F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1970


28.-30. ledna

Plenární zasedání ÚV KSČ provedlo další čistky; od dubna 1969 odešlo ze 110členného ÚV KSČ 63 členů a kandidátů. Současně vyhlásilo všeobecné čistky ve straně formou pohovorů spojených s výměnou stranických legitimací; stalo se tak odsouhlasením Dopisu ÚV KSČ všem základním organizacím.

únor

Byly zahájeny prověrky v KSČ; celkem bylo vytvořeno 70 217 prověrkových komisí různého stupně, které prověřovaly 1 535 000 členů. V průběhu pohovorů (zejména po zpřísnění kritérií ze dne 14. dubna 1970) bylo rozhodnuto nevydat legitimaci 326 817 členům (tj. 21,67 %). Vyloučení členové byli zbavováni funkcí v rámci svého pracovního zařazení, případně i propouštěni ze zaměstnání za použití různých triků; postihům se často nevyhnuli i rodinní příslušníci. Perzekuce vyvolávala značně početnou emigraci; po srpnu 1968 opustilo Československo na 127 tisíc lidí. Posrpnová emigrace však na rozdíl od poúnorové nezaložila žádnou jednotnou nebo přijatelně autoritativní politickou centrální organizaci (až v polovině 70. let měla posrpnová emigrace hlásící se k Pražskému jaru dva mezinárodně podporované celky - Výbor 5. ledna v Paříži a Výbor na obranu československých socialistů v Londýně).

květen

Zahájeno vysílání 2. programu Československé televize.

6. května

Na Pražském hradě došlo k podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR.

8. června

Peruánské úřady oznámily, že při zemětřesení zahynulo všech 14 členů československé horolezecké expedice včetně známého fotografa V. Heckela.

8. července

Federální shromáždění schválilo zákon o úpravě nízkých důchodů. Současně nabyla účinnosti novela k zákonu o soudní rehabilitaci č. 70/1970 Sb., podle níž případy, které nebyly dosud vyřešeny, byly pojaty jako podněty ke stížnosti pro porušení zákona (podle trestního řádu). Dosud nedořešené případy se už neprojednávaly (například M. Horáková a spol.), respektive řada dosavadních rehabilitací byla zrušena (P. Drtina). O rehabilitaci požádalo kolem 18 tisíc postižených (tj. zhruba pětina obětí politických procesů), do jara 1970 bylo rehabilitováno pouze 3500 případů.

28. října

Ke státnímu svátku vzniku ČSR vydalo Socialistické hnutí československých občanů Manifest, v němž se přihlásilo k idejím roku 1968, kdy se podle jejich názoru začal naplňovat smysl socialismu, tj. svoboda a demokracie; jádrem tohoto hnutí byly opoziční skupiny v Praze (J. Tesař, M. Hübl) a v Brně (J. Šabata, A. Černý). Manifest uveřejnily Listy, časopis socialistické opozice v Římě, vydávané J. Pelikánem. I v následujících letech vydávalo hnutí další dokumenty (například k 21. srpnu tzv. Prohlášení).

9.-11. listopadu

V Praze se konala ustavující konference Socialistického svazu mládeže, jednotné mládežnické organizace řízené KSČ a mající za cíl vychovávat mládež v marxisticko-leninském duchu.

1. prosince

Podle sčítání lidu, domů a bytů mělo Československo 14 344 987 obyvatel (ČSR 9 807 697 občanů).

10.-11. prosince

Na zasedání ÚV KSČ byl přijat dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ; toto zasedání definitivně uzavřelo období tzv. Pražského jara a zahájilo proces totální normalizace života celé společnosti se všemi průvodními znaky teorie a praxe neostalinismu.

20.-21. prosince

Federální shromáždění ČSSR schválilo změny ústavního zákona o československé federaci (posíleny centralizační prvky a oslabeny kompetence republik), o federálních orgánech a zákony o Kanceláři prezidenta republiky. Změny omezily pravomoci republik ve prospěch centra a byly součástí normalizačních tendencí, započatých v dubnu 1969. I Federální shromáždění zasáhl tvrdý normalizační postih; na základě zákona č. 117/1969 Sb. bylo ke dni 24. června 1970 zproštěno funkce 12 poslanců, 30 poslanců rezignovalo. K témuž datu z národních výborů všech stupňů v ČSSR odešlo celkem 18 140 poslanců.


1971


V kanadském Torontu založili spisovatelé J. Škvorecký a Z. Salivarová exilové nakladatelství Sixty-Eight-Publishers.

Zahájen provoz na dálnici z Prahy do Mirošovic (s výstavbou bylo započato v roce 1967).

10.-11. března

VIII. plenární schůze ÚRO přijala rezignaci jejího předsedy J. Pillera (byl dosazen do této funkce v lednu 1970 po "dobrovolném" odchodu K. Poláčka) a za nového předsedu byl podle nomenklaturního pořádku dosazen K. Hoffmann, jeden z předních mužů normalizace.

23. dubna

Předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo o vytvoření komise ve složení J. Kempný, O. Švestka, D. Kolder, V. Šalgovič, která měla připravit návrh na ukončení práce tzv. Pillerovy komise; závěrečná zpráva Pillerovy komise byla odmítnuta, označena za "pamflet, v němž se překrucovaly historické skutečnosti... jako útok proti straně a socialismu vůbec". K uzavření celé záležitosti došlo na zasedání ÚV KSČ 19. května t. r., aniž byly vyvozeny konkrétní a závazné závěry.

25.-29. května

V Praze se konal XIV. sjezd KSČ, který schválil Husákovu normalizační politiku a přijal směrnici k 5. pětiletému plánu (1971-1975).

27.-29. července

V Bukurešti se konalo XXV. zasedání RVHP, které přijalo tzv. Komplexní program dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce členských zemí; ten přinesl v dalších letech velmi slabé výsledky a vedl fakticky k dalšímu oslabení hospodářské potence Československa a postupnému rozkladu RVHP jako celku.

26.-27. listopadu

Proběhly volby do Federálního shromáždění, republikových národních rad a národních výborů (KNV, ONV, MNV); pro kandidáty Národní fronty "hlasovalo" 99,75 % voličů.

7. prosince

Předsedou České národní rady se stal E. Erban.

8.-9. prosince

Na ustavující schůzi Federálního shromáždění byl zvolen předsedou A. Indra, do čela Sněmovny lidu se dostal V. David a Sněmovnu národů vedl D. Hanes.

9. prosince

Prezident republiky jmenoval novou federální vládu vedenou L. Štrougalem.

Předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou J. Korčákem.


1972


13.-15. ledna

Konala se celostátní konference Československé strany socialistické, která přijala nepříznivé změny v organizačním řádu i normalizační politiku KSČ; předsedou strany byl zvolen B. Kučera.

31. května-1. června

Po rozpuštění spisovatelského svazu byl ustaven na Dobříši Svaz českých spisovatelů, do jehož čela byl vedoucím stranické delegace J. Fojtíkem ustanoven J. Kozák.

9.-10. června

V Praze proběhl sjezd Československé strany lidové, na němž byly přijaty nové stanovy strany. Lidová strana se přihlásila k aktivní podpoře politiky KSČ a musela za svého čestného předsedu zvolit "muže padesátých let" J. Plojhara; předsedou se stal A. Pospíšil, 27. července 1973 ho nahradil R. Petera.

12.-15. června

V duchu normalizační politiky se konal v Praze VIII. všeodborový sjezd, který stanovil jako hlavní úkol odborů "rozvoj pracovní iniciativy a socialistického soutěžení".

červenec-srpen

Před soudy stanulo 47 osob domácího opozičního hnutí, které byly odsouzeny k úhrnnému trestu 118 let odnětí svobody. Procesy se setkaly s protesty řady komunistických i socialistických stran a odborových organizací v západní Evropě a uzavíraly první etapu tzv. normalizace.

12.-16. září

Na území Československa proběhlo společné cvičení armád států Varšavské smlouvy s názvem "Štít 72".

27.-30. září

V Praze se konal I. sjezd SSM, který kladl hlavní důraz na "aktivní podíl mladých lidí při pomoci národnímu hospodářství a při zkvalitňování činnosti Pionýrské organizace SSM".

5. října

Zahájena jednání o československo-amerických vztazích; první kolo kontaktů proběhlo mezi šéfy diplomacie (B. Chňoupkem a W. Rogersem) v New Yorku.

13.-14. prosince

Federální shromáždění schválilo zákonem zvýšení dětských přídavků a zavedení novomanželské půjčky; u rodiny se dvěma dětmi činil podíl rodinných přídavků na průměrné mzdě 21 %. Populační politika měla úspěch: v letech 1970-1979 porodnost stoupala (průměr 17 živě narozených na 1000 obyvatel). Došlo i ke zvýšení bytové výstavby (čistý přírůstek bytů v letech 1969-1975 stoupl ze 72 na 127 tisíc bytů).


1973


22. března

Prezidentem republiky zvolilo Federální shromáždění opět L. Svobodu.

7. května

V Praze byla zahájena oficiální jednání o návrhu smlouvy k normalizaci vztahů mezi ČSSR a SRN.

9. května

Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání.

14.-19. června

Při návštěvě československé státní delegace v Mongolsku byla podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Mongolskem.

8.-9. července

Československo navštívil státní tajemník USA W. Rogers; došlo k podpisu konzulární úmluvy a byla zahájena jednání o nevyřešených majetkoprávních vztazích.

25. září

Československo přerušilo diplomatické styky s Chile jako reakci na vojenský puč v této zemi.

11. prosince

V Praze došlo k podpisu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a Spolkovou republikou Německo; smlouva odmítla jako nulitní mnichovský diktát a započala normalizaci vztahů mezi oběma státy. Téhož dne byly navázány diplomatické styky na úrovni velvyslanectví.

21. prosince

Ve Vídni došlo k podpisu Smlouvy o společných státních hranicích mezi ČSSR a Rakouskem; téhož dne byla v Praze podepsána smlouva o šetření událostí na společných hranicích.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.