F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XIII. Od totality k demokracii

XIII. Od totality k demokracii

(1989-1999)
úvod

1989


18. listopadu

Divadelníci v Praze zahájili ze solidarity se studenty týdenní protestní stávku; stávka se rozšířila i do mimopražských divadel.

Zahraniční vysílačky Svobodná Evropa i Hlas Ameriky oznámily, že na následky zranění při zákroku na Národní třídě zemřel student M. Šmíd (šlo, jak se brzy ukázalo, o nepravdivou zprávu).

19. listopadu

V podvečer skupina intelektuálů a umělců spolu se zástupci studentů vytvořila v pražské Laterně magice Občanské fórum (OF), širokou platformu všech občanských aktivit usilujících o obnovu politického pluralismu, odmítající totalitní komunistický režim.

20. listopadu

Václavské náměstí v Praze se zaplnilo více než 150 tisíci občany, kteří zde demonstrovali svůj nesouhlas s totalitním režimem v zemi; požadovali vyšetření a potrestání zásahu na Národní třídě, odchod zkompromitovaných politiků, demokratizaci politického života, odstranění politického monopolu KSČ, celospolečenský dialog apod. Manifestace se konaly i v následujících dnech, a to i v jiných městech republiky. Na vysokých školách byla vyhlášena okupační stávka, která se brzy rozšířila i na střední školy.

21. listopadu

Předseda vlády L. Adamec se setkal s představiteli Občanského fóra, stávkujících studentů a umělců. Začala se zakládat občanská fóra, v zemi se vytvářela jejich horizontální síť, kdy jednotlivé místní skupiny byly napojeny na koordinační centrum v Praze (vrcholným orgánem byl republikový sněm OF). Sdělovací prostředky se postupně vymaňovaly z pout cenzury.

24. listopadu

Na zasedání ÚV KSČ rezignoval M. Jakeš na funkci generálního tajemníka, do čela zvolen K. Urbánek; ve vedení KSČ však byli ponecháni mnozí zkompromitovaní politikové.

25. a 26. listopadu

Na Letné v Praze se konaly dvě mohutné demonstrace (sobotní účast představovala zhruba 750 tisíc občanů a nedělní více jak půl milionu občanů).

26. listopadu

Vládní delegace vedená L. Adamcem se setkala s představiteli OF v čele s V. Havlem v Obecním domě v Praze; Adamec souhlasil s vytvořením nové vlády rozšířené o zástupce OF.

27. listopadu

Proběhla celostátní dvouhodinová generální stávka.

Došlo k obnovení Československé strany sociálně demokratické; předsedou přípravného výboru se stal S. Klaban, programové prohlášení bylo vydáno 5. prosince 1989. Obnovovací sjezd (XXIV.) se konal 25. března 1990, předsedou se stal J. Horák.

28. listopadu

Nové (dvouhodinové) jednání delegací federální vlády a OF (L. Adamec a V. Havel); premiér Adamec přislíbil vytvořit do 3. prosince novou vládu. A. Indra se vzdal funkce předsedy Federálního shromáždění.

29. listopadu

Federální shromáždění na své mimořádné schůzi zrušilo čl. 4 ústavy (o vedoucí úloze KSČ), změnilo čl. 6 o Národní frontě a čl. 16 o výchově v duchu marxismu-leninismu; tím formálně skončilo 41 let vlády komunismu v Československu. Současně byla ustavena komise k vyšetření událostí 17. listopadu.

Byly zveřejněny cíle OF (Co chceme): 1. demokratický stát v duchu Deklarace lidských a občanských práv; 2. pluralitní politický systém; 3. samostatnou zahraniční politiku, která zabezpečí Československu integraci "do Evropy"; 4. rovnoprávné druhy vlastnictví; 5. sociální spravedlnost; 6. důstojné životní prostředí; 7. demokratizaci kultury, školství.

30. listopadu

Na vysokých školách byla zrušena výuka marxismu-leninismu.

2. prosince

Rakousko zrušilo vízovou povinnost pro cesty československých občanů do jejich země.

3. prosince

L. Adamec sestavil novou rekonstruovanou federální vládu, v níž bylo osm nových ministrů (z toho 3 za KSČ); složení reorganizované vlády bylo pro OF zcela nepřijatelné (z 21 členů bylo 16 zástupců KSČ, po jednom ministru za lidovce a socialisty a tři nestraníci). Současně vláda označila vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 za porušení norem vztahů mezi suverénními státy a navrhla sovětské vládě zahájit jednání o stažení sovětských vojsk z území ČSSR.

Byla založena Obec spisovatelů sdružující na 400 českých a moravských dramatiků, spisovatelů, básníků a kritiků; předsedou byl zvolen V. Havel.

Byla ustavena Křesťansko-demokratická strana (KDS) jako nadkonfesní strana pravého středu a konzervativně křesťanského zaměření. Na ustavující konferenci 26. prosinci t. r. byl zvolen do čela KDS V. Benda.

4. prosince

Česká vláda podala demisi (předsedou byl F. Pitra).

Při setkání představitelů členských států Varšavské smlouvy v Moskvě byla okupace ČSSR z roku 1968 označena za "vměšování do vnitřních záležitostí suverénního Československa".

Statisíce lidí znovu zaplnily Václavské náměstí v Praze; požadavek byl jednoznačný: sestavit novou, reprezentativní vládu, a to nejpozději do 10. prosince t. r., jinak se bude 12. prosince konat generální stávka.

5. prosince

Předlistopadový předseda České národní rady J. Kempný jmenoval novou českou vládu v čele s F. Pitrou, v níž bylo 8 komunistů, 5 bezpartijních a po dvou ministrech z lidové a socialistické strany; se složením vlády vyjádřilo OF nespokojenost.

Nově zvolený generální tajemník ÚV KSČ K. Urbánek slíbil ve svém projevu rehabilitaci všech komunistů vyloučených po srpnu 1968 a vyhlásil Poučení z krizového vývoje za neplatné.

6. prosince

Došlo k setkání V. Havla s K. Urbánkem a L. Adamcem; předmětem jednání byly otázky reorganizace vlády.

7. prosince

Vláda L. Adamce podala demisi; sestavením nové vlády "národního porozumění" byl pověřen dosavadní místopředseda vlády M. Čalfa (za KSČ).

8. prosince

Prezident republiky G. Husák vyhlásil amnestii pro všechny politické vězně.

9. prosince

Ustavena československá ekologická politická strana - Strana zelených v čele s předsedou J. Ječmínkem.

10. prosince

Nově ustavená (21členná) federální vláda v čele s M. Čalfou, v níž poprvé byli komunisté po 41 letech v menšině (jen 10 členů KSČ, z nichž tři ještě ukončili do ledna 1990 členství v KSČ, 7 nestraníků, po dvou za socialisty a lidovce), složila slib do rukou prezidenta G. Husáka; byl to jeho poslední oficiální akt. Vznikla "vláda národního porozumění".

G. Husák abdikoval z funkce prezidenta.

Na Václavském náměstí v Praze proběhla manifestace ke Dni lidských práv; došlo zde k oznámení kandidáta na prezidenta republiky - V. Havla. Mezi možnými kandidáty se vyskytovala (do té doby) další jména: A. Dubček, Č. Císař, L. Adamec.

Ukončena stávka kulturních pracovníků (jen studenti setrvávali ve stávce).

12. prosince

Na společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění byl zvolen novým předsedou S. Kukrál (bezpartijní).

17. prosince

Ustavena česká pravicová politická strana - Občanská demokratická aliance (ODA) jako součást OF (v letech 1989-1991); hlásila se k západoevropskému konzervativismu, prosazovala zásady právního státu, liberálně tržní ekonomiky a parlamentní demokracie. Prvním předsedou se stal P. Bratinka.

20.-21. prosince

Na mimořádném sjezdu KSČ byl zvolen jejím předsedou L. Adamec, prvním tajemníkem se stal V. Mohorita; současně došlo k rozpuštění Lidových milicí.

Státní bezpečnost se dostala pod kontrolu vlády.

23. prosince

V místě zvaném Hraničky (u Rozvadova) došlo k symbolickému přestřižení drátěných zátarasů ministry zahraničí ČSSR a SRN (J. Dienstbierem a H.-D. Genscherem); "železná opona" padla.

26. prosince

V Praze byla založena československá radikálně pravicová politická strana - Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa (SPR-RSČ); ve svém programu odmítala diktaturu jakéhokoli druhu, podporovala tržní hospodářství a přetvoření československé federace ve spolkovou republiku. Do čela strany byl zvolen M. Sládek.

28. prosince

Federální shromáždění zvolilo za svého nového předsedu A. Dubčeka; došlo také k výměně některých dalších poslaneckých míst, kde se objevili poslanci navržení za OF.

29. prosince

Ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhla volba 9. československého prezidenta; jednomyslnou volbou se jím stal jediný kandidát - V. HAVEL [1989-1992]. Na volbu navázala slavnostní mše Te Deum ve Svatovítské katedrále, kterou celebroval kardinál F. Tomášek.


1990


1. ledna

Vyhlášena rozsáhlá (vůbec největší v celé poválečné historii) amnestie, jež se týkala zhruba dvou třetin všech vězňů v tehdejších věznicích (z celkového počtu 31 tisíc osob ve výkonu trestu). Bylo propuštěno celkem 23 260 osob, dalším vězňům byl trest zmírněn. Amnestie již po svém vyhlášení vyvolala silně negativní reakci veřejnosti, která se s rychle narůstající kriminalitou ještě prohloubila.

2. ledna

Prezident V. Havel vykonal první zahraniční cestu do NDR a SRN; jednal v Berlíně s úřadujícím předsedou Státní rady NDR M. Gerlachem a v Mnichově se spolkovým prezidentem R. von Weizsäckerem a kancléřem H. Kohlem.

4. ledna

Oznámena výrazná změna kursů československé měny vůči měnám směnitelným, tak i nesměnitelným (devalvace koruny vůči západním měnám).

13. ledna

Založena Československá zemědělská strana (s federální působností); předsedou se stal F. Trnka (1990-1993).

20. ledna

Zformována tzv. Charta pro Moravu a Slezsko, žádající ve svém programu zákonodárné pravomoci pro Moravu.

31. ledna

Uzavřena rekonstrukce složení Federálního shromáždění; svých mandátů se vzdalo 102 poslanců, 35 poslanců bylo odvoláno. Na uvolněná místa bylo zvoleno 120 nových poslanců (jen 8 za KSČ).

Po rezignaci předsedy české vlády F. Pitry se stal od 6. února t. r. premiérem ČSR P. Pithart.

1. února

Rozkazem ministra vnitra ČSSR byla zrušena Státní bezpečnost.

2. února

Na pozvání V. Havla přijel do Československa XIV. dalajláma Tibetu, nositel Nobelovy ceny míru za rok 1989.

7. února

Ukončena činnost Národní fronty, její pravomoci převzalo Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací v ČSSR; 20. září t. r. schválilo Federální shromáždění ústavní zákon, kterým se vypustil článek o Národní frontě.

9. února

Podepsán protokol o obnovení diplomatických styků s Izraelem.

14. února

Papež Jan Pavel II. jmenoval 5 nových sídelních biskupů; po desetiletích bylo obsazeno všech 13 československých diecézí.

19.-23. února

První oficiální návštěva prezidenta V. Havla v USA.

26. února

V Moskvě byla uzavřena dohoda mezi vládami ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z Československa; na počátku odsunu bylo v ČSSR 73 500 vojáků a důstojníků s rodinnými příslušníky, 1220 tanků, 2505 bojových vozidel pěchoty a transportérů, 1218 děl, 77 letadel a 146 bojových vrtulníků. Součástí této výzbroje bylo 50-60 raket typu země-země s krátkým a středním doletem, 120 raketometů a 210 protiletadlových raket. Tyto síly byly rozmístěny v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku, velitelství Střední skupiny vojsk sídlilo v Milovicích. Odsun byl rozvržen do tří etap, k zahájení odsunu došlo 26. února t. r. z posádek v Krnově a ve Frenštátě pod Radhoštěm.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.