loun a Slaného, přišli "orebité" z východních Čech v čele s vůdcem, knězem Ambrožem.

polovina června

Tábor byl neúspěšně obléhán mladým Oldřichem z Rožmberka; přepad jeho ležení na úsvitu 30. června skončil naprostým úspěchem táborů pod vedením Mikuláše z Husi.

Král Zikmund vjel do Pražského hradu.

1.-8. července

Došlo k definitivní formulaci čtyř artikulů pražských; jménem "všech věrných Království českého" je vydali představitelé Prahy a celá obec pražská. Společný a základní jednotný program nejrůznějších směrů v husitském hnutí (na jeho sestavování se účastnili univerzitní mistři) obsahoval: 1. svobodné kázání (hlásání) slova božího; 2. možnost podávat svátost oltářní všem věřícím (tedy i laikům) "pod obojí způsobou"; 3. požadavek odnětí majetku církvi a navrácení kněžstva původnímu apoštolskému životu; 4. žádost, aby "všichni hříchové smrtelní a zvláště zjevní a jiní neřádové zákonu božímu odporní řádem" byli trestáni.

počátek července

Praha úplně obklíčena křižáckým vojskem vedeným uherským a římským králem Zikmundem (proniklo do Čech po známé slezské cestě přes Kladsko); křižáci ovládli strategicky důležité výšiny: Pražský hrad, Vyšehrad.

14. července

Po několika předchozích menších šarvátkách se křižáci pokusili dobýt vrch Vítkov (později zvaný Žižkov); došlo zde k bitvě (nebo spíše bitce lokálního charakteru), husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova útok odrazili a zvítězili.

26. července

Městská rada Starého Města pražského vydala nařízení o konfiskaci majetku měšťanů, kteří opustili město.

28. července

Zklamaný a roztrpčený ZIKMUND [1419] se dal od arcibiskupa Konráda z Vechty v Praze spěšně korunovat českým králem. Nebyl však husitskou většinou národa přijat.

červenec

Vyslanec pražských měst Hynek z Koldštejna jednal s polským králem Vladislavem II. Jagellonským v Krakově o jeho možné kandidatuře na český trůn (případně se uvažovalo o kandidatuře litevského velkoknížete Vitolda); přístup k této otázce byl mezi tábority nejednotný. Vleklá jednání byla neúspěšná (Žižka byl "pro" kandidaturu, Mikuláš z Husi odmítal obnovu královské moci).

počátek srpna

Křižácké vojsko opustilo Prahu.

5. srpna

Táborští kněží předložili pražským obcím 12 revolučních článků táborského programu s ultimativní výhrůžkou, že jejich vojsko opustí Prahu, nebudou-li jejich požadavky přijaty. Novoměstská obec jim vyšla vstříc, ale staroměstští konšelé váhali (čekali na stanovisko univerzitních mistrů). Tzv. články táborské byly reakcí husitských radikálů na čtyři pražské artikule.

18. srpna

Jan Želivský prosadil na Starém Městě pražském novou městskou radu.

22. srpna

Táborské vojsko opustilo Prahu, protože požadavky jejich kněží nebyly splněny.

konec srpna

Jan Žižka zahájil z Písku velkou podzimní ofenzivu proti rožmberským pevnostem (postupně dobyl Vodňany, Lomnici, Prachatice) a přiměl Oldřicha z Rožmberka uzavřít 18. listopadu příměří až do počátku února 1421.

září

Táborským biskupem byl zvolen Mikuláš z Pelhřimova zvaný Biskupec, který vynikl jako teolog a původce velkého obranného spisu o táborské straně.

1. listopadu

Pražané oblehli Vyšehrad (posádce velel moravský pán Jan Šembera z Boskovic) a za pomoci svých spojenců porazili Zikmundovo vojsko, sestávající především z Uhrů a Moravanů, jež mělo osvobodit vyšehradskou pevnost. V bitvě zahynula elita moravské šlechty (zemský hejtman Jindřich z Plumlova, Petr a Jaroslav ze Šternberka aj.). Porážka pod Vyšehradem oslabila Zikmundovu pozici nejen v Čechách, ale i na Moravě. Pražský lid zničil Vyšehrad jako pevnost i jako sídlo.

10. prosince

V domě někdejšího kutnohorského mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojšína došlo k prvnímu velkému "hádání" táborských kněží s univerzitními mistry (zastupovali pražany). Mistři prudce napadli 72 táborských článků, označili je za bludy (táboři se výrazně odlišili od dosavadních právních a i liturgických zvyklostí: zjednodušili mši, sloužili ji na nesvěcených místech, užívali při ní češtinu apod.). "Hádání" nevedlo k dohodě.

24. prosince

Na následky poranění při nehodě (spadl z koně) zemřel přední hejtman a představitel radikálního křídla husitů, Mikuláš z Husi; táborská levice ztratila vůdčí organizátorskou osobnost a nekompromisního zastánce táborského programu. Vůdčí hejtmanskou osobností na Táboře se stal Jan Žižka, muž středu.

konec prosince

Husitské poselstvo nabídlo českou korunu polskému králi Vladislavu II. Jagellonskému.

Patriciát tzv. šestiměstí v Horní Lužici poslal ke králi Zikmundovi delegaci; král od ní požadoval, aby zdejší rytíři byli nápomocni při potlačení husitů a současně dal příkaz k opevnění měst šestiměstí (Budyšín, Zhořelec, Žitava, Kamjenc, Lubij a Lubaň).


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.