F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

  

XII. Od lidově demokratického po socialistické Československo - pokračování


1948

8. října

Parlament schválil Zákon na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb.; vstoupil v platnost 14. října t. r. a podle něj (spolu s první hlavou zvláštní části trestního zákona č. 86/1948 Sb.) probíhaly politické procesy. Současně s ním byl přijat i zákon o státním soudu (č. 232/1948 Sb.).

25. října

Národní shromáždění přijalo zákon č. 247 o táborech nucené práce (TNP); do konce roku 1948 byly zřízeny tři TNP v českých zemích a tři na Slovensku, v roce 1949 vzniklo dalších 27 táborů (zároveň 7 jich bylo zrušeno). Do roku 1953 prošlo TNP na 23 tisíc neprávem postižených občanů.

27. října

Parlament schválil první pětiletku (1949-1953); jejím těžištěm bylo: 1. přestavba (transformace) ekonomiky na státně rigorózní plánovitý systém; 2. znárodnění zbytku průmyslu (malých a středních podniků); 3. rozvoj kovoprůmyslu (zejména těžkého strojírenství); 4. industrializace Slovenska; 5. združstevňování zemědělství.

17.-18. listopadu

ÚV KSČ přijal (v referátu K. Gottwalda) v duchu prosazované teorie o zostřování třídního boje řadu ostrých administrativních opatření proti opozičním silám s cílem jejich zatlačování a omezování.

26. listopadu

Zformulován tzv. pamětní spis vlády ČSR vládě SSSR, v němž byly konkretizovány požadavky československé vlády (zvýšení dodávek surovin a investičních zařízení, dlouhodobá půjčka zlata ve výši 200 milionů dolarů); slib Moskvy mohl překlenout narůstající hospodářské potíže, nemohl však nahradit neposkytnutý úvěr ze Západu ani dovoz jeho moderních strojů a zařízení. Znamenal posun československé ekonomiky k SSSR; byl projednáván při návštěvě předsedy vlády A. Zápotockého v Moskvě (7.-15. prosince t. r.).

1. prosince

Přijaty zásady nové organizace SNB; o tři týdny později schválil parlament tzv. zjednodušený zákon 386/1948 Sb. o SNB (počet příslušníků Bezpečnosti dosáhl 45 250 osob, ve Státní bezpečnosti jich bylo 8130).

14. prosince

Vláda se usnesla přesunout z veřejné správy 65 tisíc zaměstnanců do výroby; výsledek akce narazil na odpor ministerstev a úředníků, takže do výroby odešla necelá třetina plánovaného počtu.


1949


1. ledna

Vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení; místo dosavadních dvou zemských národních výborů vzniklo 19 krajských národních výborů a velké okresy byly rozděleny na menší (celkem vzniklo 364 okresních národních výborů).

Byl zaveden dvojí trh; vedle vázaného trhu (lístkového) začal fungovat volný trh za ceny několikanásobně vyšší. Přitom všichni živnostníci byli vyřazeni z vázaného trhu a zanikly rovněž zájmové organizace živnostníků povinným sloučením ve Svaz československého živnostnictva.

5.-8. ledna

Československo se stalo zakládajícím členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), hospodářské organizace sdružující většinu států vznikajícího sovětského bloku.

únor

Založena Rada svobodného Československa jako vrcholný orgán poúnorové emigrace v čele s P. Zenklem (v roce 1974 bylo sídlo Rady přeloženo z Washingtonu do New Yorku).

17. února

Po půlroční přestávce bylo obnoveno jednání mezi státem a římskokatolickou církví; vládní delegaci tvořilo sedm ministrů v čele s A. Čepičkou, v církevní byli biskupové Š. Trochta a J. Čárský. Jednání bylo v dubnu přerušeno (vliv měl incident s odposlouchávacím zařízením na biskupské konferenci ve Starém Smokovci ve dnech 22.-23. března t. r.). Komunistické vedení se rozhodlo "pro boj".

23. února

Národní shromáždění přijalo zákon o jednotných zemědělských družstvech; od 1. dubna se rozjela kampaň za jejich zakládání.

4. března

Na sjezdu spisovatelů byl založen Svaz československých spisovatelů (dosud existoval Syndikát českých spisovatelů a Spolek slovenských spisovatelů); předsedou se stal J. Drda ("čestným" předsedou zůstal F. Halas).

16. dubna

Mezi ČSR a Maďarskem byla uzavřena Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

20.-25. dubna

V Praze jednali delegáti I. světového kongresu obránců míru, kterým francouzská vláda nepovolila vstup do země; značně ideologicky zmanipulovaná prokomunistická akce našla velký ohlas v československých masmédiích.

23.-24. dubna

Proběhla slučovací konference prokomunistických mládežnických organizací (Svazu české mládeže, Zväzu slovenskej mládeže, Svazu polské mládeže a Svazu mládeže Karpat), na níž byl vytvořen Československý svaz mládeže (ČSM) a došlo k ustavení Pionýrské organizace, sdružující děti do 15 let.

25. dubna

Komunistické vedení schválilo novou linii církevní politiky; o čtyři dny později biskupská konference v Olomouci zbavila biskupa Š. Trochtu plné moci k jednání s vládou.

13. května

Brněnská mládež zahájila akci "Mládež vede Brno", při níž jí byla předána do rukou na celý týden správa města; podobné avanturistické "akce" zneužívaly mládež k politickému tlaku na veřejnost a byly vyhlášeny i v jiných místech republiky.

25.-29. května

IX. sjezd KSČ vyhlásil tzv. generální linii výstavby socialismu, jíž se měla urychlit společenská přestavba společnosti; spočívala zejména: 1. v kolektivizaci zemědělství; 2. v likvidaci maloburžoazie; 3. v utváření společenských vztahů na základě teorie zostřování třídního boje; 4. v upevňování mocenské autority státu a jeho orgánů; 5. ve výchově nové, režimu oddané inteligence; 6. v důsledném uplatňování vedoucí úlohy komunistické strany.

10. června

V Praze se konala ustavující konference Katolické akce, která měla vyvolat "hnutí věřících" proti biskupům; do čela byl postaven 60členný ústřední výbor vedený režisérem F. Pujmanem. Provládní tzv. obrodné hnutí katolíků narazilo na odpor duchovních i věřících, a to i přes konané konference na okresech, a nezískalo výraznější podporu. Docházelo k incidentům při bohoslužbách. Nejznámější je provokace komunistů proti arcibiskupu Beranovi při bohoslužbě na Boží tělo ve Svatovítském chrámu 19. června, po níž se Beranova izolace změnila v domácí vězení s trvalým dohledem Státní bezpečnosti; 7. března 1951 byl arcibiskup Beran internován mimo pražskou diecézi.

21. června

V trestnici na Borech byl popraven generál H. Píka, po roce 1945 zástupce náčelníka generálního štábu. Brzy po únoru 1948 byl propuštěn z armády, v květnu t. r. zatčen a 29. ledna 1949 odsouzen k trestu smrti. Šlo o první velký politický proces s dosud nejvyšším činitelem armády.

14. července

Zveřejněn dekret Vatikánu o exkomunikaci všech komunistů vydaný papežem Piem XII. 13. června; praktický účinek dekretu byl nulový (v církvi byl tehdy zhruba 1 milion komunistů).

3. října

V Praze byla zahájena akce T-43, která měla zajistit pro tábory nucených prací velký počet internovaných; akce se snažila zastrašit opoziční aktivisty od protirežimního odporu a souvisela s plánem "vyčistit velká města od reakce".

4. října

Došlo k vypovězení Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a mírové spolupráci s Jugoslávií.

ČSR navázala diplomatické styky s Čínskou lidovou republikou.

14. října

Národní shromáždění schválilo zákon č. 217/1949 Sb. o zřízení Státního úřadu pro věci církevní a zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem; předsedou státního úřadu se stal A. Čepička, kterého v dubnu 1950 vystřídal Z. Fierlinger. Téhož dne přikázalo ministerstvo vnitra předkládat všechny pastýřské listy, instrukce, oběžníky a tiskoviny, určené kněžím, k předběžnému schválení národnímu výboru. Státní kontrola činnosti církve a jejího vnitřního života se stávala téměř absolutní.

18. října

ČSR uznala Německou demokratickou republiku.

11. prosince

V kostelíku v Čihošti u Ledče nad Sázavou se při kázání kněze P. J. Toufara několikrát vychýlil křížek nad kazatelnou; zrodil se tzv. čihošťský zázrak zinscenovaný československou tajnou policií - Státní bezpečností. Obětí této provokace se stal farář P. Josef Toufar, který na následky krutého vyšetřování 25. února 1950 zemřel ve vazbě.


1950


1. ledna

Vešel v platnost zákon o vedení matrik; dosavadní staletá praxe byla pozměněna, takže matriky o narození a úmrtí občanů a o sňatcích nevedly již fary, ale pouze státní orgány. Současně byl zaveden povinný občanský sňatek na úřadech, teprve po něm mohl být konán církevní obřad.

20. ledna

Začala první etapa skládání "slibů věrnosti republice" duchovních (ordinářů, opatů); v únoru skládali slib generální a kapitulní vikáři, světící biskupové (až na dva složili slib všichni), dokončeno 20. března.

26. ledna

První brigáda svazáků přijela na Stavbu mladých budovatelů socialismu do Kunčic na Ostravsku; druhou největší stavbou mládeže byla přehrada u Púchova na Slovensku, třetí pak Trať družby na východním Slovensku.

24.-25. února

Na zasedání ÚV KSČ byly vytyčeny směrnice pro urychlenou výstavbu socialismu, které nařizovaly zvýšit některé původní úkoly pětiletky, zejména ve strojírenství, energetice, hutnictví a těžbě uhlí.

1. března

Podle zveřejněných výsledků sčítání lidu měla ČSR 12 338 450 obyvatel (české země 8 896 133).

11. března

Na základě prověrek životopisů vysokých funkcionářů (iniciovány sovětskými poradci, kteří přijeli v říjnu t. r. do Prahy na žádost K. Gottwalda z 16. září 1949) byl zproštěn funkce ministra zahraničí V. Clementis; novým ministrem byl jmenován V. Široký (14. března t. r.).

16. března

Výnos ministerstva vnitra o úpravě církevních a náboženských shromáždění dovoloval konat shromáždění pod širým nebem (poutě) pouze se souhlasem národního výboru.

Ministerstvo zahraničí předalo nótu Vatikánu s žádostí, aby chargé d'affaires pražské nunciatury O. de Liva opustil území Československa; tím došlo de facto k přerušení diplomatických styků s Vatikánem.

31. března-2. dubna

Rada žen a Zväz slovenských žen se sloučily v jednotný Československý svaz žen; první předsedkyní se stala A. Hodinová-Spurná.

13.-14. dubna

Bezpečnostní orgány spolu se Státním úřadem církevním zahájily tzv. akci K neboli soustředění mužských řádů do deseti klášterů; v 891 klášterech a řádových domech žilo 14 230 řeholníků a řeholnic. Do centralizačních a internačních klášterů internovala Bezpečnost 1746 řeholníků ze 137 řádových domů. II. etapa začala 26. dubna t. r. Akce K skončila 4. května s celkovou bilancí: 2376 řeholníků z 28 řeholí a z 219 domů bylo převezeno do vybraných klášterů, z toho 175 bylo internačních.

20. dubna

Výnosem o rušení klášterů začal proces násilné likvidace mužských a ženských klášterů v ČSR (pokračoval do října t. r.).

25. dubna

V důsledku nedůvěry Moskvy k ministru národní obrany L. Svobodovi převzal tuto funkci A. Čepička.

Zahájila činnost nově ustavená Nejvyšší rada obrany státu.

28. dubna

Na shromáždění tzv. návratových výborů (zorganizovaném komunistickými funkcionáři) v Prešově došlo ke schválení manifestu o přestupu řecko-katolické církve uniatů k pravoslaví; k řecko-katolické církvi v ČSR se hlásilo přes 305 tisíc osob. Touto nátlakovou iniciativou (dostala název akce P) přešlo do pravoslavné církve méně než 200 tisíc věřících; akce nepřinesla očekávaný efekt.

18. května

Národní shromáždění přijalo vysokoškolský zákon omezující akademické svobody.

20. května

Bylo zřízeno ministerstvo národní (státní) bezpečnosti; prvním ministrem byl jmenován L. Kopřiva, po něm (od 23. ledna 1952) K. Bacílek. Oba měli značný podíl na nezákonných procesech.

31. května-8. června

Probíhal inscenovaný proces s dr. M. Horákovou, přední funkcionářkou národně socialistické strany a předsedkyní Rady československých žen; spolu s ní bylo obžalováno dalších 12 osob z národně socialistické strany, sociálně demokratické, lidové strany a historik Z. Kalandra. Jednalo se o první velký monstrproces "podle sovětského vzoru"; byl přenášen rozhlasem a obsáhle komentován v tisku (včetně organizování "vlny rezolucí" požadující nejvyšší tresty). Čtyři obžalovaní (mezi nimi M. Horáková) byli odsouzeni k trestu smrti, další čtyři k doživotnímu vězení, pět k vězení od 15 do 20 let. Rozsudek byl 27. června vykonán přes četné protesty a žádosti o milost (A. Einstein, B. Russel, J. Bernal). Krátce nato se konaly následné procesy jako odnože hlavního procesu; celkem proběhlo 35 těchto procesů s 639 osobami, s deseti tresty smrti, 48 tresty doživotního vězení a s tresty v úhrnné výši 7850 let.

26. června

ČSR vystoupila z Meziparlamentní unie.


Dějiny zemí Koruny české v datech vydalo nakladatelství LIBRI.