F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XIII. Od totality k demokracii - pokračování


1992

2. července

Prezident V. Havel jmenoval novou federální vládu, jejímž předsedou se stal J. Stráský (ODS).

Česká vláda P. Pitharta podala demisi; předsednictvo ČNR jmenovalo novou vládu v čele s premiérem V. Klausem (ODS).

3. července

Poslanci Federálního shromáždění v prvním dvojkole nezvolili prezidenta ČSFR; jediným kandidátem byl V. Havel. Bylo to poprvé v historii Československa, kdy nebyl prezident zvolen.

8. července

Začalo druhé kolo první vlny kuponové privatizace.

16. července

Uskutečnilo se druhé kolo prezidentských voleb; jediný kandidát M. Sládek (SPR-RSČ) nebyl zvolen.

Zvláštní posel ruského prezidenta B. Jelcina odevzdal V. Havlovi tzv. zvací dopis z roku 1968 a dopis A. Kapka L. I. Brežněvovi s žádostí o pomoc proti "hrozícímu nebezpečí kontrarevoluce" v Československu.

17. července

Poslanci SNR schválili Deklaraci Slovenské národní rady o svrchovanosti SR.

20. července

Přesně v 18 hodin abdikoval československý prezident V. Havel; ČSFR zůstala bez "hlavy státu" (svůj úmysl abdikovat oznámil V. Havel 17. července). Prezidentské funkce zabezpečoval předseda federální vlády J. Stráský.

23. července

V Bratislavě se dohodli představitelé ODS a HZDS na ústavním zániku československé federace.

28. července

Vláda SR schválila návrh Ústavy SR.

30. července

Ve Federálním shromáždění se konalo třetí dvojkolo volby prezidenta; ani jeden z navržených kandidátů (Z. V. Procházka, Z. Pinta, M. Kristková) nezískal dostatečný počet hlasů.

18. srpna

Skončilo druhé kolo kuponové privatizace; v 1. a 2. kole zájemci koupili 56 % z nabízených 210 milionů akcií.

26. srpna

V Brně proběhlo 6. kolo jednání ODS a HZDS; byl dohodnut harmonogram dalšího postupu - do 30. září t. r. měl být přijat zákon o způsobu zániku federace, k 1. lednu 1993 měly vzniknout dva samostatné státy.

Začalo v pořadí třetí kolo kuponové privatizace.

1. září

Na 5. schůzi SNR přijata Ústava SR; účinnost nabyla 1. října t. r. Název SNR změněn na Národní radu SR (NR SR).

Při autonehodě u Humpolce utrpěl těžká zranění A. Dubček, jimž 7. listopadu t. r. podlehl.

24. září

Ve Federálním shromáždění se konalo již čtvrté kolo volby prezidenta; kandidát J. V. Kotas nebyl zvolen.

6. října

Sedmé kolo jednání ODS a HZDS v Jihlavě přineslo potvrzení termínu zániku ČSFR - 1. leden 1993.

10. října

V Praze-Kolodějích proběhlo 1. kolo společných jednání vlád ČR a SR; projednána řada základních dokumentů o budoucí spolupráci po rozdělení československé federace. 2. kolo se konalo na Javorině (25.-26. října); na něm schválena celní unie mezi ČR a SR, smlouva o sociálním zabezpečení a řada dalších smluv a dohod. Nebyla schválena dohoda o občanství.

27. října

Vláda ČSFR schválila návrh zákona o zániku federace.

29. října

Předsedové vlád ČR a SR podepsali v Praze 16 dohod o budoucí spolupráci.

3. listopadu

Na shromáždění signatářů v Praze ukončila svou činnost Charta 77; již 12. prosince t. r. se 154 signatářů rozhodlo pokračovat v činnosti Charty jako nadstranického společenství občanů.

4. listopadu

Vláda ČSFR schválila návrh ústavního zákona o dělení majetku federace mezi obě republiky.

9. listopadu

V Židlochovicích se konalo společné jednání vlád ČR a SR; došlo ke schválení smlouvy o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci, dalších šesti smluv upravujících hospodářské vztahy a rovněž smlouvy o rozdělení Československé armády.

13. listopadu

Na 5. společné schůzi Federálního shromáždění ČSFR byl schválen ústavní zákon o dělení majetku federace a jeho převodu na republiky (základem se stal územní princip a poměr 2 : 1).

14. listopadu

Představitelé parlamentních stran v Bratislavě se dohodli, že ústavní zákon o zániku federace projednají oba republikové parlamenty současně.

17. listopadu

ČNR a NR SR schválily usnesení k zákonu Federálního shromáždění o zániku ČSFR.

19.-20. listopadu

Poslanci ČNR na své 7. schůzi schválili usnesení, podle něhož ČNR převzala spolu s českou vládou plnou zodpovědnost za kontinuitu státní moci na území ČR.

25. listopadu

Poslanci Federálního shromáždění schválili ústavní zákon o zániku federace.

Česká vláda schválila návrh zákona o České národní bance, podle něhož měnou v samostatné ČR bude koruna česká (Kč).

15. prosince

Poslanci ČNR schválili recepční zákon; podle něj ČNR po zániku federace převezme působnost Federálního shromáždění a jeho předsednictva.

15.-17. prosince

Konala se poslední společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění, na které mj. poslanci schválili usnesení o ústavnosti procesu zániku ČSFR a vzniku obou nástupnických států - samostatné České republiky a samostatné Slovenské republiky.

16.-17. prosince

Poslanci ČNR schválili Ústavu ČR (nabyla účinnosti 1. ledna 1993) a zákon o státních symbolech (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna). Poslanci schválili i smlouvu se SR a vyhlášení k parlamentům a národům světa o vzniku ČR.

19. prosince

Poslanci ČNR poměrem hlasů 98 : 55 nepřijali návrh ústavního zákona o ustavení prozatímního senátu parlamentu (tzv. transformační zákon).

V Praze naposledy zasedala federální československá vláda.

31. prosince

Zanikla Česká a Slovenská Federativní Republika jako společný stát Čechů a Slováků.


1993


1. ledna

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konalo slavnostní zasedání ČNR (první schůze 200členného orgánu přeměněného na Poslaneckou sněmovnu); nová Česká republika má rozlohu 78 864 km2 a 10 302 000 obyvatel (14. místo v Evropě).

4. ledna

Na hranicích obou nových samostatných zemí (ČR a SR) se začala provádět celní a pasová kontrola.

19. ledna

Česká republika byla přijata za 180. člena OSN.

26. ledna

Poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zvolili prvním českým prezidentem V. HAVLA [1993- ]; získal 109 hlasů, protikandidáti M. Stiborová (Levý blok) 49 hlasů a M. Sládek (SPR-RSČ) 14 hlasů, 12 poslanců nehlasovalo, 6 poslanců odevzdalo neplatné lístky. Volba byla provázena nechutnými scénami a nevybíravými útoky poslanců SPR-RSČ na V. Havla.

únor

Rada svobodného Československa byla reorganizována a přetvořena v Radu vzájemnosti Čechů a Slováků.

1. února

Prezident V. Havel vyhlásil amnestii; byla značně omezená a týkala se zejména nedbalostních trestných činů. Na svobodu se vrátilo asi 130 osob z celkového počtu 14 153 odsouzených a obviněných.

4.-7. února

Uskutečnilo se rozdělení československé měny na měny národní, bankovky byly okolkovány; od 8. února začala platit koruna česká (Kč). Výměna byla provedena na všech poštách a v pobočkách České spořitelny. Osoby starší 15 let si mohly vyměnit maximálně 4 tisíce korun, osoby mladší 15 let 1000 korun. Občané mohli také peníze vložit na vkladní knížky nebo nakoupit vkladové listy.

5. února

Poslanecká sněmovna schválila Platební dohodu mezi ČR a SR a smlouvu o používání národních měn v turistickém ruchu.

16. února

Před úřadem vlády v Praze se konala demonstrace představitelů různých ekologických hnutí proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín.

22.-24. února

V Praze se konal mezinárodní kongres Evropského bankovního fóra, který se mj. zabýval problematikou privatizace a úlohou burz ve východoevropských a středoevropských státech.

23. února

ČR se stala 172. členským státem UNESCO, mezivládní organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu; Československo patřilo mezi dvacet zakládajících států UNESCO.

27.-28. února

Na sjezdu Československé sociálně demokratické strany došlo ke změně názvu na Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD); novým předsedou se stal M. Zeman.

1. března

V platnost vstoupila dohoda o volném obchodu mezi ČR, SR, Maďarskem a Polskem.

5. března

Zemědělci z okresů Břeclav a Hodonín zablokovali dálnici, aby upozornili na agrární problémy, které vyžadovaly rychlé řešení.

7. března

Česká vláda jednala na svém mimořádném zasedání o ochraně hranic mezi ČR a SR. Standardní hranici mezi oběma státy schválila česká vláda 21. července t. r.

16. března

Tzv. Moravskoslezský zemský sněm (ustavilo ho koncem listopadu 1992 24 opozičních poslanců ČNR a Federálního shromáždění) jmenoval v Brně 15člennou "moravskoslezskou vládu" v čele s V. Koblihou, bývalým poslancem SPR-RSČ. Jednalo se o protiústavní, samozvanou akci.

17. března

Vláda schválila rozhodnutí pozastavit vydávání akcií českých podniků slovenským držitelům investičních kuponů; ke změně postoje dospěla 12. května t. r.

27. března

Své fungování ukončil Československý olympijský výbor (existoval od 13. června 1919); nástupnickou organizací se stal Český olympijský výbor v čele s V. Čáslavskou (v prosinci 1996 ji vystřídal M. Jirásek).

31. března

Vyvrcholila první vlna kuponové privatizace.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.