1996

1. ledna

ČR zahájila tříleté funkční období v Hospodářské a sociální radě OSN.

4. ledna

Ministři vnitra ČR a SR (J. Ruml a L. Hudek) podepsali v Židlochovicích u Brna smlouvu mezi oběma státy o vymezení státní hranice; Poslanecká sněmovna smlouvu schválila 23. dubna t. r.

23. ledna

Premiér V. Klaus předal do rukou předsedy italské vlády L. Diniho (Itálie převzala od 1. ledna 1996 na půl roku předsednictví Evropské unie) žádost ČR o členství v Evropské unii; jednání o členství se předpokládá v roce 1998.

2. února

Do Bosny odcestovala 1. mechanizovaná rota českého praporu mnohonárodních sil Implementation Force (IFOR).

8. února

39. schůze Poslanecké sněmovny schválila novelu zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, tzn. že čeští emigranti mohli požádat o svůj nemovitý i movitý majetek.

15. února

Poslanecká sněmovna přijala zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Zákon nabyl účinnosti 1. července t. r.

25. března

Slavnostně zahájen provoz ropovodu z německého Ingolstadtu do ČR (Nelahozevsi u Kralup); na německé straně byl ropovod uveden do provozu 13. března t. r..

27.-29. března

Anglická královna Alžběta II. vykonala státní návštěvu ČR; šlo o první oficiální cestu britského monarchy do historických zemí Koruny české. Královnu doprovázel její manžel princ Philip. Kromě Prahy navštívil královský pár i Brno.

26. dubna

Poslanecká sněmovna přijala zákon o zpřístupnění svazků StB; vstoupil v platnost 1. prosince t. r.; prakticky však o to mohli požádat zájemci ministerstvo vnitra až po půl roce platnosti této normy.

12. května

Na závěr třídenního kongresu Nové atlantické iniciativy (NAI) byla přijata Pražská deklarace atlantických zásad, která označila za hlavní své cíle začlenění střední Evropy do Evropské unie a NATO, což by mělo znamenat posílení stability a prosperity euroatlantického společenství.

31. května-1. června

Proběhly první parlamentní volby v samostatné ČR; zvítězila v nich ODS (29,62 %), druhá skončila ČSSD (26,44 %); do Sněmovny se dále dostala KSČM (10,33 %), KDU-ČSL (8,07 %), SPR-RSČ (8,00 %) a ODA (6,36 %). Voleb se zúčastnilo 76,41 % oprávněných voličů. Současná vládní koalice získala ve 200členné Sněmovně 99 křesel, čímž ztratila většinu.

25. června

Konala se první, ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Po dlouhých zákulisních jednáních, která inicioval prezident V. Havel, byl 27. června zvolen jejím předsedou M. Zeman (ČSSD) a jeho strana se za to zavázala "tolerovat" menšinovou vládu.

25.-26. června

Z jednání koaliční trojky vyplynulo, že nová vláda bude paritní a 16členná (ODS - 8 míst, 4 křesla KDU-ČSL a ODA).

27. června

Předsedové tří koaličních stran (V. Klaus - ODS, J. Lux - KDU-ČSL, J. Kalvoda - ODA) podepsali koaliční dohodu.

2. července

Prezident V. Havel přijal demisi dosavadní české vlády, jmenoval V. Klause premiérem a pověřil ho sestavením nové vlády; k jmenování (menšinové vlády) došlo 4. července t. r.

17. července

Vláda schválila konečnou verzi programového prohlášení a rozeslala ji předsedům šesti poslaneckých stran; k jeho přednesení došlo 23. července.

Vládní koalice podepsala dodatek koaliční dohody, podle něhož stát navrátí katolické církvi 175 tisíc ha lesů, zajistí nekatolickým církvím možnost existence a bude směřovat k odluce církví od státu.

25. července

Poslanecká sněmovna vyslovila nové vládě důvěru (ze 138 poslanců bylo 98 pro, 40 proti). Vyslovení důvěry umožnila absence poslanců ČSSD v jednacím sále.

26. července

ČR oficiálně předala odpověď na dotazník Evropské unie, jež se měl stát východiskem pro jednání o jejím přijetí do této organizace.

31. srpna

Začala působit nově zřízená (30. května t. r. papežem Janem Pavlem II.) římskokatolická Ostravsko-opavská diecéze; jejím biskupem se stal F. V. Lobkowicz.

2. září

Po dvaceti letech byla obnovena tradice povinné 9leté školní docházky; vůbec poprvé se otevřela možnost studovat na vyšších odborných školách.

28. října

Oslavy státního svátku byly ve znamení narůstající roztržky a nesvárů mezi vládní ODS a opoziční ČSSD. Premiér V. Klaus v projevu v Pantheonu Národního muzea odsoudil kritická hodnocení dané situace, jak stále silněji zaznívala z úst mnohých politiků a občanů.

1. listopadu

Vstoupila v platnost novela tzv. kompetenčního zákona; bylo zřízeno ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo dopravy a spojů, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro státní informační systém a zrušena ministerstva hospodářství, pro hospodářskou soutěž.

12. listopadu

Česká republika se přidala ke státům, které podepsaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), a stala se tak 132. signatářským státem.

15.-16. listopadu

Konalo se I. kolo voleb do Senátu; v I. kole se ucházelo o přízeň voličů 569 kandidátů, do II. kola postoupilo 76 kandidátů ODS, 48 ČSSD, 17 KDU-ČSL, 7 ODA, 4 KSČM, 1 DEU a 1 nezávislý. Odvolilo pouze 35,03 % oprávněných voličů, zvoleni byli 4 senátoři.

22.-23. listopadu

Ve II. kole senátních voleb bylo zvoleno všech zbývajících 77 senátorů, čímž došlo k naplnění Senátu na stav 81 senátorů (ODS - 32 křesel, ČSSD - 25, KDU-ČSL - 13, ODA - 7, KSČM - 2, DEU - 1 a dále 1 nezávislý senátor). Účast voličů v tomto kole byla ještě nižší než v I. kole (o půl milionu - 30,63 %).

17. prosince

Ministr spravedlnosti a předseda ODA J. Kalvoda rezignoval na všechny své funkce jako důsledek aféry s neoprávněným užíváním doktorského titulu; stejného podvodného chování se dopustili i někteří další poslanci Parlamentu ČR. Ve funkci ministra spravedlnosti ho nahradila V. Parkanová, předsedou ODA se stal M. Žantovský.

18. prosince

Zahájena ustavující schůze Senátu ČR; předsedou byl zvolen P. Pithart (za KDU-ČSL).

20. prosince

Po téměř dvouletém složitém vyjednávání byla v Praze parafována šéfy diplomacie J. Zieleniecem a K. Kinklem společná česko-německá deklarace; česká vláda vyslovila 17. prosince souhlas s jejím textem, který vyvolal rozporuplnou odezvu u české veřejnosti i v jednotlivých politických stranách.

1997

21. ledna

V Praze podepsali předsedové vlád ČR a SRN (V. Klaus a H. Kohl) česko-německou deklaraci, v níž se německá vláda zavázala, že nevznese vůči ČR žádné nároky, avšak majetkové otázky sudetských Němců zůstaly jedním z otevřených problémů (podobně i otázka odškodnění českých obětí nacismu z let II. světové války). Deklaraci schválil německý Spolkový sněm 30. ledna, Poslanecká sněmovna ČR (po čtyřech dnech často nechutných útoků republikánů) 14. února 131 hlasy proti 59 hlasům; v Senátu prošla deklarace poměrem hlasů 54 : 24.

28. ledna

Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).

4.-8. února

Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).

26. února

Po více než čtyřech letech od rozdělení ČSFR začala mít ČR pevné hranice ze všech stran; byl přijat ústavní zákon o hranicích se SR.

16. dubna

Po dvou týdnech intenzivních jednání schválila vláda Korekci hospodářské politiky a další transformační opatření (tzv. první balíček opatření), podle nichž mělo dojít do konce roku 1997 v rozpočtových a příspěvkových organizacích ke krácení objemu mezd (o 4,2 miliardy korun), snížení důchodů a sociálních dávek obyvatelstva a snížení investičních výdajů (celkem činily škrty v rozpočtu částku 25,5 miliardy korun). Současně byl přijat krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý stabilizační a konsolidační program české ekonomiky, jež by řešil stále se zhoršující ekonomickou situaci země, kterou dosud vláda odmítala přiznat (negativní vývoj obchodní a platební bilance, situaci státního rozpočtu, nedokončení transformace a privatizace, nezprůhlednění kapitálového trhu, enormní nárůst hospodářské kriminality, sílící inflaci, skomírající příliv zahraničních investic apod.). Vládní "modla" liberalismu zklamala, narůstala nespokojenost veřejnosti, probuzené z iluzí.

25.-27. dubna

Papež Jan Pavel II. vykonal pastorační návštěvu u příležitosti svatovojtěšského milenia (v Praze a Hradci Králové).

28. května

Předsedové tří koaličních stran (V. Klaus - ODS, J. Lux - KDU-ČSL a M. Žantovský - ODA) se dohodli na Stabilizačním a ozdravném programu rekonstruované vlády (tzv. druhém balíčku); po měnové krizi koruny v dubnu 1997 nevystihl první "balíček" všechny problémy české ekonomiky, takže byla přijata razantnější opatření na záchranu ekonomiky (další pokles reálných mezd, hospodářský útlum). Ve vládě byly provedeny změny na ministerstvu financí (odstoupil I. Kočárník, nahrazen I. Pilipem), na ministerstvu školství (I. Pilipa vystřídal J. Gruša) a na ministerstvu průmyslu a obchodu (místo V. Dlouhého nastoupil K. Kühnl).

10. června

Poprvé od listopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díky nezařazenému poslanci J. Wagnerovi) proti 99 hlasům.

5. července

Začaly intenzivní a trvalé vodní srážky, které vyvolaly rozsáhlé povodně ničivé síly (tzv. stoletou vodu) na značné části severní, střední a jižní Moravy a také v oblasti východních Čech, v povodí Orlice a horního Labe. Povodně způsobily smrt 50 lidí, zcela zničily na 1500 domů a dalších 18 tisíc domů poškodily; velké škody zanechaly na komunikacích, zemědělských a lesních kulturách, majetku podniků, obcí, měst i občanů. Celkové škody dosáhly výše 63 miliard korun. K částečnému krytí povodňových škod se vláda rozhodla vydat série povodňových dluhopisů (první dány do prodeje 1. srpna t. r.).

9. července

Na závěr summitu NATO v Madridu byla přizvána ČR (spolu s Polskem a Maďarskem), aby zahájila rozhovory o svém vstupu do NATO s cílem podepsat protokol o přistoupení v prosinci 1997 s tím, že by členství vstoupilo v platnost do dubna 1999.

16. července

České republice bylo (spolu s Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem) doporučeno zahájit oficiální jednání o členství v Evropské unii. Současně byly zveřejněny kritické připomínky ze strany EU na slabiny v českém vnitropolitickém systému (lustrační zákon, diskriminace Romů, nerovnováha v makroekonomických vztazích, slabiny v bankovnictví apod.).

polovina srpna

Stovky romských rodin z ČR zahájily exodus do Kanady; v průběhu října 1997 mnohé romské rodiny požádaly o povolení k pobytu ve Velké Británii, případně ve Francii. Jako důvod odchodu uváděly diskriminaci v ČR.

1. září

Na základě zákona č. 140/1996 byly zpřístupněny svazky StB, které vedla Státní bezpečnost o tzv. zájmových osobách. Ve správě Archivu MV ČR se takových svazků nacházelo na 60 tisíc. Do 1. září t. r. si podalo žádost o zpřístupnění svého svazku zhruba 10 tisíc občanů.

4.-6. září

V Praze proběhla mezinárodní konference Fórum 2000; na 60 myslitelů, vědců, politiků a církevních činitelů z celého světa debatovalo o příštích civilizačních problémech.

Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.