F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1967


V exilové Radě svobodného Československa došlo k roztržce, část členů založila Výbor svobodného Československa.

Na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu byl předveden tzv. kinoautomat (v návaznosti na Laternu magicu).

1. ledna

Provedena přestavba velkoobchodních cen a jednotných odvodů podniků.

V platnost vstoupil nový tiskový zákon, který upravoval vydávání denního tisku včetně zvětšení rozsahu jednotlivých listů.

18. ledna

Vláda se zabývala některými obsahovými a materiálními otázkami středních a vysokých škol, vyhlásila novou nomenklaturu skupin oborů na středních odborných a vysokých školách a projednala způsob poskytování půjček studentům.

31. ledna-4. února

Na VI. všeodborovém sjezdu v Praze vystoupil A. Novotný s výstražným varováním před snahami mnohých komunistů "pod rouškou demokratizace podporovat snahy imperialistů rozdělit československou společnost"; vedení KSČ zamítlo "sjezdovou linii" na "odpřevodování" ROH.

4.-6. února

Při návštěvě generálního tajemníka KSSS L. I. Brežněva a šéfa KGB J. V. Andropova v Praze opětovně zazněl návrh sovětského vedení umístit v československém pohraničí dvě sovětské divize; tento požadavek A. Novotný odmítl.

8.-9. února

Na zasedání ÚV KSČ byla ve zvláštním usnesení o jednotě společnosti opět zdůrazněna vedoucí úloha KSČ ve vztahu ke státu a společenským organizacím; zasedání se dokonce usneslo na přímém stranickém řízení ČSM. Z podnětu A. Novotného bylo vyhlášeno tažení proti liberalismu (přitom zde zazněly i kritické hlasy vůči oficiálnímu stanovisku - M. Sedláková, F. Kriegel, V. Kadlec).

1. března

Ve Varšavě byla podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Polskem.

16.-17. března

U příležitosti návštěvy delegace NDR vedené W. Ulbrichtem v Praze byla podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a NDR.

20.-21. března

Na zasedání Ústřední rady odborů byl zvolen jejím novým předsedou K. Poláček; dosavadní předseda M. Pastyřík 12. března abdikoval. Současně začalo dělení odborových svazů (z dosavadních 15 celostátních vzniklo 57 českých a slovenských) a šířila se tendence utvářet organizace mimo jednotné odbory (jako první se ustavila 30. dubna federace lokomotivních čet).

23.-24. března

Na zasedání ÚV KSČ odmítlo předsednictvo strany názorové odlišnosti a Novotný varoval před přeceňováním hospodářských hledisek ekonomické reformy na úkor politických cílů.

3.-4. května

ÚV KSČ na svém zasedání zablokoval první důležitá ekonomická opatření mířící k přechodu od centralisticko-byrokratického řízení k decentralizovanému plánovitému řízení; mj. odebral podnikům finance, aby nebyly bohatší než stát, a rozhodl nepokračovat v rozšiřování tzv. volných či limitních cen a přijal administrativní cestou další protiinflační opatření. Ekonomická reforma byla pozastavena.

5.-9. června

Na V. sjezdu ČSM prosazovalo komunistické vedení linii upevnění vedoucí úlohy KSČ proti snahám vytvořit pluralitu organizací mládeže, například vysokoškoláků; studentští předáci J. Müller a L. Holeček byli vyloučeni z ČSM i ze studia. Přímé řízení stranou bylo zabezpečeno i zřízením oddělení pro mládež a sport v aparátu ÚV KSČ. Předsedou ČSM byl zvolen M. Zavadil.

10. června

ČSSR přerušila diplomatické styky s Izraelem jako reakci na "agresi Izraele proti Sjednocené arabské republice".

27.-29. června

V Praze se konal IV. sjezd československých spisovatelů, kde došlo k dosud největšímu konfliktu mezi zastánci a odpůrci reforem. Spisovatelé vědomě riskovali konflikt s mocí, volali po "evropském kontextu", po návratu do kulturně civilizační sféry, odpovídající historii a tradicím českého národa. Zvlášť ostrá kritika zazněla ve vystoupeních L. Vaculíka, I. Klímy, A. J. Liehma, V. Havla, P. Kohouta, K. Kosíka. Vytvořená "jednotná fronta" spisovatelů vyprovokovala odchod celé delegace ÚV KSČ v čele s J. Hendrychem. Vůči Svazu spisovatelů byla podniknuta perzekuční opatření.

30. června

Svým vystoupením na Vysoké škole stranické zahájil A. Novotný sérii útoků proti kritikům poměrů ve státě a nastolil tvrdý kurs znamenající konec "tání", konec liberalizace.

25.-27. srpna

V Martině proběhly oslavy Matice slovenské, při nichž A. Novotný svým urážlivým chováním postavil proti sobě i stranickému vedení značnou část slovenské veřejnosti.

1. září

A. Novotný v projevu k posluchačům vojenských škol vyzýval k boji proti liberalismu a proti propagování různých kapitalistických směrů v politické praxi, ekonomice a kultuře; znamenalo to revizi základního závěru XIII. sjezdu KSČ.

26.-27. září

Na schůzi ÚV KSČ došlo k ostřejším sporům v komunistickém vedení, jež byly vyvolány Novotného odsouzením vlády, "která nevládne", a administrativními opatřeními vůči spisovatelům (odebrání Literárních novin a stranické tresty pro I. Klímu, P. Kohouta, M. Kunderu, A. J. Liehma, J. Procházku, L. Vaculíka). S těmito opatřeními ještě celé vedení souhlasilo, pouze F. Vodsloň, V. Slavík, Z. Fierlinger a V. Kadlec našli odvahu se vzepřít.

30.-31. října

Ústřední výbor KSČ jednal o postavení strany ve společnosti; s kritikou vystoupilo několik jeho členů, ale bezprostředním podnětem konfliktu se stalo vystoupení A. Dubčeka (to označilo za hlavní politické nebezpečí hlásání třídnosti, zpochybnilo veškeré "řízení strany" ve státě - "vládnout by měla vláda" a napadlo kumulaci funkcí - právě typické pro období vlády A. Novotného). Dubčekova kritika a rozhořčená Novotného replika (napadl celé vedení KSS a kritiku převedl do polohy česko-slovenského sporu) ještě více zostřily situaci v komunistickém vedení; proti rezoluci hlasovalo 13 členů ÚV, "slovenská otázka" se stala poslední rozbuškou, jejíž odpálení uvolnilo cestu k "Pražskému jaru".

31. října

Po několikerém opakování v předchozích dnech byla opět vypnuta na vysokoškolských kolejích v Praze na Strahově elektřina; studenti vyšli do ulic se svíčkami a voláním: "Chceme světlo!". Pochod brutálně rozehnala v Nerudově ulici Veřejná bezpečnost.

8.-9. prosince

Na opakovanou žádost A. Novotného tajně navštívil Prahu generální tajemník ÚV KSSS L. Brežněv; nesplnil však Novotného naději na jeho podporu.

11.-13. prosince

Zasedalo předsednictvo ÚV KSČ, kde zazněla ostrá kritika Novotného ve vystoupeních D. Koldera, J. Hendrycha, Š. Sádovského, O. Černíka, J. Dolanského, A. Dubčeka. Došlo ke střetu mezi zastánci Novotného (B. Laštovička, M. Chudík, O. Šimůnek, J. Lenárt) a jeho kritiky (viz výše). Spor skončil kompromisem: souhlasem s rozdělením nejvyšších funkcí až v pozdější době.

19.-21. prosince

Sešel se ústřední výbor KSČ, jehož větší část členů vystoupila opět s kritikou metod práce a způsobu řízení A. Novotného. Pod tímto tlakem se Novotný rozhodl dát svou stranickou funkci k dispozici.


1968


3.-5. ledna

Plenární zasedání ÚV KSČ rozhodlo o rozdělení nejvyšších funkcí; většina členů pléna stála proti Novotnému. Po řadě návrhů na funkci prvního tajemníka (J. Smrkovský, O. Šik, B. Laštovička, J. Lenárt) přednesl O. Černík návrh na obsazení funkce A. Dubčekem, který byl akceptován. Skončila zhruba desetiletá éra A. Novotného. Začalo "Pražské jaro" - krátké období rozkvětu československého demokratického socialismu.

1.-3. února

Na VII. sjezdu JZD bylo rozhodnuto o vytvoření zájmové organizace rolníků; její přípravu a zrod provázelo množství problémů.

26. února

Útěk generála J. Šejny do Itálie (a odtud za pomoci CIA odchod do USA); sdělovací prostředky přispěly k tomu, že se z útěku protekční osoby A. Novotného vyvinula aféra "semínkového" generála (obviněn z rozkrádání státního majetku - jetelových semínek).

21. března

Byl ustaven přípravný výbor Československého Junáka.

Vznikl prozatímní výbor katolického duchovenstva v čele s biskupem a apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze F. Tomáškem.

22. března

Abdikace prezidenta A. Novotného; těsně předtím (20. března) podepsal milost spisovateli J. Benešovi, odsouzenému v létě 1967 k pěti letům vězení (šlo o posledního vězněného českého spisovatele před rokem 1968).

22.-23. března

Celostátní aktiv zástupců všech vysokoškolských center konaný v Brně se vyslovil pro vytvoření samostatné organizace vysokoškoláků (mimo rámec ČSM).

23. března

Bývalí funkcionáři sociální demokracie ustavili akční skupinu pro obnovu strany, která se rozšířila v ústřední přípravný výbor.

Československá strana socialistická provedla změnu ve svém vedení; A. Neumana vystřídal B. Kučera. Socialisté měli v červenci 18 400 členů.

23.-24. března

Drážďanech se konalo setkání vedoucích představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR s československou delegací (Dubček, Lenárt, Černík, Kolder, Bilak), na níž zazněla ostrá kritika poměrů v Československu ("plíživá kontrarevoluce").

24. března

V ČKD Praha se zrodil Svaz pracující mládeže Československa, který hodlal prosazovat stejná práva jako odbory (pomoc mladým v ekonomických otázkách, bytových apod.).

25. března

Svolán aktiv zemědělců na okrese Jičín, který přijal výzvu k založení celostátní zájmové organizace (tzv. jičínská výzva). Teprve 10. července t. r. došlo v Nitře k založení Českého a Slovenského svazu družstevních rolníků (nepodařilo se však ustavit celostátní orgán).

29. března

Funkcionáři jednotné tělovýchovné organizace provedli přestavbu na principu národním a odvětvovém.

Při Svazu spisovatelů vznikl Klub nezávislých spisovatelů, sdružující nekomunistické členy z Čech i Slovenska (do svého čela zvolil V. Havla, P. Koptu a A. Klimenta).

30. března

Národní shromáždění zvolilo na návrh A. Dubčeka prezidentem republiky L. SVOBODU [1968-1975]; svůj program navázání kontinuity s předcházejícími prezidenty vyjádřil symbolicky tím, že po volbě položil věnce na hrob K. Gottwalda a A. Zápotockého, ale i T. G. Masaryka a E. Beneše. V tajném hlasování získal 282 hlasů, 6 poslanců se zdrželo hlasování 1 hlas byl neplatný.

31. března

Skupina politických vězňů, odsouzených podle zákona 231/1948 Sb., v čele s K. Nigrinem, ustavila ústřední výbor Klubu 231; během tří měsíců fungovaly jeho výbory ve všech krajích a ve většině okresů českých zemí, ústředí registrovalo na 80 tisíc zájemců o členství.

Ústřední výbor Československé strany lidové zvolil novým předsedou A. Pospíšila (vystřídal J. Plojhara); lidová strana měla v červenci t. r. 46 028 členů.

31. března-5. dubna

V Praze se sešlo III. všekřesťanské mírové shromáždění za účasti 500 představitelů katolické, protestantské a pravoslavné církve z 55 zemí světa; jednalo se o světové sympozium těch, kdo se rozhodli vést dialog s "pokrokovými marxisty".


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.