F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1981


2. dubna

V Praze byl otevřen Palác kultury.

6.-10. dubna

V Praze se konal XVI. sjezd KSČ; z hlavního projevu G. Husáka zmizelo vychloubání ekonomickou převahou socialismu nad kapitalismem a bylo přiznáno nesplnění nárůstu národního produktu o 8,7 %; přesto si ještě G. Husák neodpustil tvrzení o přitažlivosti a úspěšnosti socialismu a o krizi kapitalismu.

5.-6. června

Konaly se volby do Federálního shromáždění, národních rad a národních výborů všech tří stupňů; výsledek se jako tradičně pohyboval přes 99 % pro kandidáty Národní fronty. Řízení vlád zůstalo nezměněné.

24. června

Podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Afghánskou demokratickou republikou.

13. září

Při návštěvě stranické a vládní delegace v Etiopii byla uzavřena Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a socialistickou Etiopií. O den později došlo k podpisu obdobné smlouvy s Jemenskou lidovou demokratickou republikou.

12. října

Podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Angolskou lidovou republikou.

20. listopadu

Na zasedání ÚV Československé strany lidové byl zvolen předsedou Z. Žalman.


1982


25.-30. ledna

V prostoru Litoměřic, Liberce, Prahy, Plzně a Karlových Varů proběhlo vojenské cvičení "Družba 82" za účasti 25 tisíc vojáků armád ČSSR, SSSR a Maďarska.

20. února

Zmocněnec vlády ČSSR převzal od zástupců vlád Spojených států amerických, Velké Británie a Francie 18,4 tuny zlata, které bylo za II. světové války uloupeno Československu nacisty. Zároveň byly vyřešeny vzájemné otevřené finanční a majetkoprávní otázky mezi Československem a Spojenými státy i Velkou Británií, které vznikly v průběhu války a zejména po ní (znárodnění).

9. září

Na závěr návštěvy vůdce libyjské revoluce M. Kaddáfího byla podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhiríjí.


1983


12. března

Z angolského průmyslového komplexu v Alto Catumbele bylo uneseno protivládní organizací UNITA 66 československých občanů (včetně rodinných příslušníků), kteří působili jako odborníci při zajišťování provozu v závodě na výrobu celulózy a papíru; museli ujít cestu dlouhou 1300 km. Po 111 dnech zadržování bylo 1. července za pomoci Mezinárodního červeného kříže propuštěno 45 občanů, zbytek (20 mužů, jeden ze zadržovaných zahynul) byl propuštěn 22. června 1984.

30. května

Hnutí občanské iniciativy Charta 77 podalo žádost, aby se mohlo zúčastnit nadcházejícího Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce; žádost nebyla vyřízena. Hnutí zaslalo shromáždění dopis.

2. června

Pražský arcibiskup kardinál F. Tomášek obdržel ve Svatovítské katedrále dopis s 3397 podpisy věřících katolíků i protestantů, v němž protestovali proti zásahu Státní bezpečnosti vůči františkánům a jejich přátelům (na 250 jich bylo podrobeno 27. března 1983 výslechům a domovním prohlídkám). Šlo o největší protestní podpisovou akci od roku 1968.

20. června

Došlo ke změnám ve federální vládě, čtyři ministři byli odvoláni.

21.-26. června

V pražském Paláci kultury proběhlo levicově zaměřené Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce; účastnilo se jej 3600 delegátů ze 132 zemí. Shromáždění obdrželo například dopisy manželek vězněných chartistů - A. Šabatové, A. Lisové, vězňů z věznice Plzeň-Bory.

23. června

Zástupci západoněmecké Strany zelených se sešli s představiteli Charty 77 (J. Hájkem a V. Havlem).

24. října

Oznámeno ujednání vlád ČSSR a SSSR (předcházelo mu mimořádné zasedání výboru ministrů obrany členských států Varšavské smlouvy v Berlíně 20. října t. r.) o zahájení příprav k rozmístění raketových komplexů operačně taktického určení na území Československa; jako zdůvodnění se uvádělo rozmístění balistických střel Persching 2 a raket s plochou dráhou letu v zemích západní Evropy. Tím se mělo "zabránit pokusům USA a NATO o narušení strategické rovnováhy a stability v Evropě".

18. listopadu

Po téměř sedmileté rekonstrukci Národního divadla a dostavbě Nové scény byl zde opět zahájen provoz slavnostním představením Smetanovy Libuše.


1984


12. května

Československý olympijský výbor oznámil svou neúčast na XXIII. letních olympijských hrách v Los Angeles z důvodu "obav o normální průběh her a bezpečnost olympioniků"; hry proběhly od 28. července do 11. srpna t. r.

11.-12. června

V Praze se konala celostátní konference učitelů; na tři tisíce jejích účastníků "hledalo cestu k efektivnějšímu prosazování cílů socialistické školy".

5.-14. září

Na území Československa proběhlo vojenské cvičení sedmi armád Varšavské smlouvy s názvem "Štít 84".

říjen

J. Seifert jako jediný český spisovatel obdržel Nobelovu cenu za literaturu; vzhledem k chronickému onemocnění ji nemohl ve Stockholmu osobně převzít.


1985


26. ledna

Rada svobodného Československa vydala prohlášení u příležitosti 40. výročí jaltské konference o osvobozené Evropě, v němž zdůraznila, že porobené národy se nikdy nevzdaly a nevzdají svých práv a svobod.

26. dubna

G. Husák podepsal za ČSSR prodloužení platnosti Varšavské smlouvy o dalších 20 let, přičemž bylo stanoveno, že se smlouva automaticky bude prodlužovat o dalších 10 let, pokud smluvní strany do roka před uplynutím této lhůty neodevzdají vládě Polské lidové republiky prohlášení o vypovězení smlouvy.

3. května

Katolická sdružení sudetských Němců (Sdružení Ackermann-Gemeinde) a českých exulantů (Opus bonum) vydala společné prohlášení ke 40. výročí ukončení II. světové války, v němž se přihlásila k celé historické pravdě, provázející česko-německé soužití; vyhlášení rozhodně odmítlo jakékoli lži a dezinformace.

22. května

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta; již potřetí byl jednomyslně zvolen G. Husák.

druhá polovina května

Mimořádně silné dlouhotrvající srážky naplnily řeky na okresech Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Břeclav a Brno-venkov, takže bylo nutné evakuovat mnohé obce; obdobná situace nastala ve východních Čechách (na Chrudimsku).

27.-30. června

Na strahovském stadionu v Praze proběhla další spartakiáda za účasti zhruba 1 milionu lidí (i s cvičenci).

7. července

Na Velehradě se sešlo u příležitosti 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje mohutné shromáždění zhruba 100 tisíc věřících za účasti kardinála F. Tomáška a státního tajemníka Vatikánu A. Casaroliho; státní moc se snažila učinit z pouti římskokatolické církve "mírovou slavnost", což skončilo fiaskem. Pouti předcházela podpisová akce žádající papeže Jana Pavla II., aby přicestoval do Československa; papež vydal k této příležitosti encykliku Slavorum Apostoli. Již na konci roku 1980 vyzvedl ve svém apoštolském listě Egregiae virtutis oba slovanské misionáře (Cyrila a Metoděje) na úroveň svatých patronů evropských.

konec září

Do provozu byl uveden první blok jaderné elektrárny v Dukovanech, první v českých zemích; druhý blok byl spuštěn 30. ledna 1986.

28. října

Tajemník ÚV KSČ V. Bilak poskytl interview pro západoněmecký časopis Spiegel, v němž obhajoval vojenskou intervenci v srpnu 1968 a odmítal kritické hlasy k situaci v Československu; "proslavil se" zejména větou: "Pivo je pro nás jako chleba."


1986


24.-28. března

V pražském Paláci kultury proběhl XVII. sjezd KSČ, na němž vyvrcholila dosavadní tendence G. Husáka prezentovat se stereotypními projevy; ve vystoupení se zabýval hlavními směry a úkoly hospodářského a sociálního vývoje na léta 1986-1990 (8. pětiletky) a také základními strategickými směry do roku 2000, přičemž jen zcela okrajově zmínil některé nové Gorbačovovy reformní myšlenky.

26. dubna

V jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině došlo k havárii, jejíž důsledky pocítily i okolní země včetně Československa; sdělení československé vlády z 30. dubna však uvádělo, že "nebylo zjištěno na našem území žádné zvýšení radioaktivity". Úřady a sdělovací prostředky uklidňovaly obyvatelstvo, že "situace je normální". 1. máj proběhl ve stejné režii jako v předchozích letech.

23. a 24. května

Manifestačním způsobem proběhly všeobecné volby do zastupitelských orgánů; při volební účasti 99,39 % bylo zvoleno všech 197 404 navrhovaných kandidátů Národní fronty. Šlo o poslední volby v socialistickém Československu.

16. června

Jmenována "staronová" federální 25členná vláda L. Štrougala (k výměně došlo jen na třech ministerstvech).

18. června

Představila se nová 20členná česká vláda v čele s J. Korčákem; v ní zasedlo sedm nových ministrů.

2. září

Na světové výstavě dopravy a spojů v kanadském Vancouveru proběhl Národní den Československa; československá expozice, postavená na audiovizuálním programu, patřila k nejlepším z 53 účastnických zemí.

28. října

V Českých Budějovicích došlo u sochy K. Gottwalda k explozi; nebylo zjištěno, zda šlo o "podvratnou akci", nebo o nastrčenou záminku Státní bezpečnosti k postihu nepohodlných osob.


1987


9. ledna

Zveřejněny Zásady přebudování hospodářského mechanismu v ČSSR; materiál obsahoval 37 článků a měl vést k přestavbě v ekonomice. Po 19 letech to byl návrat (byť značně nedůsledný) ke koncepci Akčního programu z dubna 1968 a na něj navazujících projektů. Zásady nebyly předloženy veřejnosti ke kritické diskusi.

20. března

Předsedou české vlády a místopředsedou federální vlády byl místo J. Korčáka jmenován L. Adamec.

9.-11. dubna

V Československu byl na návštěvě M. S. Gorbačov; s jeho přítomností byla spojována velká naděje protirežimních sil na "glasnosť" a demokratizaci života v Československu. Očekávání se nenaplnila.

4.-5. května

Na sjezdu českých dramatických umělců zaujalo vystoupení M. Kopeckého, v němž se kriticky vyjádřil vůči přestavbě v Československu; Husákovo vedení (zejména V. Bilak a J. Fojtík) odmítalo Gorbačovovu "perestrojku" jako "sovětské specifikum", pro nás nevhodné. M. Kopecký volal po tvůrčí svobodě a kriticky hovořil o "celonárodní schizofrenii".

9. července

V nově restaurovaném Lobkovickém paláci Pražského hradu byla otevřena stálá výstava Národního muzea s názvem Památky národní minulosti.

15. července

Federální vláda schválila návrh zákona o státním podniku, k jehož zveřejnění došlo o dva dny později; zákon umožňoval podnikům větší samostatné rozhodování a podnikání, větší prostor pro "aktivitu" zaměstnanců. K 1. červenci 1988 bylo schváleno založení 412 státních podniků, v druhé etapě (k 1. lednu 1989) se jednalo o založení 1134 podniků.

22. července

V Bruselu bylo zahájeno první kolo jednání mezi ČSSR a EHS k dohodě O obchodu s průmyslovými výrobky; ta měla umožnit rozšíření vývozu tradičních českých výrobků (sklo, porcelán, obuv) do zemí EHS. Dohoda současně měla zavést systém pravidelných konzultací mezi oběma stranami.

21. listopadu

Federální vláda projednala komplexní dokument pro přestavbu hospodářského mechanismu.

3. prosince

Federální vláda schválila návrh zákona o sociálním zabezpečení s cílem zvýšit diferencovaně vyplácené důchody a zároveň posílit hledisko zásluhovosti při vyměřování důchodů.

8. prosince

Na pražské Kampě se opět sešli mladí lidé ke vzpomínce na legendu skupiny Beatles J. Lennona; současně si připomenuli památku dvou Janů - Palacha a Zajíce; takto se scházeli na Malé Straně od roku 1985. Na okolní zdi psali hlavně verše o míru a proti válce.

10. prosince

Na Den lidských práv se konala demonstrace u Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze.

17. prosince

Funkci generálního tajemníka ÚV KSČ převzal po G. Husákovi M. Jakeš; Husák si ponechal funkci prezidenta.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.