F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XIII. Od totality k demokracii - pokračování


1993

22. dubna

V ČR začal platit zákon o bankrotech.

24. dubna

V Temelíně demonstrovalo 2 tisíce lidí proti dostavbě atomové elektrárny.

30. dubna

V brněnské vile Tugendhat rokovali premiéři ČR a SR V. Klaus a V. Mečiar o dělení bývalého federálního majetku.

14.-15. května

U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Nepomuckého se konala v Nepomuku na Plzeňsku světová pouť věřících.

19. května

V pražské a plzeňské oblasti Českých drah se uskutečnila výstražná hodinová stávka za zvýšení mezd železničářů, kterou zorganizovalo Odborové sdružení železničářů; stávky se zúčastnilo zhruba 70 % pracovníků noční služby na 217 železničních stanicích.

15. června

Základní vojenská služba byla (s platností od 29. července) zkrácena z 18 na 12 měsíců, u absolventů vojenských kateder na 9 měsíců a civilní služba z 27 na 18 měsíců.

16. června

Parlament přijal zákon o Ústavním soudu se sídlem v Brně; 15. července t. r. jmenoval prezident V. Havel do funkcí 12 soudců v čele s Z. Kesslerem.

30. června

Česká republika byla přijata za člena Rady Evropy.

1. července

V akciové společnosti Bižuterie Jablonec nad Nisou začala pracovat první novodobá česká mincovna; poslední ražba v Čechách proběhla v Praze v roce 1857.

1. srpna

Vstoupil v platnost zákon o protiprávnosti komunistického režimu (přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR 9. července t. r.); podle něj se doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 (volba V. Havla prezidentem ČSSR) nezapočítala do promlčecí doby. A to z toho důvodu, že řada trestných činů nemohla být díky totalitní justici stíhána.

26. srpna

Ruský prezident B. Jelcin podepsal při své návštěvě Prahy s prezidentem V. Havlem Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČR a Ruskou federací.

1. října

Začala registrace pro druhou vlnu kuponové privatizace; měl v ní být privatizován majetek za 148 miliard korun (akcie zhruba 800 podniků).

6. října

Vláda schválila návrh zákona o penzijním připojištění.

29. října

ČR byla ve druhém kole hlasování zvolena 127 hlasy nestálým členem Rady bezpečnosti na 2 roky (od 1. ledna 1994).

10. listopadu

Poslanecká sněmovna zamítla zavedení výjimečného trestu - trestu smrti.

13. prosince

Vyšší vojenský soud v Plzni začal projednávat případ důstojníka Federální bezpečnostní informační služby V. Wallise, jenž byl před necelým rokem zatčen pro podezření, že prodal tajné informace prezidentovi Harvardských fondů V. Koženému; "causa Wallis" vrcholila.

18. prosince

Odštěpením z KSČM vznikla nová politická strana Levý blok, která měla 23 poslanců v parlamentu; předsedkyní strany byla zvolena M. Stiborová.

21. prosince

Velkou část republiky ohrozily povodně. Nejhorší situace byla v okolí Sušice, Strakonic a Písku.


1994


1. ledna

Česká televize zrušila program ČT 3; od 4. února t. r. začal vysílat nový program - soukromá televizní stanice NOVA.

13. ledna

Vláda souhlasila s návrhem zákona o nápravě některých majetkových křivd na židovských občanech.

4. února

Na společném zasedání v Praze podepsaly delegace ČR, SR, Maďarska a Polska závěrečnou deklaraci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) na dobu pěti let.

9. února

Vláda vyslovila souhlas s účastí ČR na projektu Partnerství pro mír (jednáno při návštěvě amerického prezidenta B. Clintona v Praze ve dnech 11.-12. ledna t. r.). 10. března t. r. podepsal premiér V. Klaus dokument o připojení ČR k Partnerství v sídle NATO v Bruselu.

22. března

Odboráři manifestovali na Staroměstském náměstí v Praze proti zhoršování sociální situace.

22.-24. března

Parlament schválil vládní návrh novely zákoníku práce, zákon o loteriích a správních poplatcích.

15.-16. dubna

V Litomyšli jednali prezidenti sedmi středoevropských států (ČR, SR, Slovinska, Polska, SRN, Rakouska a Maďarska) o problémech a perspektivách tohoto regionu.

9. května

ČR získala statut přidruženého partnera Západoevropské unie.

5.-6. července

V Praze proběhl XII. všesokolský slet.

27.-29. září

Parlament schválil novelu zákona o tzv. malé privatizaci a zamítl návrh novelizace ústavy, jehož smyslem mělo být zrušení senátu.

6.-12. listopadu

V Praze se za účasti 520 spisovatelů, básníků, dramatiků a překladatelů konal 61. světový kongres PEN klubu.

7.-11. listopadu

Proběhlo první společné vojenské cvičení České armády s německým Bundeswehrem s názvem Kouba-Cham.

18.-19. listopadu

Za účasti 62,3 % voličů se konaly komunální volby; nejvíce zvolených poslanců do místních samospráv bylo za ODS (24,2 %), na 2. místě skončila KSČM (14,6 %), nezávislí kandidáti tvořili 10,7 % zvolených poslanců, KDU-ČSL získala 9,2 %, ČSSD 7,7 % a ODA 4,6 %.

26. listopadu

Papež Jan Pavel II. jmenoval pražského arcibiskupa M. Vlka kardinálem.

3. prosince

Bylo uzavřeno poslední (6. kolo) druhé vlny kuponové privatizace.

7. prosince

Vláda navrhla zásady zákona proti praní špinavých peněz.

17. prosince

Českomoravská strana středu (vznikla v lednu 1994 z Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko), Liberálně sociální unie a Zemědělská strana vytvořily koalici Českomoravská strana středu - Zemědělská unie.

21. prosince

Odboráři zorganizovali 15minutovou výstražnou stávku vyhlášenou proti připravovanému návrhu zákona o důchodovém zabezpečení; stávky se zúčastnilo 4600 základních odborových organizací, které sdružují 1,45 milionu členů.


1995


1. února

Vstoupila v platnost Evropská dohoda o přidružení ČR k Evropské unii.

25. února

Asi 90 tisíc odborářů demonstrovalo na Staroměstském náměstí v Praze za sociální reformy, za podporu úsilí odborů o prosazení požadavků na změnu vládních návrhů zákonů o důchodovém pojištění a o státní sociální podpoře.

20.-22. května

Při návštěvě ČR kanonizoval (prohlásil za svaté) papež Jan Pavel II. v Olomouci Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka.

22. června

Předsedové ODS a KDS V. Klaus a I. Pilip (12. prosince 1993 vystřídal V. Bendu) podepsali integrační dohodu mezi oběma stranami, která předpokládala sloučení obou stran. Formálně byla integrace stvrzena na předvolební konferenci ODS v Brně 31. března 1996; KDS přestala existovat.

12. července

Vláda schválila zrušení mzdové regulace, vyslovila souhlas s návrhem prodloužit tzv. lustrační zákon o 2 roky a opětovně nesouhlasila s poslaneckým návrhem zákona o referendu.

8. září

Z Prahy bylo zahájeno vysílání americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

26.-28. září

Poslanecká sněmovna schválila nový devizový zákon, který mj. umožňuje volné zřizování devizových účtů u českých bank, přímé investice tuzemců v zahraničí a nákupy nemovitostí v zahraničí. Česká koruna se stala rovněž volně směnitelnou měnou. Devizový zákon vstoupil v platnost 1. října t. r.

18. října

35. schůze Poslanecké sněmovny opakovaně schválila novely tzv. lustračních zákonů, které prezident republiky 6. října vrátil Sněmovně, a prodloužila tak jejich platnost do konce roku 2000.

1. listopadu

Lékaři ve většině státních zdravotnických zařízení vstoupili do předem ohlášené stávky. V Praze manifestovalo svou nespokojenost se stavem v resortu a se svými platy asi 7 tisíc lékařů z celé republiky. Protest lékařů pokračoval do 17. listopadu tzv. administrativní stávkou.

6. listopadu

ČR zlikvidovala poslední z 1178 bojových tanků, které byla povinna vyřadit ze své armády na základě rozhodnutí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z 19. listopadu 1990.

28. listopadu

V Paříži podepsal ministr zahraničních věcí J. Zieleniec dohodu o vstupu ČR do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

29. listopadu

Vláda souhlasila s nabídkou české účasti v mnohonárodních silách pod vedením NATO pro dohled nad dodržováním mírové dohody na území bývalé Jugoslávie; už předtím působili čeští vojáci v silách OSN v Bosně v rámci jednotek UNPROFOR (ochranných sil OSN). ČR se zavázala vyslat do Bosny mechanizovaný prapor do 1000 vojáků na dobu 1 roku s možností prodloužení (náklady na vyslání vojáků činily 1,25 miliardy Kč ročně).

13. prosince

Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o půdě, která podmiňovala restituci zemědělského a lesního majetku trvalým pobytem českého občana v ČR. Současně zrušil i lhůtu, v níž mohli restituenti uplatnit svůj nárok.

V Praze byl po mnohaleté rekonstrukci slavnostně otevřen Veletržní palác, v němž Národní galerie zřídila Muzeum moderního umění.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.