F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1950

1. července

Ustavena Státní banka československá jako centrální emisní banka pro poskytování provozních úvěrů a jako ústředí veškerého zúčtovacího styku.

1.-2. července

V Luhačovicích proběhla mezinárodní konference křesťanských církví pod nepřímou patronací státu; na tuto konferenci navázala pracovní konference "vlasteneckých kněží" na Velehradě (4.-5. července) za účasti zhruba 450 duchovních.

26. července

Proběhla první etapa soustřeďování řeholnic do centralizačních klášterů a domů; v dalších etapách bylo přes 4 tisíce řeholnic svezeno z 339 objektů do 33 středisek. Současně na 2 tisíce řeholnic bylo převedeno do průmyslu a zemědělství. Uvolněné budovy převzala armáda a jiné státní instituce.

1. září

V československé armádě byly zřízeny první čtyři pomocné technické prapory (PTP), zvláštní jednotky pro "politicky nespolehlivé osoby"; jejich smyslem bylo izolovat v nich tyto osoby (vojáky základní služby i vojáky v záloze) a využívat je k pracovní činnosti v řadě oborů národního hospodářství, především v hornictví a stavebnictví ("převýchova" prací). Protože vojáci těchto útvarů nosili černé nárameníky, říkalo se jim běžně "černí" nebo "černé prapory".

27. listopadu-2. prosince

V Praze proběhl politický proces s devíti pomocníky biskupů v čele s olomouckým generálním vikářem a světícím biskupem dr. S. Zelou; všichni obžalovaní byli odsouzeni k vysokým trestům na svobodě (internace).


1951


1.-2. února

Československá církev uspořádala generální synodu, která sice schválila dosavadní linii činnosti církve, zároveň však potvrdila rozpory mezi vedením a většinou duchovních a činovníky; tato církev ztrácela na přitažlivosti.

15. února

Proběhla první schůze kapitulárních generálních vikářů; Státní úřad církevní (ve snaze izolovat biskupy) nahradil biskupské konference poradami kapitulárních a generálních vikářů. Toto setkání se zabývalo mj. vyučováním, organizováním kurzů pro laické učitele náboženství a náborem bohoslovců.

21.-24. února

Na zasedání ÚV KSČ rozhodlo stranické vedení úplně opustit dosavadní koncepci pětiletky a vytyčit strategii preference těžkého průmyslu, především výstavby těžkého strojírenství, hutnictví a rudných dolů, ale i investic do palivoenergetické základny; stanovené cíle dále konkretizovalo vládní nařízení z dubna 1951. Průmyslová výroba se měla z původních 57 % zvýšit na 98 %.

1. května

Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa zahájila vysílání pro Československo a stala se významnou silou antikomunistického odporu; prvním ředitelem byl významný publicista F. Peroutka.

25. června

Komunistické vedení schválilo tzv. akci 77 tisíc, tj. převedení 77 500 úředníků v českých zemích do výroby; opatření započala 1. července t. r. Podle neoficiálních údajů skončila tato akce převodem 51 215 úředníků (66 % z naplánovaného počtu) do výroby.

2. července

V Babicích na Třebíčsku byli zavražděni tři členové národního výboru; druhý den došlo k dopadení pachatelů, kteří se skrývali v nedalekých polích, z nichž dva byli na místě zastřeleni. Zrodil se "případ Babice". Za několik dnů proběhl proces s třinácti osobami, z nichž sedm bylo odsouzeno k trestu smrti, ostatním byl vyměřen trest vězení nad 20 let nebo doživotí. Rozpoutala se velká propagandistická kampaň, zaměřená proti "americkému imperialismu, Vatikánu a vesnickým kulakům". Celý "případ" zůstal obestřen řadou záhad.

6. září

Hlavním orgánem (nejen v KSČ, ale také ve státě) se stal politický sekretariát ÚV KSČ; zásadní slovo v něm měl K. Gottwald, který až do své smrti jako předseda strany vedl i agendu generálního tajemníka strany (funkce byla zrušena 6. září 1951 v souvislosti s odvoláním R. Slánského z tohoto místa a jeho jmenováním náměstkem předsedy vlády).

27. září

V předvečer svátku sv. Václava se sešel z iniciativy Státního úřadu církevního za účasti 1200 duchovních celostátní mírový sjezd duchovenstva.

4. listopadu

Byl ustaven Svaz pro spolupráci s armádou.

11. listopadu

Došlo k "únosu vlaku svobody"; vlaková souprava projela devadesátikilometrovou rychlostí Aší na výhybku na bavorský Selb a zastavila se až půl kilometru v americkém pásmu. V dalších měsících docházelo k "únosům letadel".

17.-18. listopadu

Došlo k ustavení Svazu protifašistických bojovníků, jednotné a celostátní organizace sdružující účastníky (ne všechny) domácího a zahraničního odboje.

6. prosince

Na zasedání ÚV KSČ byl zbaven R. Slánský všech funkcí a spolu s některými dalšími činiteli byl vyloučen ze strany; do předsednictva ÚV KSČ byl zvolen A. Novotný.


1952


březen

Komunistické vedení schválilo tzv. seznam č. 1, týkající se trockistické a protisovětské literatury; v dubnu 1953 následoval seznam č. 2, zahrnující knihy T. G. Masaryka a E. Beneše. Podle těchto seznamů musely být zakázané knihy odstraněny z veřejných knihoven.

1. října

Politický sekretariát ÚV KSČ rozhodl o zastavení činnosti adventistů (sekta měla asi 10 tisíc členů).

17. listopadu

V Národním divadle v Praze byla slavnostně zahájena činnost Československé akademie věd.

20.-27. listopadu

Před senátem Státního soudu v Praze proběhl podle předem připraveného scénáře proces s tzv. vedením protistátního spikleneckého centra v čele s R. Slánským, bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ. Proces měl velkou publicitu v rozhlase i v denním tisku, na 10 500 rezolucí ze závodů, úřadů a z jiných pracovišť žádalo nejpřísnější tresty. Rozsudky, ve kterých figurovala v různých obměnách obvinění z velezrady, vyzvědačství, sabotáže a vojenské zrady, byly podle plánu vyneseny takto: 11 trestů smrti (R. Slánský, B. Geminder, L. Frejka, J. Frank, V. Clementis, B. Reicin, K. Šváb, R. Margolius, O. Fischl, O. Šling a A. Simone) a 3 doživotní vězení (E. Löbl, A. London, V. Hajdů). Odsouzení se neodvolali (jejich žádosti o milost nebylo vyhověno). 3. prosince 1952 byl nad odsouzenými trest smrti vykonán.


1953


30. ledna

Československo vystoupilo z organizace UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu).

14. března

Po návratu ze Stalinova pohřbu (umřel 5. března) zemřel prezident republiky K. Gottwald.

21. března

Národní shromáždění zvolilo prezidentem republiky A. ZÁPOTOCKÉHO [1953-1957], dosavadního předsedu vlády.

Ustanovena "staronová" vláda v čele s V. Širokým.

22. dubna

Usnesením č. 17/1953 zřídila vláda úřad tiskového dohledu; tento cenzurní úřad nebyl zřízen zákonem a vláda jej budovala jako svůj "neveřejný úřad". Po roce přešel úřad pod ministerstvo vnitra jako Hlavní správa tiskového dohledu.

24. dubna

Národní shromáždění schválilo zákon o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon).

1. května

Zkušební provoz zahájilo televizní studio Praha; ještě v témže roce (31. prosince) zahájilo pokusné vysílání ostravské televizní studio.

25.-26. května

Konal se proces se skupinou pracovníků ministerstva zahraničí (E. Goldstückerem, O. Kostou a E. Markusem). V roce 1953 proběhly ještě další politické procesy - s pracovníky Bezpečnosti, generály a důstojníky armády. Tyto procesy inicioval politický sekretariát ÚV KSČ na návrh K. Bacílka (z 13. ledna 1953).

30. května

Národní shromáždění schválilo provedení měnové reformy s platností od 1. června a současně i zavedení jednotného trhu (zrušen přídělový lístkový systém). Reforma spočívala ve výměně peněz: 300 Kčs na osobu v poměru 1 : 5, ostatní 1 : 50, vklady o něco příznivěji. Kromě toho byly zrušeny vázané vklady a životní pojistky. Mzdy, platy a penze se přepočítávaly 1 : 5 a stejně i sociální přídavky. Nové ceny byly podstatně vyšší než na trhu vázaném a nižší než na volném, ceny většiny ostatního zboží a služeb se přepočítávaly v poměru 1 : 50. Pro většinu obyvatel bylo toto opatření šokem; vklady byly znehodnoceny a životní náklady prudce stouply.

1.-3. června

Poprvé od února 1948 došlo k masovým nepokojům a demonstracím jako bezprostřední reakci na měnovou reformu. Ve 129 závodech vypukly stávky, na několika místech došlo k demonstracím; například v Plzni demonstrovalo na 20 tisíc škodováků a k jejich rozehnání musela být nasazena armáda a Lidové milice z Prahy. Bezpečnost uvěznila celkem 472 osob.

1. srpna

Prezident A. Zápotocký promluvil na klíčavské přehradě; vyslovil se zde proti administrativnímu nátlaku při vstupu do JZD a kritizoval nedostatky v zemědělství. K výstupům z družstev prohlásil: "My vám nebudeme bránit, ale vezměte na vědomí, že zemědělskou výrobu zvýšit musíme." Mnozí rolníci pochopili tato slova jako podnět k odchodu z JZD. K tomuto tématu se vrátil A. Zápotocký v projevu na manifestaci v JZD Stěžery (u Hradce Králové).

14. září

Zrušeno ministerstvo národní (státní) bezpečnosti a policie byla opět podřízena ministru vnitra, jímž se stal R. Barák (vystřídal V. Noska).

15. září

Premiér V. Široký přednesl v parlamentě programové prohlášení vlády, v němž se zaměřil především na opatření v ekonomii, chystaná ještě pro rok 1953, a direktivy pro rok následující.

Novým předsedou Národního shromáždění se stal Z. Fierlinger.

1. října

Oznámeno snížení maloobchodních cen; týkalo se zhruba 23 tisíc druhů zboží a optimisté mohli začít věřit, že v politickém vedení KSČ dochází k revizi dosavadního politického kurzu. K druhému, menšímu snížení cen došlo v prosinci t. r.

3.-5. prosince

Na zasedání ÚV KSČ zahájil jeho první tajemník A. Novotný kampaň proti sociáldemokratismu a masarykismu. Následovala propagandistická akce proti T. G. Masarykovi, jemuž byla připisována protinárodní a protilidová politika; v té souvislosti byla zahájena likvidační vlna jeho pomníků. Současně bylo uvězněno na 200 bývalých sociálních demokratů, z nichž 16 bylo postaveno před soud.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.