F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1957


1. ledna

Uskutečněna rozsáhlá reforma národního pojištění; byla stanovena hranice důchodového věku na 60 let (u mužů) a 55 let (u žen). Současně byly zvýšeny dávky nemocenského pojištění a zrušeno jeho zdanění.

Došlo ke zvýšení důchodů.

13. února

V Londýně byl podepsán protokol o obnovení diplomatických styků mezi ČSR a Japonskem; znamenal i ukončení válečného stavu, který přetrvával z doby II. světové války.

3.-4. března

V Praze proběhl ustavující sjezd jednotné dobrovolné tělovýchovné organizace - Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV).

27. března

Uzavřena Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSR a Čínskou lidovou republikou.

8. dubna

Podepsána Smlouva o přátelství mezi ČSR a Mongolskou lidovou republikou.

19. května

Proběhly nové volby do národních výborů; pro kandidáty Národní fronty hlasovalo 99,12 % voličů.

22. června

Komunistické vedení přijalo rozhodnutí o nové soustavě řízení; o programu decentralizace pravomocí bylo jednáno od jara 1956, zprvu nebyli jeho členové pro větší změny. Konečné rozhodnutí padlo 25. února 1958.

13. listopadu

Zemřel prezident republiky A. Zápotocký.

19. listopadu

Novým prezidentem byl zvolen A. NOVOTNÝ [1957-1968]; první muž stranického aparátu se tak i formálně stal prvním mužem ve státě.

1. prosince

Prezident A. Novotný vydal rozhodnutí o amnestii.

10. prosince

Politické byro ÚV KSČ rozhodlo o provádění třídně politické prověrky s cílem odstranit z řídícího a mocenského aparátu i z vědeckých institucí "politicky a třídně" nespolehlivé zaměstnance (i ty, kteří byli vyloučeni z KSČ nebo měli příbuzné v zahraničí). Prověrka probíhala v roce 1958 a v centrálních úřadech postihla čistka 7755 osob, ve výzkumu 1583 osob, v nižších "článcích" byl počet poměrně vyšší (odhad postižených se pohyboval kolem 50 tisíc).


1958


13. února

Tajná směrnice ÚV KSČ ukládala důsledné uplatňování třídních hledisek při přijímacím řízení studentů středních a vysokých škol.

25. února

Zasedání ÚV KSČ jednalo o nové organizaci a řízení národního hospodářství; došlo k vyčerpání reálných možností extenzivního ekonomického růstu a dostavila se krize centralistického systému řízení. Bylo rozhodnuto realizovat tuto přestavbu k 1. dubnu t. r. Šlo o částečnou decentralizaci československého hospodářství, zahájenou za vlády A. Zápotockého v roce 1953. Základním článkem nové organizace se stal podnik přímo řízený ministerstvem, přičemž počet centrálně určených ukazatelů byl podstatně omezen a podnikům byla poskytnuta větší pravomoc včetně oslabení závaznosti plánu. Tím se otevírala cesta k jistému experimentování směrem k tržnímu hospodářství. To vyvolalo zděšení v konzervativní špičce kolem Novotného (Šimůnek, Bacílek, Široký), takže nakonec z principů "účinnějšího využívání ekonomických nástrojů" zůstalo jen torzo (Rozsypalova reforma).

13. června

Ve Varšavě byla podepsána Smlouva o konečném vytyčení státních hranic mezi Československem a Polskem.

18.-21. června

V Praze se konal XI. sjezd KSČ; byla deklarována orientace na dovršení socialistické výstavby. To představovalo odstranění zbytků "vykořisťovatelských tříd" na vesnici a ve městě a dovršení združstevňování zemědělské výroby. Bezbřehý optimismus hlásal "v krátké době předstihnout úroveň předních kapitalistických zemí nejen v intenzitě zemědělské výroby, ale také v produktivitě práce" (A. Novotný). V brzké době měly být vybudovány základy socialismu a mělo dojít k dovršení kulturní revoluce (do roku 1970 se měl vyřešit i bytový problém).


1959


14. února

Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že byly zveřejněny ratifikační listiny ke smlouvě mezi ČSR a Polskem o konečném vyřešení státních hranic.

22.-23. dubna

ÚV KSČ jednal o "spojení školy se životem" a stanovil, aby do roku 1970 byla převážné většině mládeže dána možnost získat středoškolské vzdělání. Zásady užšího sepětí školy se životem prosazovaly úzkou vazbu vyučování s výrobní praxí.

9.-11. června

Na sjezdu socialistické kultury vyzvalo stranické vedení tvůrčí pracovníky "k vysoké odpovědnosti za uskutečnění cílů socialistické kulturní revoluce, za široké osvojování marxistického světového názoru, k aktivní účasti na překonávání ideologického dědictví minulosti a na formování socialistického člověka".

9. července

Národní shromáždění přijalo řadu nových zákonů: o ochraně zemědělského půdního fondu, o JZD, o zemědělské dani, o výkupu zemědělských výrobků, o osvětové činnosti, o jednotné soustavě knihoven a o muzeích a galeriích.

6. září

Brně byl zahájen I. mezinárodní veletrh specializovaný na strojírenství; vystavovalo na něm 432 vystavovatelů z 28 zemí. Trval dva týdny a navštívilo jej přes milion návštěvníků. Veletrhu předcházely výstavy československého strojírenství (první se konala v září 1955).

16.-19. září

V Praze proběhl III. sjezd československých historiků.

25. října

Tvůrci polarografické analytické metody, akademiku J. Heyrovskému, byla udělena švédskou Královskou akademií věd ve Stockholmu Nobelova cena za chemii; cenu převzal z rukou švédského krále Gustava VI. 10. prosince t. r.

11. prosince

V Addis Abebě byla podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSR Etiopským císařstvím.

19. prosince

V Moskvě byla podepsána dohoda mezi vládami SSSR, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Československa o stavbě ropovodu Družba.


1960


Dokončena komplexní elektrifikace a elektrizace země.

USA byla založena Společnost pro vědu a umění, která byla určena k podpoře vzdělávání, vědy a umění v československém exilu.

9. dubna

Národní shromáždění schválilo novou územní organizaci státu a nové volební zákony; došlo k vytvoření 10 krajů (Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Severomoravský, Jihomoravský, Západoslovenský, Středoslovenský a Východoslovenský) a 108 okresů. Samostatným krajem se stalo hlavní město Praha. Nové územní členění vstoupilo v platnost od 1. července 1960.

23.-24. dubna

Mimořádná celostátní konference Československé strany socialistické schválila změny v organizačním řádu strany a do čela zvolila místo E. Šlechty dosavadního místopředsedu A. Neumana; ústředním tajemníkem se stal místo M. Klingera B. Kučera.

25. května

Na jednání Národního shromáždění byl schválen zákon o národních výborech.

12. června

Proběhly volby do Národního shromáždění a do národních výborů (místních, okresních a krajských); výsledky byly "tradiční": 99,86 %, resp. 99,76 % pro kandidáty Národní fronty.

23. června-3. července

V Praze se konala II. celostátní spartakiáda, na níž vystoupilo na 800 tisíc cvičenců.

5.-7. července

Na celostátní konferenci KSČ bylo konstatováno, že v Československu bylo dosaženo prvního strategického cíle - vybudování socialismu; to bylo odrazem přecenění dosaženého stupně vývoje a pronikání subjektivismu do komunistického vedení.

11. července

Národní shromáždění schválilo novou ústavu (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.). Ústava se pokusila vyjádřit změny, které proběhly po únoru 1948 v československé společnosti. Stát dostal nový název - Československá socialistická republika (ČSSR) a článek čtvrtý zakotvil vedoucí úlohu KSČ ve společnosti. Ústava na jedné straně upevňovala státní centralismus, zejména vůči Slovensku (zrušila sbor pověřenců), a na druhé straně provedla dílčí právní úpravy (například zmírnila tvrdost trestního zákona a řádu). Článek 110 deváté hlavy podstatně změnil státní znak Československa, a to tak, že byl zcela proti pravidlům heraldiky.

Byla jmenována první vláda ČSSR; premiérem se stal V. Široký.

16.-17. listopadu

Národní shromáždění projednalo a schválilo zákon o třetí pětiletce (1961-1965); v rozporu s reálnými možnostmi byly do ní zahrnuty dva náročné úkoly - modernizace a rekonstrukce a další podstatný rozvoj, které přesahovaly objektivní možnosti československé ekonomiky. Ta již byla za zenitem svých možností dalšího rozvoje extenzivní cestou. S touto tvrdou realitou však ambiciozní plán vůbec nepočítal, a naopak stále předpokládal trvale vysoké přírůstky a tempo hospodářského růstu. Národní důchod se měl zvýšit o 42 %, průmyslová výroba nejméně o 56 % (strojírenství dokonce o 76 %).

27. listopadu

V Praze byla podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československem a Kambodžou.

15. prosince

Národní shromáždění schválilo nový školský zákon, který prodlužoval povinnou školní docházku na 9 let, zaváděl do škol výrobní praxi a uzákonil studium při zaměstnání.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.