3. října

Ministr zahraničí SRN K. Kinkel při své návštěvě v Praze odmítl individuální odškodnění obětí nacismu (dosud žije na 8 tisíc českých obětí) a místo toho navrhl realizovat od 1. ledna 1998 tzv. Fond budoucnosti.

10. října

Po čtyřleté odmlce se sešli v Piešťanech na své první bilaterální schůzce premiéři ČR a SR (V. Klaus a V. Mečiar); jednali o nedořešených otázkách (dělení majetku bývalé ČSFR, výměna akcií, osudy části zlatého pokladu apod.).

23. října

Poslanecká Sněmovna schválila 128 hlasy vznik 14 vyšších územních samosprávních celků v ČR (o vzniku krajů či zemí hovoří Ústava ČR); ústavní zákon nepodpořila KSČM (navrhovala jen 9 krajů) a SPR-RSČ (žádala spolkové uspořádání - Praha, Čechy, Morava) a část poslanců ODS (prosazovala 27 krajů). Nové územní uspořádání se má realizovat od roku 2000.

Dosavadní ministr zahraničí a místopředseda vlády J. Zieleniec (ODS) nečekaně rezignoval ze svých funkcí; jeho nástupcem v ministerské funkci se stal 8. listopadu J. Šedivý (došlo také k jmenování dalších dvou nových ministrů). Krize vládní koalice se výrazně prohloubila.

24. října

Vedení KDU-ČSL vydalo prohlášení, v němž požadovalo přípravu nového programového prohlášení vlády a hlasování ve Sněmovně o důvěře vládě. Vedení ODS tento požadavek rezolutně odmítlo.

5. listopadu

Vláda odeslala do sídla NATO v Bruselu oficiální přihlášku ke vstupu do Aliance.

8. listopadu

Na Staroměstském náměstí v Praze proběhla demonstrace organizovaná Českomoravskou komorou odborových svazů, na níž se volalo po odstoupení vlády premiéra Klause.

10.-13. listopadu

Na mnoha místech republiky (Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Hradec Králové apod.) proběhly demonstrace proti narůstajícím projevům rasismu a nenávisti v české společnosti; byly vyvolány vraždou súdánského studenta skinem v pražské vysokoškolské koleji.

26. listopadu

Česká republika ustavila svou misi při NATO v Bruselu.

27. listopadu

Vrcholila aféra v ODS s anonymními sponzory a skandál kolem tajného konta této strany ve Švýcarsku; následovala hluboká vnitrostranická krize.

28. listopadu

Politické napětí mezi koaličními partnery (ODS, KDU-ČSL, ODA) vedlo k demisi lidoveckých ministrů. Část vedení ODS vyzvala premiéra V. Klause k demisi (druhý den se k výzvě přidal i prezident V. Havel).

29. listopadu

Po osmi měsících vystřídal ve funkci předsedy ODA M. Žantovského J. Skalický.

30. listopadu

Prezident V. Havel přijal v Lánech demisi vlády V. Klause a současně pověřil dosavadní vládu výkonem funkce až do sestavení nového kabinetu. V ČR vypukla vládní krize.

1. prosince

Došlo k ustavení tzv. politického klubu, občanského sdružení, které si kladlo za cíl "konkurovat politickým stranám jako platforma realistického politického programu a instrument k ozdravení politické atmosféry v ČR"; mezi zakládajícími členy byli mj. J. Wagner, R. Battěk, M. Kocáb.

8. prosince

Prezident V. Havel pověřil předsedu KDU-ČSL J. Luxe, aby vedl politické rozhovory směřující k sestavení nové vlády.

9. prosince

Prezident V. Havel ve svém projevu před oběma komorami Parlamentu ČR podrobil zdrcující kritice vládu i samotného premiéra Klause.

10. prosince

V. Havel se stal oficiálním kandidátem na další pětileté prezidentské období.

13. prosince

Česká republika obdržela v Lucemburku spolu s dalšími 10 kandidáty oficiální pozvání ke vstupu do Evropské unie.

16. prosince

Ministři zahraničí 16 členských zemí NATO podepsali v Bruselu protokoly o přistoupení ČR, Maďarska a Polska k Alianci; dokumenty se počínaje rokem 1998 stanou předmětem ratifikace v parlamentech 19 států (16 členských a 3 uchazečských).

17. prosince

Prezident V. Havel jmenoval dosavadního guvernéra České národní banky J. Tošovského novým předsedou vlády a požádal ho, aby mu navrhl ke jmenování nový kabinet.

30. prosince

Designovaný český premiér J. Tošovský oznámil složení své vlády; v 17členném kabinetu zasedli 4 členové ODS (avšak nedelegovaní vedením strany), po 3 lidovcích a členech ODA, 7 nestraníků (do vlády navrženo 9 "nováčků"). Novou vládu jmenoval prezident V. Havel 2. ledna 1998.

1998

13. ledna

Oznámeno založení přípravného výboru nové politické strany Občanská koalice - Politický klub; 29. března t. r. byl zvolen do čela strany J. Wagner.

17. ledna

Měsíc po ustavení platformy ODS bylo rozhodnuto 247 signatáři na setkání v Litomyšli o vzniku pravicové strany Unie svobody (US); na prvním republikovém shromáždění v Nymburku byl zvolen 22. února t. r. předsedou J. Ruml.

20. ledna

Na historicky první společné schůzi obou komor Parlamentu ČR proběhla ve Španělském sále Pražského hradu volba prezidenta. V 1. kole byli navrženi tři kandidáti - V. Havel (v Senátu získal 39 hlasů, ve Sněmovně 91 hlas), S. Fischer (5 hlasů v Senátu, 26 hlasů ve Sněmovně) a M. Sládek (1 hlas v Senátu, 22 hlasy ve Sněmovně); nikdo však nebyl zvolen. Do 2. kola postoupil jen V. Havel; při tomto hlasování získal 47 hlasů v Senátu a 99 hlasů ve Sněmovně (přesně tolik bylo třeba ke zvolení) a stal se opět prezidentem ČR.

28. ledna

Vláda J. Tošovského získala po dramatickém zákulisním vyjednávání důvěru v Poslanecké sněmovně (pro hlasovali 123 poslanci ČSSD, KDU-ČSL, ODA a US).

2. února

Prezident V. Havel udělil amnestii; v té době se nacházelo ve věznicích 22 005 odsouzených a obviněných, na základě amnestie bylo propuštěno 566 obviněných a 365 odsouzených.

20. února

V ODA se prohloubila krize v důsledku sponzorských skandálů s tajnými dárci (5,7 milionu Kč z Panenských ostrovů). Předseda ODA a vicepremiér J. Skalický podal demisi, neboť nebyl schopen vysvětlit aféry své strany kolem financování; novým předsedou ODA byl 5. dubna zvolen D. Kroupa.

22. února

Čeští hokejoví reprezentanti vybojovali na XVII. zimních olympijských hrách v japonském Naganu olympijské zlato. Hlavní město Praha jim přichystalo mohutné uvítání, vrcholící na Staroměstském náměstí (přivítalo je na 150 000 lidí).

16. března

Po odvysílání pořadu České televize o schůzce čelných představitelů ČSSD (M. Zemana a K. Machovce) s čechošvýcarskými podnikateli v roce 1995, jež se týkala jejich nabídky finanční podpory sociální demokracii výměnou za zajištění významných míst v hospodářské a politické sféře, propukla tzv. bamberská aféra.

27. března

Proti záměru vlády prodat státní podíly v některých uhelných a těžebních společnostech vstoupilo na 30 000 horníků severočeských revírů do stávkové pohotovosti; po jednáních se zástupci vlády (ministry J. Luxem a K. Kühnlem) byla pohotovost 2. dubna odvolána.

31. března

V belgické metropoli Bruselu zahájila česká delegace vedená ministrem zahraničí J. Šedivým přímé bilaterární rozhovory o podmínkách vstupu republiky do Evropské unie; jednání probíhala v rámci procesu rozšiřování unie o 11 kandidátů ze střední a východní Evropy a Kypru.

3. dubna

Parlament ČR přijal ústavní zákon o bezpečnosti republiky, umožňující vyhlášení stavu ohrožení, pokud jsou "ohroženy demokratické základy státu"; do zákona bylo prosazeno i právo na stávku. Část opozice (KSČM a SPR-RSČ) upozorňovala na možnost zneužití tohoto zákona. Sněmovna současně přijala nový vysokoškolský zákon (s platností od 1. 1. 1999), který připouští zakládat soukromé vysoké školy; hojně diskutované zavedení školného bylo zamítnuto.

7. dubna

Ve Vladislavském sále Pražského hradu vyvrcholily za účasti prezidenta V. Havla oslavy 650. výročí založení Karlovy univerzity.

14. dubna

Během ozdravného pobytu v rakouských Alpách došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu prezidenta V. Havla. Po převozu na kliniku v Innsbrucku byl v kritickém stavu operován s podezřením na perforaci tlustého střeva. V následujících dnech se zde podrobil tracheostomii; jeho další léčba probíhala v letních měsících v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

15. dubna

Naprostou většinou 154 proti 38 hlasům schválila Poslanecká sněmovna přistoupení ČR k Severoatlantické smlouvě (proti hlasovali komunističtí a republikánští poslanci). Druhá komora českého Parlamentu, Senát, schválila vstup do NATO 30. dubna t. r.; pro hlasovali 64 senátoři, proti byli tři a dva se zdrželi hlasování.

13. května

Na tiskové konferenci zveřejnila ODS výsledky forenzního auditu, který zjistil porušování zákonů, chyby v účetnictví a další nedostatky (např. krácení daní, černé fondy) v hospodaření této strany.

16. května

Několik ekologických a anarchistických skupin uspořádalo v Praze demonstraci (pod názvem Global Street Party 98 - Globální pouliční slavnosti), která na několika místech přerostla v ničivé řádění a rabování.

20. května

Na 5 tisíc zemědělců z celé ČR protestovalo na Staroměstském náměstí v Praze proti špatnému stavu českého zemědělství.

8. června

Deset odborových svazů státních zaměstnanců vyhlásilo jednohodinovou výstražnou stávku za dvacetiprocentní zvýšení platů; zúčastnilo se jí na 800 000 státních zaměstnanců.

19. a 20. června

Proběhly předčasné volby do Poslanecké sněmovny; nejvíce hlasů získala ČSSD (32,31 %), za ní skončila ODS (27,74 %), třetí se umístila KSČM (11,03 %), následovaly KDU-ČSL (9 %) a US (8,60 %); z dosavadních parlamentních stran se do nové Sněmovny nedostala SPR-RSČ (3,9 %). Rozložení křesel ve sněmovně bylo následující: ČSSD - 74, ODS - 63, KSČM - 24, KDU-ČSL - 20, US - 19. Předsedou Sněmovny byl 17. července zvolen V. Klaus (ODS).

22. června

Prezident V. Havel po sérii dvoustranných konzultací na Pražském hradě s šéfy ČSSD, ODS, KDU-ČSL a US požádal předsedu nejsilnější strany M. Zemana, aby zahájil jednání o budoucí vládě.

9. července

Vedení ČSSD a ODS podepsala smlouvu mezi oběma stranami o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR; smlouva umožňovala sestavit menšinovou vládu ČSSD při toleranci ODS. Současně zaručovala nejdůležitější křesla ve Sněmovně (i v Senátu) pro opoziční ODS. Vedení Unie svobody i KDU-ČSL označila dohodu za protiústavní.

17. července

V. Havel přijal z rukou premiéra J. Tošovského demisi dosavadní vlády a současně pověřil tuto vládu, aby vykonávala své pravomoci do nástupu nového kabinetu. J. Tošovský se vrátil do křesla guvernéra České národní banky (jmenován 22. července).

22. července

Prezident V. Havel jmenoval v Trůnním sále Pražského hradu menšinovou "jednobarevnou" vládu ČSSD v čele s M. Zemanem; jediným nestraníkem byl ministr spravedlnosti O. Motejl (od ledna 1990 předseda Nejvyššího soudu ČSFR, funkce mu zůstala i po rozpadu federace).

23. července

Horská oblast okresu Rychnov nad Kněžnou a také menší část Královéhradecka byly postiženy mohutnými přívalovými dešti, které způsobily rozsáhlé povodně; zhruba 30 obcí bylo zaplaveno, obětí se stalo 7 občanů, škody dosáhly částky 1,8 miliardy korun.

19. srpna

Poslanecká sněmovna vyslovila po dvoudenní rozpravě vládě M. Zemana důvěru; přesně v režii smlouvy mezi ČSSD a ODS opustili všichni poslanci Klausovy strany jednací sál, takže stačily 73 hlasy sociálních demokratů k získání podpory.

24. srpna

Na ustavujícím shromáždění v Hradci Králové byla založena nová politická strana s převážně komunálním zaměřením - Volba pro město; předsedou se stal M. Dvořák.

1. září

Předsedové KDU-ČSL (J. Lux), Unie svobody (J. Ruml), ODA (D. Kroupa) a DEU (R. Majzlík) uzavřeli koaliční smlouvu pro podzimní senátní volby.

2. září

Vláda v souvislosti se vstupem ČR do NATO přijala usnesení, jímž uložila zpravodajským službám, aby prošetřovaly osoby vykonávající funkce ve strategicky významných organizacích a obchodních společnostech s významnou majetkovou účastí státu.

23. září

V rámci protikorupční akce "čisté ruce" založila vláda Výbor na ochranu ekonomických zájmů, v jehož čele stanul premiér M. Zeman.

24. září

Předseda KDU-ČSL J. Lux rezignoval vzhledem k chronické leukémii na stranickou funkci i na předsednictví v poslaneckém klubu; úřadujícím šéfem lidovců se stal J. Kasal.

Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.