F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XIII. Od totality k demokracii - pokračování


1990

2.-3. března

Nástupnickou organizací Revolučního odborového hnutí se stala Česká a slovenská konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury.

6. března

Česká národní rada změnila dosavadní název České socialistické republiky (ČSR) na Českou republiku (ČR). 13. března byly schváleny státní symboly ČR.

22. března

Federální vláda vypověděla mnohostranné dohody o měnových kursech se zeměmi RVHP.

27.-29. března

Federální shromáždění schválilo zákony o sdružování občanů, o právu shromažďovacím, o právu petičním, novelu tiskového zákona a občanského zákoníku. Po dlouhých jednáních (do poloviny března probíhala tzv. pomlčková válka) byl dosavadní název republiky (ČSSR) změněn na Česko-slovenská federativní republika (29. března).

31. března

Založena Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), levicová socialistická strana programově usilující o demokratický socialismus, v letech 1990-1991 byla součástí federalizované KSČS se slovenskou Stranou demokratickej lavice; předsedou se stal J. Machalík (od září 1990 J. Svoboda).

1. dubna

Založeno Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), usilující o samosprávné postavení Moravy a Slezska v rámci ČR (obnovení zemského zřízení a uznání Moravanů jako etnika s vlastní právní subjektivitou); předsedou byl zvolen B. Bárta.

11. dubna

Na zámku ve Lnářích proběhlo společné pracovní jednání republikových vlád o vzájemných vztazích mezi ČR a SR; šlo o první setkání na této úrovni po 20 letech.

18.-24. dubna

Federální shromáždění přijalo řadu zákonů: 1. o zrovnoprávnění všech forem vlastnictví; 2. o akciových společnostech; 3. o individuálním podnikání fyzických osob; 4. o státním podniku; 5. novelu zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí; 6. o hospodářských stycích se zahraničím; 7. o soudní rehabilitaci.

20. dubna

Federální shromáždění schválilo po dvojím hlasování nový název republiky: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR); současně byl schválen zákon o státních symbolech (změněn byl státní znak - stal se "čtvrceným").

21.-22. dubna

Poprvé v dějinách naší země přijel na návštěvu papež - hlava římskokatolické církve Jan Pavel II.; byly uspořádány koncelebrované mše na Letenské pláni v Praze, na Velehradě a Vajnorském letišti v Bratislavě.

2.-9. května

Federální shromáždění schválilo zákony: 1. o funkčním období prezidenta a parlamentu; 2. o Radě obrany státu; 3. o zemědělském družstevnictví; 4. změny trestního zákona a trestního řádu (zrušen trest smrti). 3. května přijalo novelu zákona o soustavě základních a středních škol, která znamenala zkrácení školní docházky na 9 let a odstranění jednotné školy spolu se zavedením diferencovaného vzdělávání (dosavadní školská soustava byla doplněna o školy soukromé a církevní). Dále se zřizovaly (od 1. září t. r.) 4-8letá gymnázia a zákon o vysokých školách zaváděl dvoustupňové studium (bakalářské a magisterské) a mj. zakotvil akademické svobody.

7. května

Rada Evropy udělila ČSFR statut zvláštního hosta.

V Bruselu byla podepsána dohoda mezi Evropským společenstvím a ČSFR o obchodu a obchodní i hospodářské spolupráci.

14. května

Vláda projednala časový harmonogram hospodářské reformy a rozhodla o jejím radikálním urychlení (prosazeno stanovisko ministra financí V. Klause, jemuž oponoval především tehdejší místopředseda vlády a zastánce "třetí cesty" V. Komárek); současně mělo dojít k 1. lednu 1991 k uvolnění tvorby cen a k volné vnitřní směnitelnosti československé koruny.

20. května

ČSFR byla přijata do integračního seskupení Iniciativa čtyř (Jugoslávie, Itálie, Maďarsko, Rakousko - později Středoevropská iniciativa).

24. května

Federální vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu u potravin a zvýšení jejich maloobchodních cen (od 9. července t. r.); zvýšení se týkalo 30 tisíc položek, v průměru činilo 24,6 % (bylo kompenzováno částkou 140 Kčs měsíčně na občana).

2. června

Na Staroměstském náměstí v Praze (u pomníku J. Husa) explodovala trhavina, která zranila 18 lidí; pachatel nebyl zjištěn.

8.-9. června

Po čtyřech desetiletích se konaly první svobodné volby do Federálního shromáždění a obou národních rad; ve volbách kandidovalo 22 politických stran, hnutí a koalic. Při účasti 96,79 % voličů získalo v ČR nejvíce hlasů Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu (ve Sněmovně národů 45,9 %, tj. 83 mandátů ze 150 a ve Sněmovně lidu 46,6 %, tj. 87 mandátů ze 150). Na druhém místě skončila KSČM, za ní KDU/KDH. Obdobně nejvíce poslanců za Občanské fórum zasedlo rovněž v České národní radě (127), komunisté získali jen 32 mandátů, HSD-SMS 22 poslanců a KDU-ČSL 19 poslanců.

13. června

ČSFR, Maďarsko a Polsko podepsaly v Göteborgu dohodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) o zlepšení podmínek vzájemného obchodu.

26. června

Na ustavující schůzi České národní rady byla zvolena její předsedkyní D. Burešová.

27. června

Předsedou Federálního shromáždění se stal A. Dubček; v čele Sněmovny lidu stanul R. Battěk, Sněmovnu národů vedl M. Šútovec.

Jmenována nová 16členná federální vláda ("vláda národní oběti") v čele s M. Čalfou; nejvíce křesel obsadilo OF (4), 8 ministrů bylo bezpartijních.

29. června

Novou 21člennou českou vládu vedl P. Pithart; 10 ministrů delegovalo OF.

5. července

V tajných volbách byl zvolen prezidentem ČSFR V. Havel; získal 234 hlasů, 50 poslanců bylo proti tomuto jedinému kandidátovi.

8.-9. srpna

V Trenčianských Teplicích se konalo jednání vlád ČR a SR o variantách fungování federace a vymezení kompetencí mezi federací a republikami; i když zazněly slovenské návrhy na převedení řady resortů do pravomoci republik, převládl ještě názor, že "silné národní republiky vytvoří silnou federaci" (pro společný stát). Zástupci 10 slovenských národně orientovaných stran se však již 14. srpna vyslovili pro nezávislost SR.

17. září

Federální shromáždění schválilo scénář radikální ekonomické reformy přednesený M. Čalfou (její cíle již vyložil na Světovém ekonomickém fóru 6.-7. září v Praze).

20. září

ČSFR byla opět přijata za člena Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.

27. září

Byl schválen vládní návrh zákona o malé privatizaci; Federální shromáždění jej přijalo 25. října t. r., účinku nabyl 1. prosince 1990.

2. října

Federální shromáždění schválilo zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd (restituční zákon).

3. října

Zřízena Rada hospodářské a sociální dohody ČSFR (tzv. tripartita) jako konzultativní orgán (vláda, odbory, zaměstnavatelé) pro projednávání otázek hospodářské a sociální politiky; do voleb 1992 plnila své poslání (udržela sociální smír), poté (zejména od roku 1994) vláda ztrácela zájem na jednání.

13. října

Na celorepublikovém sněmu OF v Praze byl zvolen jejím předsedou V. Klaus (ze tří kandidátů).

15. října

Provedena devalvace obchodního kursu koruny vůči dolaru (na 24 Kčs za 1 US dolar) a vůči dalším volně směnitelným měnám.

18. října

Na Dole 1. máj v ostravsko-karvinském revíru (v závodě Barbora) došlo k výbuchu, který si vyžádal životy 21 horníků.

25. října

Senát amerického Kongresu schválil poskytnutí doložky nejvyšších výhod ČSFR; to přineslo normalizaci vzájemného obchodu mezi oběma státy. Doložku 9. listopadu podepsal prezident G. Bush.

28. října

Na slavkovském zámku (u Brna) se setkali spolu s prezidentem V. Havlem všichni tři ministerští předsedové (federální M. Čalfa, český P. Pithart a slovenský V. Mečiar) a přijali společnou Deklaraci o československé státnosti se slibem čelit všem pokusům o narušení celistvosti a svrchovanosti státu.

5. listopadu

Došlo k jednání tří premiérů (M. Čalfy, P. Pitharta a V. Mečiara) o návrhu novely zákona o československé federaci, který upravoval přesun kompetencí z federální na národní vlády (kompetenční zákon); vláda ČSFR měla odpovídat jen za obranu, měnovou a zahraniční politiku. K dalšímu (rozšířenému) setkání došlo 10.-11. listopadu t. r. v Modre u Bratislavy a 13. listopadu znovu v Praze.

16. listopadu

Federální shromáždění schválilo zákony o navrácení majetku KSČ a SSM lidu ČSFR, zákon o uprchlících a zákon o mimosoudních rehabilitacích.

17.-18. listopadu

Do Prahy zavítal (poprvé v historii) americký prezident v osobě G. Bushe.

23.-24. listopadu

Proběhly volby do zastupitelstev měst a obcí; v ČR (24. listopadu) se jich účastnilo 51 stran a hnutí, nejvíce hlasů získalo OF (35,6 %), KSČM (17,2 %) a ČSL (11,5 %) při účasti 73,55 % oprávněných voličů.

4.-10. prosince

Československá "mise dobré vůle" vedená generálem M. Vackem jednala v Iráku o propuštění 40 československých občanů, kteří zde byli zadržováni.

12. prosince

Po napjatém jednání mezi slovenskou a českou reprezentací schválilo Federální shromáždění novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci (tzv. kompetenční zákon); na jeho základě byly delegovány na republiky pravomoce, které měla dosud v rukou federace. Novela byla 13. prosince doplněna o rozpočtová pravidla na rok 1991 v poměru: 35 (ČSFR) : 40 (ČR) : 25 (SR).


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.