F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XIII. Od totality k demokracii - pokračování


1991


1. ledna

V ČSFR byla zavedena volná tvorba cen.

9. ledna

Federální shromáždění přijalo do právního systému ČSFR Listinu základních práv a svobod.

26.-27. ledna

Prvními aukcemi byla zahájena malá privatizace.

3. února

Zahájena série jednání o novém státoprávním uspořádání.

11. února

V Brně zasedal "kulatý stůl", kde se zvažovala možnost vytvoření samostatné "moravskoslezské ústavy".

15. února

Prezident V. Havel, premiér M. Čalfa a ministr zahraničí J. Dienstbier podepsali na schůzce nejvyšších představitelů ČSFR, Maďarska a Polska ve Visegrádu deklaraci o spolupráci a dohodli se na koordinaci kroků k integraci do Evropského společenství a při likvidaci Varšavské smlouvy; to byl počátek tzv. visegrádské trojky.

21. února

Federální shromáždění přijalo zákon o mimosoudních rehabilitacích.

ČSFR byla přijata za člena Rady Evropy.

23. února

Vnitřní krize v OF mezi dvěma proudy (jeden hlásal přeměnu hnutí v klasickou politickou stranu - V. Klaus, druhý chtěl uchovat původní "hnutí" bez organizačně pevné struktury - "liberální klub" v čele s J. Dienstbierem) vedla po lednovém sněmu 1991 (schválil přetvoření OF v politickou stranu) k rozdělení OF na pravicovou Občanskou demokratickou stranu (ODS) a liberálně demokratické Občanské hnutí (OH).

26. února

Federální shromáždění přijalo zákon o velké privatizaci (o převodu majetku státu na soukromé osoby pro účely podnikání).

1. března

V Bruselu byly dohodnuty oficiální vojenské kontakty mezi NATO a ČSFR.

14. března

Atmosféra zjitřených nálad na Slovensku vyvrcholila při oslavě 52. výročí vzniku Slovenského státu, kdy došlo k napadení prezidenta V. Havla demonstranty.

27. března

Z funkce pražského arcibiskupa odstoupil kardinál F. Tomášek (zemřel 4. srpna 1992 ve věku 93 let), byl nahrazen biskupem M. Vlkem.

20.-21. dubna

Oficiálně byla ustavena ODS, česká pravicová politická strana navazující na ideové tradice evropského i českého konzervativismu, zdůrazňující politický pragmatismus a důsledný volný trh; předsedou strany se stal V. Klaus.

26.-27. dubna

Došlo k oficiálnímu ustavení OH, české politické strany vycházející z humanitního a demokratického odkazu evropské civilizace i českých dějin a usilující o vybudování fungující parlamentní demokracie; předsedou se stal J. Dienstbier.

10. května

V Lánech proběhlo další jednání o státoprávním uspořádání (o tvorbě a přijetí ústav, o dohodě mezi ČNR a SNR). K dalšímu kolu jednání došlo koncem května v Budmericích a 17. června v Kroměříži; nebylo dosaženo žádných vzájemně uspokojivých výsledků.

15. května-28. října

V Praze se konala Všeobecná československá výstava, která nesplnila očekávání pořadatelů.

20. května

Spojením Československé strany socialistické, Strany zelených, Zemědělské strany a Hnutí zemědělců a nezávislých osobností byla vytvořena Liberálně-sociální unie (LSU), koaliční politické hnutí reprezentující politický střed; v čele unie byl F. Trnka.

21. května

Federální shromáždění přijalo zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

4. června

Ministr zahraničí J. Dienstbier podepsal v Paříži memorandum o spolupráci ČSFR s Organizací pro hospodářskou spolupráci (OECD).

12.-14. června

Z iniciativy prezidenta V. Havla a francouzského prezidenta F. Mitterranda proběhlo v Praze shromáždění o evropské konfederaci; šlo o první setkání předních osobností politiky, kultury a vědy z 30 zemí Evropy, USA, Kanady a Japonska.

21. června

Československé území opustil poslední transport se sovětskými vojáky a týlovou technikou; 25. června podepsali zmocněnci vlád ČSFR a SSSR protokol o odsunu sovětských vojsk z ČSFR. Přeprava se uskutečnila zejména po železnici (825 vlaků), částečně také po vlastní ose (27 kolon) a vzdušnou cestou (15 přeletů). Dohled nad odsunem měla parlamentní komise v čele s M. Kocábem (ustavena 20. září 1990).

27. června

Poslední voják Sovětské armády opustil Československo.

1. července

V Praze byl podepsán protokol o rozpuštění Varšavské smlouvy.

18. července

Federální shromáždění schválilo zákon o referendu; 21. ledna 1992 však totéž shromáždění neschválilo návrh novely ústavního zákona o referendu předložený V. Havlem.

5.-6. září

V Bratislavě proběhlo společné zasedání předsednictev ČNR a SNR o státoprávní smlouvě; obě reprezentace se vyslovily pro společný stát (s podporou vystoupily 14. září známé osobnosti slovenské kultury a veřejného života a 20. září vznikla v Praze Výzva k občanům s návrhem na uspořádání referenda).

1. října

Byla zahájena tzv. velká privatizace.

2. října

Federální shromáždění schválilo zákon o živnostenském podnikání a zákon o sdružování v politických stranách a hnutích.

4. října

Federální shromáždění přijalo zákon, kterým se stanovily předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR (tzv. lustrační zákon); zákon podepsal prezident Havel 17. října.

6. října

Prezidenti ČSFR a Polské republiky (V. Havel a L. Walęsa) podepsali v Krakově Smlouvu o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci mezi oběma státy.

22.-28. října

Za oficiální návštěvy V. Havla ve Spojených státech amerických, kde rovněž vystoupil v Kongresu, byla podepsána s G. Bushem Deklarace o vztazích mezi ČSFR a USA.

28. října

Na mítinku k 73. výročí vzniku ČSR v Bratislavě došlo k incidentu proti prezidentu V. Havlovi.

1. listopadu

Zahájena registrace 1. vlny kuponové privatizace; v 1. vlně byly nabízeny akcie 1491 podniků, zaregistrováno bylo 8 565 642 "DIKů" (necelých 6 milionů z ČR). Téměř tři čtvrtiny z nich svěřili své investiční body více než 400 investičním fondům; prodán byl majetek v účetní hodnotě 277,84 miliardy korun. Posledním dnem registrace byl 29. únor 1992.

2. listopadu

V. Havel po nepříliš úspěšných jednáních ke kompetenční problematice (září-říjen na Hradčanech, v Karlových Varech, ve Štiříně) pozval představitele politických reprezentací do soukromí - na Hrádeček (u Trutnova); zde účastníci jednání vyjádřili vůli dospět k dohodě. V. Havel vypracoval osmibodový program, jenž mj. předpokládal ratifikaci všech tří ústav (tj. federální a obou republikových) do konce dubna 1992.

11.-12. listopadu

Za účasti V. Havla a A. Dubčeka probíhala v Časté-Papierničke u Bratislavy jednání předsednictev obou národních rad; z 88 sporných bodů zůstalo 22 nevyřešených.

18. listopadu

Zemřel bývalý prezident G. Husák.

5. prosince

Federální shromáždění schválilo zákon o životním prostředí; 21. prosince přijalo také zákon o úpravě a vypořádání majetkových vztahů v družstvech (tzv. transformační zákon).

16. prosince

Byla podepsána dohoda o přidružení ČSFR k Evropskému společenství.


1992


10. ledna

V Praze se uskutečnilo setkání zástupců ČNR a SNR ke státoprávnímu uspořádání Československa; dohodli se, že výsledná smlouva bude "smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, které jsou reprezentovány ČNR a SNR". Další jednání probíhala v Bratislavě (23. ledna) a v Milovech na Českomoravské vysočině (3.-8. února); zde byl dohodnut návrh smlouvy o zásadách státoprávního uspořádání.

3. února

V Brně zahájil svou činnost Ústavní soud ČSFR; soudce jmenoval prezident V. Havel 31. ledna.

10. února

Konala se stávka pracovníků veřejné silniční dopravy v ČR; zúčastnilo se jí 85 % dopravních podniků a přes 15 tisíc řidičů.

12. února

Předsednictvo SNR neschválilo návrh smlouvy, na níž se dohodly delegace ČNR a SNR v Milovech; toto usnesení předsednictva schválila i SNR na svém zasedání 24.-28. února. To byl definitivní krach jednání o státoprávním uspořádání v Československu.

27.-28. února

U příležitosti návštěvy spolkového kancléře H. Kohla v Praze byla spolu s V. Havlem podepsána Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi ČSFR a SRN; Federální shromáždění ji ratifikovalo 22. dubna a německý Spolkový sněm 20. května.

1. března

V platnost vstoupila obchodní dohoda mezi ČSFR a Evropským společenstvím.

3. března

ČSFR uzavřela obchodní dohodu s ESVO; smlouva měla přispět k začlenění československé ekonomiky na trhy zemí západní Evropy.

10. března

99 převážně levicových poslanců Federálního shromáždění předalo tzv. lustrační zákon k přezkoumání Ústavnímu soudu; ten na svém jednání 26. listopadu t. r. vyhlásil, že zákon není zcela v souladu s Listinou základních práv a svobod, s Ústavou ČSFR i mezinárodními pakty.

14. března

První československá vojenská jednotka dorazila do bývalé Jugoslávie, kde začala působit v rámci mírových sil OSN UNPROFOR.

Na shromáždění občanů v Bratislavě u příležitosti 53. výročí vzniku Slovenského státu bylo přijato memorandum požadující vyhlášení státní samostatnosti SR.

31. března-1. dubna

Sloučením Křesťanské a demokratické unie (KDU) s Československou stranou lidovou (ČSL) vznikla nová česká politická strana KDU-ČSL, která navázala na tradice a dosavadní činnost ČSL. Předsedou strany se stal J. Lux.

1. dubna

V. Havel a ruský prezident B. Jelcin podepsali v Moskvě Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a Ruskem; B. Jelcin odevzdal V. Havlovi archivní dokumenty o vojenské invazi do Československa v srpnu 1968.

6. dubna

Při státní návštěvě prezidenta V. Havla v Bulharsku byla podepsána Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi oběma státy.

18. května

Začalo první kolo kuponové privatizace, datum výdeje akcií bylo stanoveno na 24. května 1993.

5.-6. června

V zemi se uskutečnily parlamentní volby (do Federálního shromáždění, ČNR a SNR); ve volbách kandidovalo 40 politických stran, hnutí a koalic, jen 14 stran získalo potřebných 5 a více procent hlasů pro získání mandátů. V ČR zvítězila koalice ODS-KDS (ve Sněmovně národů získala 33,4 %, ve Sněmovně lidu 33,9 % a v ČNR 29,7 % hlasů) před koalicí Levý blok, sociálně demokratickou stranou, SPR-RSČ, KDU--ČSL a LSU; do ČNR se "dostala" i ODA a HSD-SMS.

8. června

Prezident V. Havel pověřil V. Klause jako předsedu vítězné ODS, aby zahájil jednání s Hnutiem za demokratické Slovensko (HZDS), vítězem parlamentních voleb na Slovensku, o sestavení nové vlády; jednání probíhala v Brně (8. června), Praze (11. června) a Bratislavě (19. června).

26. června

Federální vláda M. Čalfy podala demisi; Čalfova vláda pověřena výkonem funkce do jmenování nového kabinetu.

28. června

Na ustavující schůzi Federálního shromáždění byl jejím předsedou zvolen M. Kováč (HZDS).

30. června

Poslanci ČNR zvolili předsedou M. Uhdeho (ODS).


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.