F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

IV. Léta panování Lucemburků - pokračování


1316


jaro

Králi Janovi přispěchali na pomoc k odvrácení hrozícího vojenského konfliktu v Českém království jeho strýc Balduin Lucemburský (trevírský arcibiskup) a Petr z Aspeltu (mohučský arcibiskup).

12. dubna

Z iniciativy "zprostředkovatelské arcibiskupské mise" došlo k uzavření smíru mezi králem Janem a skupinou panstva; Jindřich z Lipé byl propuštěn z vězení a obdržel úřad nejvyššího maršálka. Do rukou krále se dostala řada hradů v Čechách i na Moravě, které dosud držela odbojná šlechta. Panský odboj byl pacifikován.


1317


jaro

Nová válka mezi králem, královnou a jejich spojenci a stranou Jindřicha z Lipé.

začátek prosince

Král Jan zbavil úřadu podkomořího i svého potenciálního spojence Viléma Zajíce z Valdeka a rovněž tak Jindřicha z Lipé nahradil ve funkci maršálka dalším cizincem. Král se dostal do izolace.

Vánoce

Jindřich z Lipé se odebral do Vídně a zde uzavřel smlouvu s Fridrichem I. Habsburským; v dohodě se dokonce kalkulovalo se zbavením českého trůnu Jana Lucemburského a jeho nahrazením buď Jindřichem Korutanským, nebo některým z bratrů krále Fridricha.


1318


6. ledna

Král Jan se svým vojskem vpadl na Moravu, obsadil Brno a odtud podnikal válečné výpravy proti povstalcům. Nakonec se však královo vojsko dostalo do obklíčení.

únor

Nepokoje v zemi přerostly ve všeobecné povstání proti královské moci.

23. dubna

Na sněmu v Domažlicích došlo z iniciativy Ludvíka Bavorského (z rodu Wittelsbachů) k uzavření smíru mezi králem Janem Lucemburským a českou šlechtou. Král potvrdil své závazky z roku 1310, slíbil propuštění všech německých rytířů ze svého vojska a znovu se výslovně zaručil, že nebude cizincům udělovat žádné úřady. "Úmluvy" domažlické znamenaly fakticky kapitulaci krále a jednoznačné vítězství šlechty; nekorunovanou hlavou ve státě (královským podkomořím) se stal Jindřich z Lipé (až do své smrti roku 1329). Král Jan se přestal zajímat o věci státní správy a většinu času trávil v cizině (pokud se vracel, tak pro peníze); zcela se soustředil na říšskou a evropskou politiku. Smlouva byla znovu obnovena na sněmu v Domažlicích roku 1331.

3. července

Mikuláši II., staršímu synovi vévody opavského, bylo uděleno od krále Jana vévodství opavské jakožto české léno; Mikuláš II. pak panoval na Opavsku do roku 1365. Opavsko bylo odloučeno od Moravy.

během roku

V zemích Koruny české došlo k zavedení papežské inkvizice.


1319


únor

Král Jan využil smrti markraběte braniborského Waldemara a získal Budyšínsko.

Manželská krize mezi králem Janem a královnou Eliškou Přemyslovnou vyvrcholila dobytím hradu Loket královou družinou; západočeský hrad si vybrala Eliška jako útočiště pro sebe a děti. Král po ostré potyčce vykázal Elišku na Mělník a zhruba tříletého prince Václava (pozdějšího Karla IV.) internoval nejdříve na Lokti a po dvou měsících ho nechal převést na hrad Křivoklát (tam žil až do roku 1323). Manželství Jana a Elišky se rozbilo roku 1322 (ač zůstalo nerozvedeno).


1320


počátek roku

Jan Lucemburský opustil Čechy a správu země předal Jindřichu z Lipé.


1321


leden

Král Jan se vrátil do Čech, moc Jindřicha z Lipé zůstávala nedotčena, dokonce byl jmenován říšským maršálkem.


1322


12. února

Jan Lucemburský se zúčastnil korunovace francouzského krále Karla IV. , který se v září t. r. oženil se sestrou Jana Lucemburského Marií (už v roce 1324 však zemřela).

28. září

Rozhodující bitva u Mühldorfu mezi Ludvíkem Bavorem a Fridrichem I. Sličným (Habsburským) o královský titul v Říši; silný oddíl Čechů v čele s králem Janem Lucemburským přispěl k vítězství Bavorů. Za tuto pomoc dostal český král 4. října t. r. v zástavu Chebsko (od té doby zůstalo součástí Koruny české), slíbené už v roce 1314.


1323


4. dubna

Král Jan nechal převézt svého sedmiletého syna Václava do Francie na výchovu ke dvoru krále Karla IV. (jeho strýce); 15. května t. r. se zde konal sňatek Václava se stejně starou Blankou z Valois.

18. září

Habsburkové museli odevzdat Janu Lucemburskému listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách a vrátit některá (dosud držená) místa na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín); současně byla uzavřena mírová smlouva Habsburků s Janem.


1324


konec roku

Jan Lucemburský odjel k jednání s Jindřichem Korutanským a uzavřel s ním smlouvu; předmětem ujednání byla svatba mezi Jindřichovou dcerou Markétou (zvanou Maultasch-Pyskatá) a druhorozeným Janovým synem Janem Jindřichem. Jan Jindřich se vzdal nároků na českou královskou korunu a bylo mu přislíbeno Moravské markrabství, Opavsko, Kladsko a Budyšín.


1325


Král Jan nechal v Čechách razit zlaté mince, tzv. florény (podle italského vzoru).


1327


leden

Návrat krále Jana do Čech. K získání podpory stavů (požadoval nové daně) udílel rozsáhlá privilegia a výsady mnohým městům.

únor

Tažení krále Jana Lucemburského do Slezska, kde chtěl upevnit své postavení (opíral se zejména o svůj titul krále polského, který převzal jako dědictví po Václavu III.). Jan přijal sliby lenní věrnosti od většiny hornoslezských knížat (jmenovitě Ratibořska, Kozelska, Bytomska, Osvětimska a Zátorska). Krátce nato se ujal i správy Vratislavska. Těšínský kníže Kazimír poté vstoupil v lenní svazek s českým králem a jeho země se stala nerozlučnou součástí Českého království, respektive zemí Koruny české.

Ludvík IV. Bavorský jmenoval Jana Lucemburského říšským generálním vikářem.

červenec

Jan Lucemburský porazil brabantského vévodu Jana III., který mu odmítl vyplatit dědictví po matce.


1328


Podpora krále Jana při korunovační cestě Ludvíka Bavorského do Říma.

Jan Lucemburský se vrátil z Porýní a vpadl se svým vojskem do Rakous; opanoval celé levé Podunají.

prosinec

Křížová výprava krále Jana do Pruska a Litvy; dobyl Žmuď a zaútočil na knížata v Kujavsku a Mazově (na obou březích Visly jižně od Toruně). V Plocku přijal kníže Václav Mazovský (březen 1329) své země v léno od českého krále a zavázal se, že mu bude pomáhat proti "králi krakovskému" (tj. Vladislavu Lokýtkovi).


1329


2. dubna

Jan Lucemburský prodal polovinu Dobříňska a Mazovska řádu německých rytířů.

19. května

Král Jan zakoupil Zhořelecko a použil poprvé státoprávní pojem "Koruna a stůl Českého království" (CORONA ET MENSA REGNI BOHEMIE). Tento pojem zahrnoval jak původní území českého státu, tak i přičleněné země, včetně zahraničních lén, a to bez ohledu na státoprávní rozdíly. Jeho symbolem se stala svatováclavská koruna. Českou lenní svrchovanost přijala knížata stěnavská, olešnická, lehnická, břežská a zaháňská.

27. srpna

V Brně zemřel Jindřich z Lipé; v letech 1320-1329 byl zemským hejtmanem na Moravě.


1330


16. září

Sňatek osmiletého Jana Jindřicha a dvanáctileté Markéty Korutanské v Tridentu. Jindřich Korutanský (otec Markéty) se vzdal českého královského titulu. Byla dohodnuta smlouva, podle níž, pokud by Jindřich Korutanský zemřel bez mužských dědiců, měly Korutany a Tyroly připadnout Lucemburkům.

28. září

Zemřela královna Eliška Přemyslovna.

prosinec

Tažení krále Jana Lucemburského do severní Itálie. Brescia se poddala Janovi; počátek tzv. italské signorie, vlády českého panovníka v severní Itálii.


1331


leden, únor

Jan Lucemburský získal města Bergamo, Bobbio, Como, Novarru, Pavii, Vercelli, Cremonu, Mantovu, Modenu, Luccu, Parmu, Miláno, Piacenzu, Regio a Veronu. Jan svěřil vládu v Lombardii svému nejstaršímu synovi Václavu-Karlovi (středisko Lucca); ten dlel od roku 1330 s Blankou z Valois v Lucembursku. Vstup na lombardskou půdu stál Karla málem život - na velikonoční neděli unikl jen se štěstím otravě (nástraha od členů milánského rodu Visconti).

Proti Janovi se začala vytvářet koalice (císař Ludvík, rakouští vévodové Albrecht II. a Ota, polský král Vladislav Lokýtek a uherský král Karel Robert).

léto

Vpád Poláků vedených králem Lokýtkem na Moravu (poplenil ji až k Břeclavi).

22. srpna

Domažlický sněm (poprvé jako generální sněm i za účasti osmi slezských knížat) povolil králi Janovi všeobecnou berni; šlechtě přiznáno právo odporu.

září

Jan Lucemburský vpadl do Polska a oblehl Poznaň; krále Vladislava Lokýtka přinutil k uzavření příměří a obdržel po vymření domácí dynastie Hlohovsko.

konec října

České vojsko krále Jana chránilo jihomoravskou hranici před Otou Rakouským (za vydatné pomoci Jana z Lichtenberka, Beneše z Vartemberka a zemského hejtmana moravského Jana z Boskovic).


1332


13. března

Bitva u Mailberku (v Rakousích), v níž bylo české vojsko pod vedením Jindřicha z Lipé ml. poraženo vojskem rakousko-uherské koalice (pan Beneš z Vartemberka zde padl, Jindřich z Lipé byl zajat). Vídeňským mírem (13. července 1332) byl král Jan donucen odstoupit některé své zástavy měst v Dolních Rakousích (Láva, Vitoraz, Eggenburg, Ratensberg).

23. srpna

Přátelská smlouva českého krále Jana Lucemburského s císařem Ludvíkem IV., v níž slíbil Jan pomoc při smíření císaře s papežem.

25. listopadu

Vítězství králevice Karla v bitvě u San Felice (u Modeny) proti lombardským městům; den bitvy připadl na svátek sv. Kateřiny, Karel úspěch přičítal její přímluvě, a proto ji po celý život horlivě uctíval. Poměry v Itálii byly spletité, stupňovala se nespokojenost s vládou Lucemburků. Na trvalé udržení italského panství nebylo ani pomyšlení. Král Jan vyrazil o Vánocích z Paříže na pomoc Karlovi.


1333


polovina dubna

Karlovo vojsko bylo u Ferrary rozprášeno oddíly severoitalské ligy.

24. srpna

Odjezd Karla Lucemburského do Čech; cestou se zastavil v Korutanech, kde jednal v záležitosti svého mladšího bratra Jana Jindřicha a potom u sestry Markéty, provdané za vévodu dolnobavorského Jindřicha.


1334


1. ledna

Král Jan Lucemburský udělil svému prvorozenému synovi Karlovi titul markraběte moravského. Poměry v Českém království byly neutěšené, postupně se Karel seznamoval s místními právy a zvyklostmi. Nejdříve se soustředil na restituci královského majetku. Čekala ho obnova panovnické moci a právního stavu.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.