F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1974


Rada svobodného Československa překonala krizi a přenesla své sídlo z Washingtonu do New Yorku; spolupracovala s ní i nejdůležitější krajanská sdružení, jako Československá národní rada americká v Chicagu, Československé sdružení v Kanadě a Československý Sokol v zahraničí. V únoru 1993 reorganizována v Radu vzájemnosti Čechů a Slováků (předsedou se stal M. Povolný).

19.-20. ledna

V Praze se konal ustavující sjezd Československého svazu žen; předsedkyní byla zvolena M. Kabrhelová.

9. května

Do provozu byl uveden první úsek pražského metra (trasa C).

20. června

Spolkový sněm SRN schválil smlouvu o normalizaci vztahů mezi ČSSR a SRN; definitivně byla smlouva schválena 10. července t. r. Federální shromáždění ČSSR smlouvu schválilo 15. července t. r. V platnost vstoupila 19. července t. r. po výměně ratifikačních listin.

27. června

Československo obnovilo diplomatické styky s Portugalskem, přerušené v roce 1937.

5. července

V Praze byla parafována dohoda o vzájemném vypořádání majetkových a finančních otázek mezi ČSSR a USA; zatím nedošlo k dohodě o vydání měnového zlata (18,4 t), které uloupilo Československu v roce 1939 nacistické Německo.

28. října

První významnější akcí protirežimních kritiků se stalo zveřejnění Dubčekova dopisu Federálnímu shromáždění a Slovenské národní radě, v němž jeho autor protestoval proti omezování osobní svobody.

19. prosince

Ministři zahraničních věcí ČSSR (B. Chňoupek) a Rakouska (E. Bielka) podepsali ve Vídni smlouvu o vypořádání finančních a majetkoprávních otázek; první kolo jednání se konalo v Bratislavě začátkem března 1973. Smlouva řešila různé otázky tohoto zaměření, které vznikly mezi oběma státy ještě před II. světovou válkou, ale hlavně po ní, zejména v souvislosti s československými konfiskačními a socializačními opatřeními.


1975


28. ledna

V Praze zemřel na srdeční infarkt ve věku 70 let bývalý prezident A. Novotný.

25.-26. března

Federální shromáždění schválilo novelizaci zákoníku práce.

8. dubna

V. Havel zaslal G. Husákovi dopis, v němž poukázal na pravé příčiny poslušnosti občana k režimu, jež vyplývají ze strachu před možnými postihy pro něj a jeho rodinu.

28.-29. května

Federální shromáždění schválilo čl. 64 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., podle něhož "nemůže-li prezident vykonávat svůj úřad delší dobu než jeden rok, může Federální shromáždění zvolit nového prezidenta". Opatření bylo přijato v důsledku nátlaku G. Husáka, který ještě před rokem rozmlouval L. Svobodovi úmysl abdikovat. Po zhoršení zdravotního stavu nevykonával L. Svoboda od dubna 1974 svůj úřad a 29. května 1975 byl uvolněn z prezidentské funkce.

29. května

Federální shromáždění zvolilo prezidentem republiky generálního tajemníka ÚV KSČ G. HUSÁKA [1975-1989]; došlo tak k opětovnému spojení obou nejvyšších funkcí, čímž zjevně byla devalvována prestiž a úroveň prezidentského úřadu.

3.-4. června

V Brně se sešel I. celostátní sjezd katolických duchovních Pacem in terris; předsedou hnutí byl zvolen A. Veselý. Sdružení navazovalo na Mírové hnutí katolického duchovenstva, které se v březnu 1968 rozpadlo; bylo tvořeno zčásti zastrašenými, naivními nebo zkorumpovanými kněžími, s nimiž státní orgány vcelku úspěšně manipulovaly.

28.-29. června

Na strahovském stadionu v Praze se konala Československá spartakiáda, na níž vystoupilo 180 tisíc cvičenců.

30. července-1. srpna

Československo se zúčastnilo Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která proběhla za účasti nejvyšších představitelů 32 evropských zemí, USA a Kanady v Helsinkách. Konference vedle politické a hospodářské spolupráce signatářských zemí schválila rovněž na nátlak západních demokratických států tzv. třetí koš, který se týkal lidských a občanských práv. Tím vznikla pro československou opozici výhodná pozice, kdy její činnost a kritika byla přes neustálou represi garantována mezinárodně platnou konvencí podepsanou též ČSSR.

2. října

V Paříži byla otevřena výstava Deset století českého a slovenského umění.

12.-13. listopadu

Federální shromáždění přijalo zákony o sociálním zabezpečení a o zemědělském družstevnictví.


1976


11. března

V Jiřském klášteře na Pražském hradě byla otevřena sbírka starého českého umění.

12.-16. dubna

V Praze se konal ve Sjezdovém paláci XV. sjezd KSČ, který se nesl v optimistickém duchu zářných ekonomických perspektiv (při hodnocení výsledků 5. pětiletky a stanovení hlavních cílů hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1976-1980).

22.-23. října

Ve stejné režii a se shodnými výsledky jako v minulých letech proběhly volby do všech stupňů zastupitelských orgánů v Československu.

3.-11. listopadu

Došlo k jmenování "staronových" představitelů České národní rady (E. Erban), české vlády (J. Korčák) a federální vlády (L. Štrougal).

30. prosince

Na Dole Staříč v ostravsko-karvínském revíru došlo k důlnímu neštěstí, které si vyžádalo životy 43 horníků.


1977


1. ledna

Vydáno Prohlášení Charty 77 vyzývající normalizační režim, aby na legálním základě umožnil demokratickou otevřenou diskusi; podepsáním tohoto textu (původně jen 239 signatáři, například P. Kohoutem, F. Krieglem, L. Vaculíkem, D. Němcovou, F. Pavlíčkem, O. Ornestem, O. Bednářovou, M. Hüblem, P. Uhlem, J. Dienstbierem aj.) vzniklo v prosinci 1976 občanské hnutí s širokým politickým spektrem, v němž se setkali vyloučení komunisté, ale i zásadní odpůrci komunismu. Náplní činnosti Charty byl občanský dohled nad dodržováním lidských práv v Československu, upozorňování na nezákonnosti a porušování ústavy a snaha o jejich zahraniční publicitu. Na veřejnosti zastupovali Chartu tři mluvčí; prvními byli bývalý ministr zahraničí J. Hájek, filozof J. Patočka a dramatik V. Havel. Do roku 1989 vydala Charta 572 dokumentů, prohlášení podepsalo 1883 signatářů. Po listopadu 1989 docházelo k rozporům mezi aktivisty Charty, morální autorita se postupně vytrácela, takže nakonec 3. listopadu 1992 ukončila svou činnost.

12. ledna

Rudé právo uveřejnilo půlstránkové prohlášení pod titulem Ztroskotanci a samozvanci, v němž charakterizovalo signatáře Charty 77 jako "pestrou směsici lidských i politických ztroskotanců, zavilých antisocialistů, sluhů a agentů imperialismu, kontrarevolucionářů, reakcionářů, trockistů, sionistů a renegátů".

28. ledna

Provládní umělecké svazy uspořádaly v Národním divadle v Praze shromáždění umělců a kulturních pracovníků, na němž byla manifestačně podpisována tzv. Anticharta, dokument odsuzující vznik a činnost Charty 77.

13. března

Na následky neustálých policejních výslechů StB zemřel světově proslulý filozof, prof. J. Patočka.

3.-5. října

U příležitosti návštěvy stranické a vládní delegace ČSSR vedené G. Husákem byla podepsána v Berlíně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a NDR.

1. prosince

Na jednání ÚV KSČ bylo konstatováno, že ekonomický rozvoj v prvních dvou letech 6. pětiletky probíhal za "složitých vnějších a vnitřních podmínek"; byl to mj. důsledek ropné energetické krize, která prohloubila anachronický ekonomický model s charakteristickou disproporcí mezi těžkým průmyslem a ostatními odvětvími, což omezovalo možnosti konkurence na zahraničních trzích.

8.-9. prosince

V Praze proběhl ustavující sjezd Svazu československých spisovatelů; předsedou byl zvolen prorežimní J. Kozák.


1978


2. března

Na kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem V. Remkem; loď úspěšně přistála na Zemi 10. března t. r. Československo se tak stalo třetím státem, jehož občan vzlétl do vesmíru.

24. dubna

Skupina aktivistů Charty 77 (V. Havel, J. Dienstbier, P. Uhl aj.) založila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS); tato nezávislá instituce sledovala osudy osob, jež byly trestně stíhány za projevy svého přesvědčení nebo se staly obětí policejní či justiční zvůle, upozorňovala na ně domácí i zahraniční veřejnost a snažila se postiženým i jejich rodinám pomoci.

21. června

Federální shromáždění schválilo zákon o opatřeních v soustavě základních a středních škol; zákon přinášel přechod na desetiletou povinnou školní docházku.

26. června

Na Pražském hradě byla otevřena výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československa, která se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti.

12. srpna

V Praze byl uveden do provozu druhý úsek metra (trasa A).

4.-5. prosince

Na zasedání ÚV KSČ k otázkám plnění úkolů 6. pětiletky zazněly kritické hlasy k zadlužování naší republiky ve vyspělých kapitalistických zemích (půjčky byly používány na udržení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva a nikoli na modernizaci), k napětí v palivoenergetické základně a také k potížím v zemědělství, kde se projevovaly důsledky neúrody v roce 1976.


1979


29. ledna

Vstoupila v platnost nová úprava pracovní doby, zavedená rozhodnutím federální vlády vzhledem k energetické situaci; úprava se týkala rozložení nástupu lidí do pracovního procesu.

1. dubna

Na základě nařízení vlády č. 36 z 15. března t. r. byl zaveden letní čas.

20. září

Zemřel bývalý prezident L. Svoboda.

22.-23. října

U Městského soudu v Praze proběhlo hlavní líčení proti šesti uvězněným signatářům Charty 77 a členům Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných; rozsudky zněly na 2-5 let odnětí svobody.


1980


1. ledna

V Československu vstoupily v platnost nové základní měrné jednotky vycházející z mezinárodní soustavy SI.

7. března

Uveřejněno usnesení ÚV KSČ a federální vlády k Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, který se měl pokusit odstranit nízkou efektivitu "normalizační" ekonomiky, vyplývající zejména: 1. z nevhodné struktury průmyslu (Československo vyrábělo příliš velký rozsah sortimentu, především strojírenského); 2. z byrokraticko-centralistického modelu řízení ekonomiky.

9.-10. dubna

Federální shromáždění schválilo zákon o vysokých školách, který mj. určoval i nové podmínky (zmírněné) pro získání akademického titulu (rigorózní zkoušky bez písemné práce).

22. května

Proběhla volba prezidenta republiky, kterým se stal opět G. Husák.

29. května

V rekonstruovaném Anežském klášteře v Praze byla otevřena stálá expozice Národní galerie České výtvarné umění XIX. století.

26.-29. června

V Praze na Strahovském stadionu se konala spartakiáda, na níž vystoupilo na 180 tisíc cvičenců.

6. července

U příležitosti 565. výročí upálení M. J. Husa byl v Kostnici znovuotevřen Husův dům a zahájen Československý týden.

25. září

Na zasedání ÚV Československé strany lidové byl předsedou strany zvolen F. Toman.

1. listopadu

Proběhlo sčítání lidu, domů a bytů; v Československu žilo 15 276 799 obyvatel, v českých zemích 10 288 946 obyvatel.

8. listopadu

Do užívání motoristům byla předána dálnice Praha-Brno-Bratislava v délce 317 kilometrů.

11. listopadu

Československá delegace se účastnila v Madridu zahájení schůzky představitelů 35 signatářských zemí Závěrečného aktu helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.